Evropská komise si chce na podzim posvítit na životní podmínky zvířat a součástí nové legislativy by měl být plošný zákaz klecových chovů. Česko by se mohlo stát lídrem v oblasti revize legislativy.
Ačkoliv se Evropská unie věnuje dobrým životním podmínkám zvířat už skoro 50 let, dodnes pro takzvaný animal welfare nemá jednotnou legislativu. Přitom první opatření přijala už v roce 1974.
Česko se tak stalo jednou z mála členských zemí, která už o zákazu klecových chovů rozhodla – zákaz začne platit od roku 2027. „Nyní apelujeme i na ostatní členské státy Evropské unie, aby se k tomu zavázaly taky a zákaz klecových chovů nosnic tak platil od roku 2030 celounijně,“ uvedl Vojtěch Bílý, mluvčí Ministerstva zemědělství ČR.
Ještě donedávna přitom Česko patřilo k zemím, které podobné změny odmítaly. Podle průzkumu Eurobarometr si však 85 procent lidí v Česku přeje pro zvířata lepší život. Změny v české společnosti si všímá i Pavel Buršík. „Tehdejší vláda změnila své původně skeptické stanovisko a stala se propagátorem celoevropského zákazu klecových chovů. Má tedy velký smysl usilovat o změny jak na národní, tak evropské úrovni, protože se vzájemně podporují,“ říká.
Česká vláda si vytyčila zlepšení životních podmínek zvířat jako jednu z priorit uvedenou v programovém prohlášení a usiluje o změnu i na evropské úrovni. „Česká republika bude určitě lídrem v oblasti revize legislativy animal welfare,“ prohlásil dnes již bývalý ministr zemědělství Zdeněk Nekula poté, co převzal petici pro zákaz klecových chovů. Po jeho nástupu do funkce byly novelizovány vyhlášky věnované ochraně zvířat a nové přibyly. Týkají se chovu volně žijících zvířat v oplocených pastvinách a ochrany psů a koček chovaných v zájmových chovech.
„Česká republika může a má skrze svou vládu podporovat ambicióznější evropskou legislativu v oblasti životních podmínek zvířat,“ myslí si Bušík. Zároveň ale dodává, že vláda pro to zatím mnoho neudělala.
Podobně vidí situaci i Romana Šonková z české sekce Compassion in World Farming EU. „Pan ministr bude muset odolat silnému tlaku zastánců průmyslových velkochovů a jejich ekonomických zájmů, kteří se snaží pokrok v této oblasti zdržovat, či dokonce bojkotovat,“ míní Šonková.
V současnosti jsou národní rozdíly mezi jednotlivými členskými státy podle EuroGroup for Animals, jedné z celoevropsky nejvýznamnějších neziskových organizací na poli animal welfare, viditelné. „Pouze hrstka členských států EU přijala normy, které jsou nad rámec minimálních požadavků stanovených právními předpisy EU,“ konstatuje Reineke Hameleers, CEO EuroGroup for Animals, přitom dodává, že lídry v oblasti životních podmínek zvířat jsou zpravidla země z tzv. Vughtské aliance, tedy Dánsko, Švédsko, Nizozemsko, Německo, Belgie a Finsko. Tyto státy mají mimo jiné přísnější požadavky na chov brojlerů. Rozdíly mezi státy jsou hmatatelné například také u zákazu klecového chovu. Zde zatím zákony přijalo pouze Rakousko, Lucembursko, Německo a Česko.*
Zdroj: Euractiv
