Globální finanční krizi, která nenechává bez dopadu žádný z průmyslů, už pocítili na vlastní kůži i zemědělci či zpracovatelé v mnoha zemích. Právě to bylo hlavním tématem Evropského vzdělávacího turné firmy Alltech, které se uskutečnilo v průběhu letošního února. Během jednoho měsíce se jej zúčastnilo několik tisíc posluchačů ve více než třiceti zemích Evropy a severní Afriky, irským Corkem počínaje a marockou Casablancou konče. V České republice jej hostilo Brno.
V rámci Evropského vzdělávacího turné firmy Alltech byli posluchači informováni nejen o nových produktech, ale také biotechnologiích, které jsou uplatňovány při současných výzkumech. Firmu, která nyní zaměstnává 1900 lidí v 91 zemích světa, založil v roce 1980 v Kentucky Dr. Pearse Lyons. Ten ve svém projevu nabádal zemědělce, aby v současné krizi viděli spíše svojí příležitost. „Nyní máte šanci přijít s novými nápady,“ tvrdí prezident nadnárodní společnosti, která již více než 25 let investuje finanční prostředky do výzkumu a vývoje nových biotechnologií, jakými jsou například nutrigenomika, bioinformatika či toxigenomika, a přichází na trh s množstvím přírodních produktů, jež jsou klíčové pro rozvoj krmivářského a potravinářského průmyslu.
Mykotoxiny pod kontrolou
První přednášku, která byla věnována problematice mykotoxinů, vedl Dr. Alexandros Yiannikouris. Ten poznamenal, že žádná země není proti mykotoxinům imunní. „Odhaduje se, že až 25 procent světové zásoby obilovin je kontaminováno mykotoxiny. Jejich výskytu nelze zabránit, je ale možné snížit jejich účinek na lidi a zvířata,“ uvedl s tím, že jednou z možností, jak mít mykotoxiny pod kontrolou, je dodržování zásad správné agrotechniky. Mezi ty nejdůležitější patří především provádění orby, střídání plodin v osevním postupu, používání fungicidů či sklizeň za příznivého počasí. Druhou cestou je použití adsorbentů mykotoxinů, které zabraňují jejich vstřebávání v trávicím traktu.
Právě vývoj vhodného adsorbentu byl předmětem mnoha výzkumů společnosti Alltech. V současnosti k tomu účelu farmářům nabízí přírodní krmivové aditivum Mycosorb vyrobené na bázi kvasinek. Jak Dr. Yiannikouris posluchačům vysvětlil, buněčné stěny kvasinek obsahují glukany a chytin, které jsou pro absorbci mykotoxinů důležité. Najít však vhodný typ kvasinek s vyhovující absorpční schopností zabralo vědcům v laboratořích společnosti Alltech čtyři roky. „S využitím molekulární mechaniky jsme sledovali interakci molekul betaglukanů různých typů kvasinek s molekulami mykotoxinu zearalenonu. Na základě toho jsme vyselektovali kmeny kvasinek vhodné pro výrobu adsorbentu,“ informoval a vysvětlil, že betaglukany buněčné stěny vytváří s mykotoxiny komplexy. Další roli pak hraje chytin, který vzniklý komplex obaluje vrstvou zabraňující jeho hydrolýze v trávicím traktu. Sloučenina pak odchází z těla ven do vnějšího prostředí.
Geny ovlivněné výživou
Druhý přednášející Dr. Richard Murphy návštěvníkům přiblížil principy nového vědního oboru nutrigenomiky, který sleduje, jakým způsobem výživa ovlivňuje genetickou informaci, respektive expresi genů zvířete a následný efekt na zdravotním stav či užitkovost. K získávání těchto informací se využívá mikročipů, které hodnotí aktivitu genů zvířetě. Jak Dr. Murphy poznamenal, obrovskou výhodou této metody je skutečnost, že v rámci jednoho pokusu je možné sledovat až tisícovku genů, přičemž stačí pozorovat menší skupinu zvířat. Výstupem je velmi rychlé získání enormního množství údajů.
Jak Dr. Murphy sdělil, v laboratořích Alltechu byly tak sledovány například nutrigenomické účinky stopového prvku selenu na plodnost a užitkovost zvířat. U brojlerů se přídavkem selenu do krmné směsi podařilo zvýšit produkci násadových vajec i kuřat. Účinek prvku však závisel na formě selenu. „Do pokusu byla zařazena jak minerální, tak organická forma selenu. Výsledky byly získány na základě odebraných vzrorků tkání pocházejících z různých části těla zvířete. Vyšlo najevo, že organická forma selenu je účinnější než forma anorganická,“ informoval. U nosnic s přídavkem organického selenu, který byl podáván v přípravku Selplex, byla totiž zjištěna vyšší exprese genů pro Glutathionperoxidázu (GPx), která ovlivňuje plodnost. Selen v krmné směsi u drůbeže zvyšuje také expresi genů pro hormony ovlivnující nidaci oocytů. V dalším pokuse u dojnic byl zase zjištěn vliv přípravku Selplex obsahující selen na mléčnou produkci. „Produkce mléka u krav závisí na množství energie dodané do organismu v krmné dávce. Díky selenu je kmivo využito opravdu efektivně. Selen totiž pozitivně ovlivňuje epxresi genů důležitých pro syntézu ATP. Jeho přítomností se syntéza ATP zvýší, takže má organismus k dispozici více energie, která je použita na zvýšení užitkovosti,“ vysvětlil Dr. Murphy.
Nutrigenomickými metodami byl odzkoušen také nový produkt společnosti Alltech, přípravek Economase, který umožňuje recyklaci vitamínu E v organismu, takže jej stačí dodávat méně.
