Na prvních stránkách Našeho chovu se vždy jako čtenáři setkáváte s reportážemi ze zahraničí. Společně jsme již mnohokráte navštívili kromě zemí Evropské unie i Severní Ameriku a Austrálii. Tentokrát jsme se ovšem vydali docela blízko, do země, která pro mě, ale předpokládám, že i pro mnohé z vás, zahraničím ani není – tedy na Slovensko. Centrem našeho zájmu se stal farma s chovem prasat v Ožďanech na jižním Slovensku.
Farma Ožďany je jedním z provozů spadajících pod Agrotauris, a. s.., který je dceřinnou společností přední slovenské potravinářské společnosti Tauris, s. r. o. Agrotauris je jedinou dceřinnou společností firmy Tauris zabývající se zemědělskou prvovýrobou, která je zaměřena na produkci jatečných prasat a skotu. Tomuto záměru je podřízena i rostlinná výroba, která na celkové ploše 6026 ha zemědělské půdy (z toho je více než 4800 ha půdy orné) pěstuje obiloviny ( 22 % výměry činí kukuřice) pro zabezpečení krmivové základny živočišné výroby.
Záměr vybudovat v Ožďanech specializovanou farmu pro chov prasat začal nabývat konkrétních forem přibližně v polovině roku 1998, kdy se začalo na farmě s rekonstrukcemi i výstavbou nových objektů. V říjnu loňského roku se do nového, moderního objektu stěhovaly prasnice a v prosinci již přivítali první zde narozená selata.
„Více než půl roku jsme jezdili a okukovali podobná zařízení téměř v celé Evropě a snažili jsme se vybrat optimální typ, vhodný pro naše podmínky, ale i nasbírat zkušenosti s takovým chovem,“ říká MVDr. Ján Slabej, ředitel farmy Ožďany. „Nakonec jsme to „pravé ořechové“ našli takřka za humny, v Agroservisu Višňové, a jejich technologii jsem přizpůsobili našim podmínkám.“
Areál farmy se skládá z porodny, čekárny na porod a „eros“- centra, dále pak z odchovny pro selata o hmotnosti 8 až 18 kg a kategorie předvýkrmu od 18 do 40 kg, na farmě pracuje celkem 7 lidí. Porodna je určena pro 216 prasnic (6 sekcí po 36 kusech), prasnice jsou zde individuálně ustájeny přibližně 10 dní před porodem. Kotce jsou roštové, vybavené vyhřívanou boudičkou a krmítky pro selata. „V budoucnu bychom chtěli pobyt prasnice v porodně ještě zkrátit, abychom mohli kapacitu porodny maximálně využít,“ doplňuje ředitel farmy. Z porodny přechází odstavená selata do odchovny a prasnice zpět do „eros“ – centra, kde se znovu zapouští. Centrum má kapacitu 353 kusů, skupinově jsou zde ustájeny prasnice i prasničky. Po rané diagnostice březosti přechází zvířata do čekárny na porod s kapacitou 460 kusů, kde jsou ustájeny v roštových individuálních kotcích.
Odchovna selat je soustředěna do jednoho objektu a je rozdělena do sekcí s celkovou kapacitou 340 až 360 selat na jednu sekci. Jednotlivé sekce jsou pak dále rozděleny na na kotce s kapacitou 30 až 32 selat (původně plánovaná kapacita byla 40 kusů, ale v provozu se osvědčila nižší koncentrace zvířat). Pro kategorii selat od 8 do 18 kg je vyčleněno 6 sekcí, pro kategorii předvýkrmu dalších 6. Celá odchovna je řešena jako celoroštový systém, s podroštovým odklizem výkalů, vyhřívanou podlážkou a napáječkami. Pro udržení optimálního mikroklimatu je odchovna vybavena automatickým systémem ventilace, pro udržení odpovídající teploty se buď do sekce vhání vyhřívaný vzduch nebo v případě vysokých venkovních teplot se vzduch nasává přes chladicí stěnu a poté vhání do jednotliých sekcí.
„Celá farma je vybavena technologií firmy AGE, s. r. o. České Meziříčí, respektive její pobočkou na Slovensku,“ vysvětluje dr. Slabej. „Na vybavení farmy technologiemi jsme vyhlásili konkurs, do kterého se přihlásilo celkem 9 firem. Jedním z nejdůležitějších ukazatelů pro výběr dodavatele technologií byla nejen serióznost firmy, ale i kvalitní servis po instalaci technologií. Tyto požadavky firma AGE bezesporu splňuje.“
V budoucnu by se měl stav základního stáda pohybovat kolem 1000 prasnic. „Základní stádo, tedy 960 prasnic, jsme celé nakoupili, a to z nukleového chovu bílého ušlechtilého plemene Raciofrukt Dolní Moštěnice na jižní Moravě. V budoucnu plánujeme využívat na farmě uzavřený obrat stáda a v rámci čistokrevné plemenitby chceme produkovat i plemenný materiál pro náš vlastní rozmnožovací chov. Na kříženky F1 generace (BU x L) se připouští takové kombinace kanců, které umožňují produkci finálního hybrida s maximálním podílem libové svaloviny. Vysoký podíl libové svaloviny je důležitý pro zpeněžování, které je již od roku 1996 v Tauris Masokombinátu prováděno podle SEUROP systému. Tento způsob zpeněžování velmi oceňujeme, protože zhodnocuje šlechtitelskou práci v chovu a zpravidla nutí zemědělský podnik přistupovat ke šlechtění mnohem zodpovědněji,“ říká ředitel farmy.
Výkrm prasat probíhá na dvou, přibližně 7 km vzdálených farmách, které se specializují pouze na tuto činnost..
Rovněž na výrobce krmných směsí byl vyhlášen konkurs, ve kterém zvítězila společnost OSMA, v. o. s., zabezpečující krmné směsi pro všechny kategorie prasat. Obiloviny dodává Agrotauris vlastní, další komponenty jako sóju, rybí moučku a minerálně – vitamínové směsi nakupuje OSMA od jiných dodavatelů. „V případě, že chceme dosáhnou špičkového výsledku a využít genetický potenciál zvířat nesmíme v žádném případě podcenit oblast výživy,“ doplňuje MVDr. Ján Slabej. O to, že se tato koncepce je účinná hovoří i výsledky: přes 12 narozených selat na prasnic a vrh (u prasniček více než 10 selat na kus a vrh), životaschopná zdravá selata bez průjmů a stresů z odstavu; průměrné přírůstky v kategorii selat 8 až 18 kg dosahují 350 g a více.
V souvislosti provozem poměrně rozsáhlé farmy vznikli problémy is hodnocením reprodukce a užitkovosti, která se prováděla na konci dekády či měsíčně prakticky ručně. Při takovém počtu zvířat je tato forma práce a tak přišel ke slovu program MIKROREP brněnské firmy Konfirm, s. r. o. „Tento program jsme znali již od kolegů z Čech a za dobu jeho používání mohu říci, že nám velmi usnadňuje a zefektivňuje práci i poskytuje detailní každodenní přehled o chovu, což je pro nás výhodné zvláště v oblasti reprodukce, kdy máme například každý den přehled o zvířatech pro inseminaci a podobně,“ dodává dr. Slabej.
Co říci závěrem? Podle slov ředitele farmy je třeba v areálu dokončit ještě hygienickou smyčku a kejdovou koncovku. Skladovací nádrže na kejdu mají objem 5000 m3 a skladovací kapacitu 6 měsíců. Počítá se s konečnou aplikací kejdy na pole k obilovinám, převážně kukuřici, které se v této oblasti velmi daří. „Celkové investice do objektu farmy Ožďany přesáhly 40 miliónů Sk a počítáme s návratnosti v průběhu 5 až 6 let. Myslím, že s týmem spolupracovníků, který zde máme, špičkovým plemenným materiálem, kvalitními technologiemi a kvalitní výživou se nám to může podařit,“ uzavírá náš rozhovor ředitel farmy.
Dana Večeřová
