Optimismus, rozvaha, pořádek a píle. To jsou asi základní slova, která charakterizují zemědělský podnik na jihozápadě Čech v obci Číhaň nedaleko Plánice. Farma Číhaň s.r.o. zabývající se chovem dojeného a masného skotu i klasickou rostlinnou výrobou je ukázkou toho, že se dá bez přílišného plakání a bez investičních dotací postupně dosáhnout dobré úrovně podniku.
„Čeští zemědělci jsou typičtí tím, že si neustále na něco stěžují. My to dělat nechceme – nemáme proč, navíc víme, že to většinou k ničemu nevede,“ shodují se ředitel farmy Zdeněk Weber s hlavním zootechnikem Miroslavem Paukertem, kteří nás přivítali v areálu zemědělského podniku v Číhani.
Zdeněk Weber nastoupil do podniku Farma Číhaň, s. r. o, hned po škole na pozici zootechnika. Když mu majitelé v roce 2004 sdělili: „Od zítřka to tady budeš řídit,“ prý mu nebylo v 27 letech příliš do zpěvu. Dnes, s odstupem času, snad všichni tuší, že to tenkrát nebylo špatné rozhodnutí. Vzhled a úroveň fungování farmy pod jeho vedením to potvrzuje. Značnou měrou k tomu však přispívá dobrý a spolehlivý kolektiv pracovníků, který čítá 22 osob a v neposlední řadě také důvěra a určitá volnost v rozhodování daná majiteli firmy.
Společně znamená více než individuálně
Podnik je součástí zemědělské skupiny, která dohromady obdělává kolem 5000 ha. Obchod s obilím, mlékem, jatečným dobytek a další komodity realizuje společnost přes Odbytové družstvo Bítovka, kterým je členem. Přes toto družstvo rovněž nakupuje většinu vstupů: osiva, hnojiva, chemickou ochranu rostlin, minerální látky pro skot, mléčné náhražky, desinfekce nebo naftu, kdy tyto jsou pak vzhledem k množství o dost levnější, než kdyby je podnik nakupoval samostatně.
Mléko, maso i produkty rostlinné výroby
Holštýnský skot se v Číhani chová od samého začátku. První jalovice byly dovezeny z Itálie. Nyní stádo čítá 150 krav. V roce 2003 stádo dojilo kolem 5000 kg. Avšak užitkovost se podařilo podstatně vylepšit až v posledních několika letech. V lednu tohoto roku tvořil průměr chovaných dojených krav 9300 kg mléka při tuku kolem 4 % a bílkovině kolem 3,55 %. V letních měsících loňského roku dosahovala užitkovost až 11 000 kg mléka. Mléko putuje prostřednictvím již zmíněného odbytového družstva do Klatovské mlékárny.
Podnik se také specializuje na chov masného skotu. Pastevním způsobem je chováno 250 krav plemene masný simentál. Na zdejších podhorských pastvinách se však pasou i ostatní kategorie jak holštýnského tak simentálského skotu. Celkový počet kusů chovaného skotu se blíží k jednomu tisíci.
Společnost obdělává 1555 ha zemědělské půdy v nadmořské výšce 550–720 m. Půda se skládá větší měrou z trvalých travních porostů (956 ha), orná půda je pak 599 ha. Na té se pěstuje ozimý ječmen (75 ha), ozimá pšenice (175 ha), řepka (100 ha), tritikále (50 ha), žito (40 ha), oves (40 ha), jeteloviny (30 ha) a kukuřice (85 ha). Kukuřice je z větší části jako silážní, menší část pak jako konzervované zrno CCM.
Přestože je půda kolem Číhaně a Plánice samý kámen a skála a ornice dosahuje stěží 20 cm, byly výnosy v loňském „dobrém“ roce velice uspokojivé:
• Pšenice ozimá 6,7 t/ha
• Ječmen 5,5 t/ha
• Žito 5 t/ha
• Řepka 3,8 t/ha
• Oves 4,7 t/ha
• Tritikále 5,3 t/ha
Podniku se společně s jeho agronomem Václavem Boučkem daří výnosy plodin každoročně zvedat, a to zejména kvůli 100% dodržování osevních postupů a bez ohledu na tržnost plodin v daném roce. Podnik má vzhledem k vysokému stavu skotu dostatečné množství hnoje, které samozřejmě využívá k vylepšení složení půdy.
Z hluboké podestýlky do boxů
Holštýnské dojnice byly až donedávna chované na hluboké podestýlce ve skupinách po čtyřiceti. K jejich ustájení slouží starší rekonstruovaná budova. Se vzrůstající užitkovostí, která přesahovala v letních měsících více než 11 tisíc kg se krávy nedařilo udržet v čistotě i přes každodenní přistýlání. Rostly také problémy se záněty, zejména v létě, kdy se dojnice snažily ochlazovat v mokřejších místech u napáječek. Proto společnost přistoupila k rekonstrukci na boxy v nákladu asi milion Kč.
Při naší návštěvě si krávy ještě teprve zvykaly na nové podmínky, některé stále uléhaly v uličkách. Je třeba přiznat, že každá výrazná změna kravám vadí. Užitkovost se dočasně snížila a vznikl tzv. technologický odpad v podobě krav, které byly celý život zvyklé ležet volně a do boxů se jim nechtělo. Nicméně spotřeba stelivové slámy se ze 40 balíků ustálila na osm týdně a stádo se pomalu začínalo vracet do původní formy. Investice do ustájení byla však nezbytností.
Investiční dotace nejsou vždy nezbytné
„Někteří nechápou mé rozhodnutí nežádat o investiční dotace, když se rozdávají. Avšak já mám takovou zkušenost, že dodavatelská firma většinou při vědomí dotačního titulu navyšuje cenu o třetinu i polovinu. Já vždy při oslovení dodavatelské firmy hned uvádím, že vše bude hrazeno z naší kapsy a aby nám proto udělali k tomu adekvátní nabídku. Nemalou výhodou je i to, že odpadne značná administrativa spojená s čerpáním těchto investičních dotací a hlavně také následné kontroly. Za posledních sedm let jsme proinvestovali jen za pomoci provozních úvěrů a leasingu přes 30 milionů korun. Podařilo se nám opravit všech sedm stájí, kompletně vyasfaltovat areály v Číhani a v Plánici a obnovit kompletně strojový park. Další značnou investicí jsou nákupy zemědělských pozemků.
