V práci chovatele - šlechtitele jsou dva stěžejní momenty, které limitují chovatelskou úspěšnost. Je to výběr rodičovských párů a jejich spojení vedoucí ke graviditě. Druhým faktorem, který každý chovatel očekává s velkým napětím je termín porodu, jeho průběh a první životní projevy mláděte související s přežitím. Cílem každého chovatele by mělo být šlechtění takových zvířat a vytvoření takových podmínek, které znamenají genetický pokrok a vše probíhá v rámci etologie daného druhu.
Etologie koní a spektrum publikací k této problematice je zaměřeno spíše na sledování divokých a primitivních stád. Výsledky pozorování - hlavně z oblasti sociální hierarchie a specifických projevů - byly potom uplatňovány v některých technologických adaptacích v chovu kulturních plemen koní. Změna společenského pohledu na současný chov a poslání koní, vyvolává požadavek empirických studií z pohledu těchto změn. Chovatel - majitel chápe nyní koně jako partnera, kterému chce rozumět, a vzájemnou spolupráci vytvářet na závěru etologických výsledků a pozorování. Objevují se publikace k výcviku a obsedání koní v tomto duchu (Parelli 1995, Roberts 1996), ale velmi zřídka se setkáváme s problematikou projevu koní v průběhu porodu a puerperia v současných technologiích chovu. Cílem naší práce bylo proto přispět několika málo poznatky k období zrození nového života a vytváření vztahu mezi klisnou a hříbětem.
Metoda pozorování chování klisen v průběhu porodu a puerperia vyžaduje dlouholetou zkušenost, aby analýza a syntéza poznatků měla obecný a platný charakter.
Naše sledování probíhalo v chovu českého teplokrevníka na VFU ŠZP Nový Jičín - středisku Žilina a v jezdeckém středisku JS Veveří Nový Dvůr. Chovné klisny byly ustájeny ve volné stáji s výběhy a v 7 až 8 měsíci gravidity z nich byla vytvořena samostatná sekce. Uprostřed této sekce je
Plnohodnotná výživa hříbat je zabezpečena ,.probíhačkami“
vybudována jednoduchá ohrádka, do které je klisna převedena těsně před porodem. Doba převedení je limitována zkušeností hlídače - ošetřovatele nebo zootechnika v závislosti na rozpoznání příznaků blížícího se porodu. V tomto boxu je klisna pouze během porodu, aby ošetřovatel při ošetření hříběte nebyl rušen ostatním stádem. V Novém Dvoře je vysokobřezí klisna 30 dní před plánovaným termínem porodu umístěna na noc do porodního boxu, který je uprostřed stáje z důvodů individuálního příkrmu a seznámení se s porodním místem. Klisna je však v kontaktu s ostatními koňmi. Sledování probíhala od r. 1985 až 1999 a bylo vyhodnoceno 206 fyziologických porodů. Sledované údaje byly podchyceny u 110 porodů a od r. 1997 byla na Novém Dvoře ke sledování používána průmyslová kamera.
Vyhodnocením délky gravidity, bylo zjištěno, že se pohybovala v intervalu 316 až 360 dní, průměrně 341 dní. Budoucí klisna by neměla být před porodem vystavena žádnému stresu. Stresový hormon „adrenalin“ blokuje muskulární receptory v děloze a zastavuje tak porodní bolesti. Klisny proto velmi často začnou rodit, když ošetřovatel (hlídač) se vzdálí i na krátký čas mimo stání. K vyloučení tohoto stresu je žádoucí, aby klisna byla v prostředí, kde se cítí bezpečná, je s ním sžita a je alespoň v pachovém nebo vizuálním kontaktu s tzv. svým stádem, které jí dává pocit bezpečí a ochrany. To platí také pro personál, který by měla klisna znát a respektovat.
Protože chovné klisny žijí ve stádě, měly by do poslední chvíle s ním zůstat. Rovněž platí, čím více pohybu, tím méně porodních komplikací. Podestýlka v porodním místě by měla být kvalitní, vysoko nastlaná sláma.
Piliny nebo hobliny, které se lepí na mokré hříbě, jsou nevhodné. Porodní bolesti se u klisny projeví hledáním místa porodu. Hrabání, očichávání, ulehání, vstávání, nepřijímání krmiva, svědčí o bezprostředním termínu porodu. V tomto momentě je potřeba nechat klisnu v klidu, spíše se vzdálit, aby měla pocit, že ji nic neohrožuje. Porodní stahy jsou doprovázeny krátkými, hlasitými výdechy a sténáním, které u ostatních koní vyvolávají pozornost. I ležící nebo spící koně se postavili a upírali pozornost k místu porodu. Když je ukončena vypuzovací fáze, nastává velmi důležitý okamžik - osvojení - -první seznamovací senzorické, fixačně-paměťové vazby. Klisna olizováním nozder hříběte nejen zabezpečuje jeho první nadechnutí, ale jsou zde i zaznamenávány první taktilní kontakty v okolí tlamy. V další fázi se klisna soustřeďuje olizováním hrudníku a srdeční krajiny k posílení oběhového systému a dalším postupným vysoušením a masáží těla se snaží stabilizovat termoregulaci hříběte. U slabších hříbat, která nevykazují vysokou životaschopnost. je důležité vyvěchtování, masáž končetin a těla ošetřovatelem, což vede ke snížení energetických ztrát, tak potřebných k postavení se. Pokud klisna do této chvíle nevstala, potom přitáhneme za hrudní končetiny hříbě ke hlavě klisny. Je to první a základní moment budoucího vztahu klisna – hříbě. Tyto pachové, olfaktorické a senzorické vjemy jsou důležité pro vzájemnou fixaci, protože následný pohyb se stádem by byl jinak pro hříbě komplikovaný. Jinak hříbě tento fixační kontakt vyhledává u jiných koní. Toto období - do tří dnů po porodu je i důležité pro eventuální osvojení cizího hříběte. Rychlý porod bez komplikací (5 až 20 minut) a životaschopné hříbě vede v poměrně krátkém časovém intervalu 0 až 120 minut k pokusům o postavení se. Nejdříve se jedná ještě o ne zcela koordinované předkládání hrudních končetin (někdy i zkříženě ) před sebe a vrávoravé pokusy o postavení se. Většinou hříbě upadá na bok a chvíli odpočívá. Klisna v té době stojí a masáží olizováním krku a báze ocasu stimuluje hříbě k dalším pokusům. Olizování podocasní krajiny je také jistě stimulujícím faktorem peristaltického pohybu střevního traktu které napomáhá k vypuzení střevní smolky (mekkonia). Během odpočívání již hříbata vykazovala sací reflex, nejdříve na vlastních hrudních končetinách nebo končetinách blízko stojící klisny (4 až 25 minut). Klisny se snaží hříbě znovu stimulovat k postavení a napomáhají mu nadzvednout hrudník pohybem vlastní hlavy. To se většinou podaří v intervalu 15 až 165 minut. Hříbě nejdříve nejisté, stání kompenzuje širokým rozbíhavým postojem a po stabilizaci se pokouší o první kroky směrem ke klisně. Zkušené klisny se většinou samy staví slabinou ke hlavě hříběte, aby mu umožnily první vyhledání vemene. Hříbě se však většinou snaží sát nejbližší tělesné partie a proto klisna sama napomáhá hříběti postrkováním ho h1avou najít tu správnou cestu. Pokud vyhledávací reflex vemínka byl dlouhý (30 až 170 minut), zaznamenali jsme u zkušených klisen radikálnější učební metodu -- kousnutí do hýždě. První napití je dalším velmi důležitým vzájemně fixačním momentem. Toto bývá docíleno i při podání kolostra z láhve
člověkem, na kterého se potom hříbě fixuje. Vizuální vazba stojícího hříběte je také v pozdější době důležitá při společném pohybu na pastvě se stádem. První jisté kroky byly také často doprovázeny pořehtáváním hříběte. Tyto hlasové projevy u ostatních koní zrychlení pohybu a vyhazování, kterým naznačovali pobídku k pohybu z místa porodu. K vzájemnému poznání přispívají u hříběte relativně dlouhé uši, jejichž pohyb klisna velmi pozorně registruje. Dlouhé taktilní chlupy na tlamičce napomáhají k identifikaci vemene vlastní matky. Ostatní klisny se napití cizích hříbat brání kopáním nebo varovnými hlasovými projevy . Jistota a ochrana matky je hříbětem velmi rychle zjištěna a proto se od ní prvních pět dnů nevzdaluje na více než deset metrů. Sama klisna si velmi žárlivě toto teritorium hlídá a nenechá ostatní koně se přiblížit. Natažením krku dopředu a přitisknutím uší ke krku vysílá první varovný signál. Pokud není respektován, dochází k výpadu s následným kousnutím. Klisna se potom rychle vrací ke hříběti. Hříbě si poté kontakt většinou utvrzuje snahou o napití se. V prvních hodinách po porodu se hříbě snaží napít až 10 x za hodinu. V pozdějším období se hříbata od klisen vzdalují na větší vzdálenost a klisna již toleruje tento pohyb ve stádě. Vzájemná rodinná vazba matka - hříbě je základním stavebním kamenem koňského stáda.
Stávající technologie v chovu koní se snaží respektovat stádové podmínky a odchov je proto převážně prováděn ve volných stájích. Denní režim je však podřízen životu lidí, jejich organizaci práce a biorytmům. Zooveterinární požadavky daly vznik porodním boxům, ve kterých byly klisny minimálně jeden měsíc před porodem izolovány od stáda. Následující začlenění do stáda s sebou nese riziko častých zranění v boji o hierarchii ve stádě. Unikající hříbata, která jsou tak vlastně cizí, bývají často stádem napadána. zraněna a psychicky narušena. Zdravé hříbě v první až druhé minutě po porodu zvedá hlavu, leží na hrudní kosti a pravidelně dýchá. Do 30 minut po porodu zaznamenáváme první pokusy o vstávání. Do 60 minut samostatně stojí, vyhledává vemínko a zaznamenáme první napití. Do 8 hodin odchází lůžko klisny, střevní smolka hříběte. První den po porodu se hříbě již koordinovaně pohybuje, tělesná teplota se stabilizuje na 38 až 39,2 oC.
Na základě zjištěných pozorování lze konstatovat, že 50 % klisen se ohřebilo v intervalu 316 až 340 dní a 50 % klisen se ohřebilo v intervalu 340 až 360 dní. Porody probíhaly nejčastěji mezi 23,00 až 5,00 hod. (85 % ). Délka porodu se pohybovala v intervalu 5 - 25 minut, zdravé hříbě vstává do 30 minut. Sací reflex se objevuje do 4 minut po porodu. Na základě pozorovaných sociálních kontaktů doporučujeme zřizovat porodní místa umožňující pachový a vizuální kontakt se stádem. Po poporodním ošetření hříběte doporučujeme jej začlenit ihned znovu do stáda. Osvojování hříbat provádět do dvou až tří dnů po porodu. Respektování výsledků pozorování jistě přispěje k naplnění požadavků tzv. welfare-pocitu přirozeného naplnění požadavků a potřeb zvířat.
Klasické hřebčinské ustájení klisen s hříbaty ve volných stájích na hluboké podestýlce.
MVDr. Jaroslav Dražan
VFU Brno
Ing. Stanislav Hošák
ŠZP VFU Nový Jičín
