Bavorští farmáři jsou konzervativní a většina z nich chová skot tradičního německého plemene fleckvieh. Strakatá zvířata jim za to poskytují dobrý ekonomický efekt – mají vysokou dojivost a výborně se zpeněžují na jatkách. Plemenice zapsané v plemenné knize fleckvieh v Německu nadojí v průměru 6280 kg mléka (652 315 uzávěrek). Průměrný denní přírůstek v oblasti, kde se nachází navštívená farma, dosahuje 1174 gramů a zvířata jsou zařazována v hodnocení SEUROP do tříd U2 nebo R2. Bavorští farmáři nechtějí spoléhat na dotace a pokud jde o jejich pozici ve společnosti, jsou přesvědčeni o tom, že dvě až tři procenta obyvatel pracujících v zemědělství nejsou schopna účinně lobovat.
Rodina farmáře Karla Hubera hospodaří v oblasti Středního Franska (Mittelfranken) v Seitersdorfu, na výměře 115 ha. Hospodářství se nachází v nadmořské výšce 450 metrů (průměr 660 mm srážek ročně). Vlastních mají pouze 11 ha, zbývající plocha je propachtovaná. Pro pastvu mladého dobytka využívají 20 ha, na dalších téměř 40 ha pěstují zelené krmení (trávu a kukuřici na siláž). Zbývající plocha slouží pro produkci obilí nebo řepky. Kromě výpomoci praktikujících studentů odborné školy v Triesdorfu veškerá tíha provozu leží na rodině – manželích Karlovi a Helze Huberových a jejich třech dospívajících dětech.
Zdroj příjmů - prodej mléka a prvotelek
Stádo není příliš početné, z celkového stavu 220 kusů skotu na farmě je jen 28 dojnic,zbývající podíl připadá na odchov (jalovice a mladý skot). „Podnik je zaměřený dvěma směry,“ vysvětluje Huber, „na chov dojnic zapsaných v plemenné knize a odchov jalovic s prodejem prvotelek.“ O úrovni hospodaření svědčí dosažené výsledky- průměrná dojivost v současné době je na úrovni 10 500 kg (4,02 % tuku a 3,50 % bílkovin). Stavy krav však díky mléčné kvótě nelze zvyšovat. Současná cena za kvótu se vyšplhala na dvě DM za litr a je pro farmáře příliš vysoká. Podle jeho propočtu (při zisku 10 až 15 feniků na litr mléka) by její amortizace trvala 20 až 25 let. Karl Huber kromě vlastních telat odchovává zvířata, která nakupuje na aukcích. Jde o mladá a z pohledu šlechtění slibná telata. Podobné systémy mají v Bavorsku tradici, tak například farmáři na aukcích nabízejí většinu býčků jiným, kteří se na nákup takto plemenářsky zajímavých zvířat specializují. V mnoha podnicích zaměřených na produkci mléka nemají čas nebo ani možnosti ekonomicky výhodně mladý dobytek odchovat, proto je nabízejí specialistům jako je Karl Huber, které chov menšího stáda dojnic tolik nezatěžuje a prodejem odchovaných zvířat vydělávají často více, než samotnou produkcí mléka.
Kvalitu ocení na aukcích
„To nejdůležitější v chovu je genetická hodnota zvířat,“ popisuje přednosti svého stáda Huber. Už po více generací dojnice připouštějí špičkovými býky s výborným exteriérem. Není proto divu, že rodinnou farmu znají všichni, kteří v Německu nakupují na aukcích. „Prodáváme na aukcích po celém Německu,“ říká farmář. Do dražby jdou prvotelky čtyři až osm týdnů po otelení, chovatel garantuje jejich užitkovost. Za prvotelku s průměrnou denní užitkovostí 27 litrů dostane 2700 DM. Cena se samozřejmě zvyšuje s užitkovostí a plemennou hodnotou. Ročně takto vydraží kolem 25 zvířat. Býčky si z farmy koupí chovatel, který se specializuje na výkrm. Cena závisí na plemeni, za šesti až osmi týdenní tele fleckvieh o hmotnosti kolem 90 kg dostane 640 DM. Chovatelé, kteří prodávají holštýnské býčky, inkasují jen kolem 150 DM, na severu Německa jsou na tom ještě hůře, aktuální cena je jen 40 DM:
Zaplísněná krmiva neznají
Vysoké užitkovosti nelze dosáhnout bez odpovídající kvalitní výživy. Zaplísněná krmiva, nepřikrytá siláž, senáž nebo sláma nelze, a to nejen u Huberových, spatřit. Směsná krmná dávka je jednoduchá, postavená na kukuřičné siláži (6,9 MJ) a travní senáži (6,4 MJ): 15 kg kukuřičné siláže, 15 kg travní siláže, 1 kg slámy, 1,5 kg melasy, 1,5 kg řepkového extrahovaného šrotu, 3,2 kg koncentrovaného krmiva a minerální doplněk. Pro dojnice s užitkovostí nad 27 litrů mají krmný box.
„Krávy, které dojí méně než 30 litrů na farmě nezůstanou,“ nedělá farmář kompromisy. Mezidobí dosahuje v průměru 370 až 380 dní. „Mladá zvířata se pasou a nepřikrmujeme, když se vrátí z pastvy dostanou jen travní senáž a minerální doplněk,“ dodává.
Chceme bezproblémové dojnice
Důležitá je podle Hubera dlouhověkost. „K tomu je třeba robustních krav s dobrým příjmem objemného krmiva. Právě s našimi dojnicemi fleckvieh toho dosahujeme,“ říká, „máme výbornou mléčnou užitkovost a dobře osvalená zvířata s velkým rámcem.“ Možnost křížení s montbeliarde zavrhuje: „Do našich podmínek se nehodí.“
Na ukázku, jak by měly optimálně vypadat dojnice fleckvieh, předvedl Huber dvě zvířata (mladší a starší). „Prvotelka exteriérově splňuje mou představuji. Má dobré nohy, vynikající hloubku těla, optimálně uložené vemeno, dobře upnuté, struky optimálně rozložené a dlouhé.“ Vedle ní vyvedl dojnici na šesté laktaci, ta na maximální nadojila 13 500 kg mléka se 4,6 % tuku a 3,7 % bílkovin. „Cílem je nadojit ve stádě průměrně od jedné krávy 50 až 60 000 kg mléka,“ doplnil farmář. Rekordmanka farmy je dojnice, která dosáhla na páté maximální laktaci užitkovosti 15 800 kg mléka (3,3 % bílkovin a 3,98 % tuku). Jejím synem je například plemeník čekatel Hidalgo. Největší oblibě se těšil na farmě plemeník Horb, téměř polovina plemenic jsou jeho dcery. „Dcery nasazují v laktaci vysoko a dosahují vysoké užitkovosti také v poslední třetině laktace,“ vysvětluje Huber. Z dalších býků často využíval inseminační dávky Horweina a jeho synů, nebo Romela.
