Klisnička Ethyl a hřebeček Vitreous se zapsali do dějin biotechnologií. Hříbata se narodila v USA na Colorado State University z oocytů, které byly odebrány klisně, zamrazeny a uskladněny v tekutém dusíku. Po rozmrazení byla vajíčka vpravena do pohlavního traktu náhradních matek, které byly následně inseminovány spermatem hřebce. Klisny-příjemkyně zabřezly a poprvé se tak narodila hříbata ze zmrazených oocytů.
O postupu kryokonzervace vajíček nejsou zatím k dispozici podrobnější zprávy. Ze jmen obou hříbat se můžeme jen dohadovat, že oocyty byly mrazeny tzv. vitrifikací a že jako kryoprotektivní látka chránící vajíčko před poškozením nízkými teplotami posloužil etylenglykol.
Odborníci vidí praktické využití pro mrazení vajíček koní především při šlechtění a při záchraně ohrožených plemen. Vynikající klisny nebo klisny vzácných plemen budou stimulovány k produkci většího počtu vajíček. Po odběru budou vajíčka zamrazena a uskladněna v tekutém dusíku.
„Jsme si jisti, že takto uskladněné vajíčko může být uchováno po tisíciletí,“ říká fyziolog George Seidel.
Mrazení embryí bylo zvládnuto u řady druhů hospodářských zvířat. V zárodku je už ale spojena dědičná informace otce a matky. Dá se říci, že u embrya jsou již genetické „kostky vrženy“.
Zvláště při vytváření tzv. genových rezerv, tedy při mrazení zárodků a pohlavních buněk zvířat náležejících k mizejícím plemenům, je ale podstatně výhodnější uchovávat odděleně dědičnou informaci potenciálních otců a matek. To umožňuje kombinovat rodičovskou dědičnou informaci až ve chvíli, kdy má být počat potomek.
Ze strany otce obvykle nenarážíme při uchovávání pohlavních buněk na větší problém, protože mražení spermatu je u většiny hospodářských zvířat běžnou praxí. Mražení vajíček je podstatně složitější úkol. Vajíčko patří k největším buňkám živočišného těla a už to samo jej pro mražení silně hendikepuje. Pokrok v mražení vajíček je proto velice pomalý. O to větší úspěch narození obou hříbat představuje.
