Španělsko se s počtem 2,7 milionu prasnic a 25,5 milionu prasat celkem v loňském roce řadí spolu s Německem na první místo v Evropě. Na celkové zemědělské produkci má výroba vepřového významný dvanáctiprocentní podíl. Ramon Sale Novau vlastní nedaleko města Lleida v podhůří Pyrenejí farmu s počtem sedm set prasnic.
Farma Ramona Sale Novau je v Katalánsku typická středně velká farma, která by měla být podle slov místního veterináře na dobré úrovni. Farmář se za pomoci jedné placené pracovní síly stará o 700 prasnic, přičemž selata opouštějí farmu několik týdnů po odstavu. Průměrně dosahují prasnice 2,4 vrhu za rok. S odstavem 10,5 selete na vrh činí roční bilance 25 odchovaných selat (průměr celého Španělska je 24,5 selete ročně).
Každé pondělí a každou středu chovatel sám odebírá sperma od několika kanců plemene pietrain. V mateřských pozicích většinou využívá kombinaci landrase x duroc. Jeden kanec místního iberijského plemene, který produkuje hodně feromonů, slouží prý dobře pro stimulaci prasnic a jako detektor říje. Pro optimální stanovení doby inseminace je provázen kanec stájemi s prasnicemi každé ráno a odpoledne. Inseminaci dělá farmář vlastními silami, říji stanovuje ultrazvukem.
Injekční aplikace z rukou farmáře
Porody prasnic se stimulují, týden před očekávaným porodem se prasnice převádí na porodnu. V pracovní době asistuje u porodů jedna ošetřovatelka, během noci Ramón Novau sám. Osvědčilo se mu prý otírat selata papírovou drtí (proužky papíru ze skartovačky), který se na selata nalepí a za několik hodin odstraní. Novorozeňatům se po ošetření zubů a ocásků injekčně aplikuje železo a přípravek Osmolar. Jde o fyziologický roztok s přídavkem glukózy a minerálů, po němž jsou prý selata vitálnější. „Samozřejmě, že k aplikaci přípravků nepotřebuji veterináře, absolvoval jsem veterinární kurz, a to pro mou práci stačí,“ dodává k tomu farmář.
Haly v tamních podmínkách se nemusí vytápět, naopak využívá se chlazení vodním systémem. Výhodou teplého podnebí je, že stáje mohou být maximálně větrány a dostatek čerstvého vzduchu má příznivý vliv na zdraví.
Ziskový chov bez výpočtů
Ostavuje se ve 20 až 25 dnech. Po odstavu jsou selata umístěna do klimatizovaných a zvukově izolovaných boxů ve skupinových sekcích s minimem světla. Tam nejsou zvířata podle farmáře rušena zvukem, ani žádnými zrakovými vjemy a odstav snáší velice dobře.
Celkový úhyn do 20 kg hmotnosti spočítal Ramon Novau na sedm procent, ale žádné velké statistiky a výpočty rentability nedělá – prý mu vždy na konci roku zbylo, takže chov musí být ziskový. Jediný údaj, který se nám podařilo získat, je cena dvacetikilogramového selete, které zpeněžuje za přibližně 40 eur.
Program vakcinace
Podle slov místního veterinárního lékaře, který nás v chovu provázel, se jako první selatům aplikuje vakcina PRRS (mrtvá) a vakcina červenky prasat. Následně enterotoxémie a kolibacilóza. Šestý týden po porodu se vakcinuje proti parvoviróze. Celých chov se třikrát až čtyřikrát ročně vakcinuje proti aujezkyho chorobě, tato vakcina se podává i ve výkrmu. Některé chovy vakcinují proti rhinitidě, další také proti mykoplasmóze. Cirkovirus není ve Španělku příliš rozšířen.
Krmiva farmář získává z nedaleké míchárny a jako člen kooperace Corporación Alimentaria Guissona (CAG), sdružuje 1500 katalánských farmářů, má zajištěny veškeré krmné směsi i odbyt jatečných zvířat i selat určených pro další výkrm. Co se medikace krmiv týče, Španělsko má sjednanou výjimku na 3000 mg ZnO na kilogram krmiva.
