Francie má v potravinářství výborně zorganizovanou marketingovou podporou, která má tradici několik desítek let. Program výživy a managementu chovu, ale i zpracování na jatkách při produkci značkové drůbeže Label Rouge podléhá specifickým pravidlům. Chovatelé jsou zapojeni do integrací. Francouzský spotřebitel je zvyklý za alternativně chované drůbeží maso více zaplatit.
Jednou z forem alternativního výkrmu drůbeže je výkrm s označením Label Rouge - Červená známka, která má potvrdit, že produkt má nejen všechny kvality stanovené normami jakosti, ale navíc je ještě v některých ohledech převyšuje. Jde o snahu zajistit výrobu zdravotně bezpečných potravin. U typu výkrmu Label Rouge je nutné respektovat zásady dané pokyny certifikační organizace, která vypracovává v souladu s evropskou legislativou pravidla pro výkrm kuřat a kontrolu jejich dodržování. Plemenné chovy jsou označeny v rejstříku a kódy v certifikátech původu garantují původ kohoutů a slepic. Podobně musí být certifikovány i líhně a certifikát původu by měl doprovázet každou dodávku.
Program výživy, dávkování léčiv, management chovu musí figurovat v technologickém postupu a měl by být k neustále k dispozici pro účel kontroly servisní organizací a certifikační komisí. Zpracovatelské závody musí dodržovat některé požadavky na omračování, vykrvení, paření a následné zpracování.
Při návštěvě francouzských chovů jsme požádali o několik slov také Valerii Thomas, která provozuje výkrm kuřat Label Rouge v technologii s volným výběhem v centrální Francii. Farmářka má v obci Landogne k dispozici dvě budovy o podlahové ploše 400 m2. Předně je třeba zvolit vhodný hybrid. Kuřata musí mít pozvolný růst, vykrmují se společně nebo probíhá výkrm kohoutů a slepiček odděleně. Chováme hybrid JA 657, který je v současné době starý pět týdnů, ale kuřata ještě nebyla ve venkovním výběhu,“ říká farmářka.
Důraz na ustájení a krmení
Podle přísných pravidel produkce Label Rouge mají být kuřata zhruba od pátého týdne chována také ve výběhu. Výběh by měl být zatravněn a částečně zastíněn, na jeden vykrmovaný kus se počítá se dvěma metry čtverečními plochy. Vypuštění do výběhu musí být zahrnuto v technologickém postupu. „Zatím však čekáme, protože také Francii zasáhla ptačí chřipka. Krmivo a napájecí voda je za normálních okolností k dispozici nejen uvnitř haly, ale také pod malými přístřešky venku, kde nyní ale hrozí kontaminace,“ svěřuje se farmářka.
Zvláštní důraz se klade na výživu. Od určitého dne věku by krmná směs měla obsahovat minimálně 75 % obilovin. Je možné využít také extrahované šroty – sóju, slunečnici, řepku, semena luskovin, rostlinné olej, mléčné produkty, vojtěškové úsušky, melasu a podobně. Obsah řepky ve všech formách nesmí překročit pět procent. Ne všechna běžná pojiva či barviva a jiná aditiva se smí používat. Dává se přednost přírodním látkám.
„V prvním týdnu výkrmu přidáváme do krmné dávky vitamíny. Antikokcidika nejsou v alternativním chovu Label Rouge zakázána, ale je doporučeno tyto látky nepoužívat. Kuřata vakcinujeme proti Newcastelské chorobě, infekční burzitidě a infekční bronchitidě. Odčervení se zajišťuje, pokud je opravdu potřeba, řešíme také kokcidiózu, ale naposledy jsme antikokcidika aplikovali před dvěma lety“, říká Valerie Thomas.
Hustota osazení haly je jedenáct kuřat na metr čtvereční, takže v jedné hale je umístěno 4400 brojlerů. Jednomu chovateli se povoluje mít osazeny pouze čtyři haly o 400 m2.
Zapojení do integrace
Většina farem ve Francii je zapojena do integrace - výrobce krmiv - producent plemenného materiálu - farmář – zpracovatel, ale na kterého navazuje obchod. Předpokladem je, že farmář vlastní pozemek a budovu s patřičnou technologií, v tomto případě technologií pro výkrm brojlerů s volným výběhem. Členové integrace dodají chovateli na vlastní náklady jednodenní kuřata, všechny krmné směsi, všechna léčiva, krmná aditiva. Integrace hradí i náklady na veterinární péči a zajistí realizaci vykrmené drůbeže. V režii farmářů je pouze spotřeba vody, všechny náklady na energii a pojištění. Chovatel nedostává zaplaceno za kilogram živé hmotnosti, jak bychom předpokládali, ale za metr čtvereční plochy haly. Podle dosažené úrovně produkce a podle smlouvy je chovatel odměněn. Za výkrm Label Rouge dostali chovatelé s nejlepšími výsledky v roce 2005: první kategorie 11,751 eur/m2, druhá kategorie 9,886 eur/m2 a třetí kategorie 7,629 eur/m2.
Od celkové sumy je pak nutné odpočítat náklady spojené s chodem farmy – například na najatou pracovní sílu na vyskladnění, náklady na podestýlku a na spotřeba pohonných hmot. Jak sdělil Eric Aubry, zástupce integrace Tellus, který má farmu Valerie Thomas na starost, chov dosahuje nadprůměrných výsledků a řadí se do vyšší skupiny, kdy dostává kolem 10 eur z metru čtverečního. Jak farmářka dodává, tento systém jí vyhovuje, neboť se může věnovat pouze zvířatům a chodu farmy - má smluvně zajištěn trvalý odbyt, zásobování krmivem i jednodenními kuřaty.
Delší výkrm, vyšší cena
Kuřata se vykrmují 81 dní a v průměru dosáhnou hmotnosti 2,25 kg. Podle slov farmářky činila konverze krmiva za předešlý turnus 2,8 kg/kg, přičemž úhyn je obvykle do dvou procent. Po vyskladnění následuje sanitace a třítýdenní pauza mezi dalším zástavem.
Produkty vyrobené v rámci programu Label Rouge se podílí velkou částí francouzském trhu s drůbeží masem a spotřebitel je ochoten za ekologicky (welfare) chované drůbeží maso také výrazně připlatit. Spotřebitel si může na etiketě ověřit stáří zvířat, jaký podíl obilovin obsahovalo krmivo, číslo homologace a adresu certifikačního orgánu, geografickou oblast, ve které bylo zvíře vykrmeno. Samozřejmostí je datum spotřeby a teplota pro skladování.
