Vědci jsou skálopevně přesvědčeni, že „nemoc šílených krav“ vyvolávají tzv. priony, tedy bílkovinné částice vznikající špatným „smotáním“ prionové bílkoviny, která se běžně vyskytuje v těle člověka i zvířat. Pro tuto „prionovou teorii“ svědčí nepřeberné množství velice přesvědčivých důkazů. Američan Prusiner dostal za významný příspěvek k poznání prionů dokonce Nobelovu cenu. Tím ale nezmizely ze světa teorie, které hledají příčinu „nemoci šílených krav“ a dalších tzv. prionových onemocnění někde jinde.
Malá část vědců neopouští představu, podle které musíme hledat původce prionových onemocnění mezi krajně exotickými viry. Není to názor nijak nový. Už v samotných počátcích výzkumu prionových chorob podezírali vědci z vyvolání těchto nemocí tzv. pomalé viry. Jedním z prvních zastánců teorie „pomalých virů“ byl americký vědec slovenského původu Carleton Gajdusek, který studoval počátkem šedesátých let prionovou chorobu kuru mezi novoguinejskými lidojedy. I Gajdusek byl za své objevy odměněn Nobelovou cenou.
Virové teorii uškodil nejvíce fakt, že původce prionových onemocnění odolává i silným dávkám ultrafialového záření, které spolehlivě ničí dědičnou informaci všech dosud známých forem pozemského života, viry nevyjímaje. Prionová teorie se tím dostala do sedla.
Anglický farmář Mark Purdey ale prohlašuje prionovou teorii za „naprostý mýtus“.
„Zapomeňte na masokostní moučku a mozky nakažené prionem,“ říká Purdey. „Měli bychom obrátit pozornost na pesticidy na bázi organických fosfátů, které počátkem osmdesátých let farmáři na základě doporučení britského ministerstva zemědělství stříkali na hřbety zvířat napadených střečky.“
Tyto pesticidy jsou používány na britském venkově dodnes. To podle Purdeye vysvětluje, proč je mezi lidmi stiženými lidským prionovým onemocněním označovaným jako nova varianta Creutzfeldt-Jakobovy choroby zhruba 60% obyvatel venkova. Většina vědců je přesvědčena, že toto lidské onemocnění vzniká jako důsledek konzumace prionů skotu ve výrobcích z hovězího masa obsahujícího mozek nebo míchu. Purdey je přesvědčen, že se nemoc vyvine u lidí, kteří přišli do styku s pesticidy.
Mark Purdey je přesvědčen, že podáváním pesticidů se do těla skotu dostává velké množství manganu. Tím je narušeno vnitřní prostředí organismu. U zdravých zvířat se podle Purdeye váže „zdravý“ prionový protein na ionty mědi a v této kombinaci přispívá prionový protein k likvidaci škodlivin v těle (tzv. volných radikálů). Pokud je v těle nedostatek mědi, pak se „zdravý“ prionový protein váže na mangan a tím je vážně narušena jako prostorové uspořádání. Prionový protein se pod vlivem vazby na mangan „zamotává“ a mění se na škodlivý prion. Purdey si nechal udělat rozbory půdy z lokalit, kde se objevilo větší množství případů prionových chorob mezi zvířaty i lidmi a údajně všude našel zvýšené množství manganu z postřiků pesticidy. Podle Purdeye přispívá mangan významně ke vzniku tzv. prionových chorob.
Bitové berou situaci s BSE velice vážně, a tak nezapadl ani hlas farmáře, který na své organické farmě odmítá jakékoli použití pesticidů a dopřává svým šesti dětem hovězího, co hrdlo ráčí. Ministr zemědělství Nick Brown prohlásil, že o případném zahájení výzkumu vlivu organických fosfátů na vznik prionových chorob se rozhodně v květnu, až se k této otázce vyjádří odborníci.
Purdey je ale skeptik.
„Nikdo není přípraven odhalit vinu pesticidů, protože to by znamenalo vyplatit postiženým obrovské finanční náhrady,“ tvrdí farmář a badatel-samouk. „Když udržíte kolem role pesticidu závoj tajemství, není koho žalovat.“
V tom se ale Purdey mýlí. Britští vědci studují příčiny „nemoci šílených krav“ a s ní spojeného lidského onemocnění označovaného jako nová varianta Creutzfeldt-Jakobovy choroby velice důkladně. A pokud by byly organické fosfáty skutečně onou „horkou stopou“, pak by ji zcela určitě nepustili ze zřetele.
Čeká snad Marka Purdeye Nobelova cena? Asi těžko. Ale za „definitivní vysvětlení“ prionových chorob by to byla už třetí.
