Kralovická zemědělská a. s. je jednou z těch společností, které úspěšně prošly všemi peripetiemi programu SAPARD a dnes mohou hodnotit jeho klady i zápory.
Nejpovolanějším pro takové hodnocení je bezesporu ředitel firmy a předseda představenstva
Ing. Václav Švarc, CSc. „Ve zdejším družstvu se už léta chová skot stejně jako prasata. Nechceme zanedbávat ani jednu komoditu a musíme si uvědomit, že vývoj nelze zastavit. Naše republika se chystá na vstup do EU a zemědělské podniky, které chtějí tento vstup přežít, se musí unii v mnohém přizpůsobit.“
Kralovická zemědělská a. s. vznikla v roce 1998 jako nástupce bývalého JZD fungujícího od roku 1975 s rozlohou cca 3600 hektarů. V současné době obhospodařuje necelých 3000 ha zemědělské půdy, zbylá výměra byla vrácena v restitucích původním majitelům. Základem podnikání je zemědělská výroba, kromě toho provozují v Kralovicích i rámovou pilu, vyrábějí beton a samozřejmostí je provádění zemědělských služeb (např. setí nebo sklizeň kukuřice a dalších plodin). Za rok 2001 dosáhli při 185 zaměstnancích 183 milionů ve výkonech a 145 milionů tržby ze zemědělské výroby.
V rostlinné výrobě převažují obiloviny, na výměře 2700 ha orné půdy je jich více než polovina. Okolo 1000 hektarů připadá na pšenici (60 % potravinářská). Další pěstovanou plodinou je sladovnický ječmen s rozlohou 150 hektarů. Cca 12 % zemědělské půdy je oseto řepkou, která je při výborném výnosu 4,5 tuny na hektar jednou ze zdejších nejatraktivnějších plodin.
Na 30 procentech výměry najdeme v Kralovicích pícniny, na třech brambory (pravidelný výnos je okolo 30,6 t/ ha) a kromě každoročních specialit (soja, slunečnice) se v těchto podmínkách daří i kukuřici. Přestože bylo donedávna téměř nemyslitelné tuto plodinu v podmínkách bramborářsko-obilnářské oblasti pěstovat, dnes se vzhledem k zlepšujícímu se klimatu i na sever od Plzně kukuřici na zrno daří.
V živočišné výrobě se v podniku zaměřili na chov prasat a chov skotu. Celkový počet prasat je 12 000, z toho 1100 kusů prasnic. Zdejší družstvo se může pochlubit kromě šlechtitelského chovu BU i genovou rezervou přeštického černostrakatého plemene.
Chov skotu prošel od roku 1989 mnoha změnami, ale zde se podařilo zachovat dojnice v poměrně vysokém počtu 750 kusů (celkem stavy poklesly z původních 3200 na 1900). Kromě produkce mléka se v podniku věnují i chovu kříženců plemene charolais.
Ve znamení welfare
Projekty, které budou částečně financovány ze SAPARDu, se týkají welfare skotu (úhrada části nákladů na změnu ustájení) a skladovacích kapacit na kejdu (izolace stávající jímky a nová technologie). Rekonstrukce na středisku Hadačka už začala. Původní dvouřadý kravín se změnil na stáj pro dojnice v období stání na sucho a porodnu. „Čtyřřaďák, který byl v podstatně horším technickém stavu, jsme museli zbourat a začít stavět novou moderní stáj na zelené louce“, dodává ing. Švarc.
Investovat se v Kralovicích začalo v roce 1999, souběžně s prvními verzemi programu SAPARD. Bohužel financování projektů se protáhlo, a tak nemalou část vstupů musela společnost zaplatit sama. „Jinak to nešlo, měli jsme k určitým termínům uzavřené smlouvy s bankou, s dodavateli. Ty jsme museli dodržet. A tak se z původně počítaného objemu sapardovatelných nákladů, který činil jednu třetinu investic, rázem stalo deset procent,“ upřesňuje předseda představenstva. Ze SAPARDU „vypadl“ například celý dvouřadý kravín a další menší stavební úpravy. Konečná sapardovatelná částka se dnes pohybuje na úrovni 3,5 miliónu, celková proinvestovaná suma je 36 miliónů korun. Návratnost této investice se podle ing. Švarce nedá přesně odhadnout, hodně záleží na cenách mléka a hovězího masa v nejbližších letech.
Porodní bolesti
Školení na SAPARD začala už v průběhu roku 1999. Kralovické to přivedlo na myšlenku využít dostupné prostředky na rekonstrukci chovu prasnic, kterou v té době rozbíhali. „Ale pokaždé, když jsme měli vše potřebné připraveno, posunul se termín a my jsme financovali sami“, podotýká Ing. Karel Šlaich, vedoucí úseku živočišné výroby. Jako dobrý nápad se zdál program TEST (v roce 2001) s objemem finačních prostředků 50 až 60 miliónů Kč, který měl posloužit jako zkouška celého systému. Neprošel však parlamentem. Byl to už několikátý pokus o zavedení programu do praxe a mezi prvovýrobci se podle slov Ing. Švarce začal šířit názor, že jde o snahu pozastavit vývoj v českém zemědělství, aby nemohlo konkurovat zemím EU.
Kralovičtí uspořádali výběrové řízení na dodavatele technologií začátkem roku 2002. Projekt jim do měsíce zpracovala firma Farmtec. Položka za toto zpracování činila pouze několik desítek tisíc a podle slov předsedy se rozhodně vyplatila. „Nechtěli bychom přijít o peníze kvůli nějakému administrativnímu nedostatku, který se snadno vloudí, když nejsou přesné a srozumitelné podmínky. S pomocí Agentury SAPARD jsme moc nepočítali, zdála se nám nedostatečně informovaná a zkušená. Přitom problémem je spíš nevyjasněný postup mezi orgány EU a Agenturou, vlastní zpracování Agentury bylo bez průtahů,“dodává ing. Švarc.
Ze srovnání dotačních programů PGRLF a SAPARDU vyplývá podle předsedy představenstva výhodnost PGRLF: „Je jednodušší a známý. Se SAPARDEM je hodně podle mého názoru zbytečné práce a donedávna nebyla jistota výplaty. Navíc jsme na právnické úkony spojené s programem museli dojíždět až do Českých Budějovic, což znamená ztrátu nejenom času,“uzavírá Ing. Švarc.
Podle hlavního ekonoma ing. Tomáše Pokorného by programu velmi prospěla jasná koncepce a menší byrokracie, například seznam příloh si stát může zjistit daleko rychleji a jednodušeji než družstvo či soukromník vlastními silami.
Současný stav a vyhlídky
U bývalé vazné stáje K-176 je v současné době hotová ocelová konstrukce a probíhají práce na kanálech pro kejdu (hrabání, betonování). Do konce září by měly z nových vrat vykouknout první kravské hlavy. Hlavy krav, které byly dodnes zvyklé na řetěz, hlavy krav, které spolu s novým ustájením bezesporu zvýší i svou užitkovost a budou odpovídat požadavkům welfare – tedy budou v pohodě.
