Při působení stresu vzniká odpověď organizmu, která může narušit stálé prostředí těla neboli homeostázu. Změny způsobené dopadem stresu mohou u hospodářských zvířat negativně ovlivnit parametry reprodukce i produkce. U vysokoprodukčních krav způsobuje řadu změn tepelný stres, což se ve značné míře promítá rovněž do ekonomiky chovu skotu.
Pokud jsou zvířata vystavena stresorům, jsou aktivovány dráhy stresu, které navozují odpověď těla zvířete. Do regulace stresových odpovědí organizmu zvířat zasahují dvě stresové dráhy, dráha sympato-adreno-medulární (SAM) a dráha, která zahrnuje hypotalamus, hypofýzu a kůru nadledvin (HPA). V případě aktivace SAM dráhy stresu aktivuje stresor receptory v těle a následně jsou dření nadledvin uvolňovány hormony epinefrin a norepinefrin, častěji označované jako adrenalin a noradrenalin, či souhrnně jako katecholaminy. Tyto dva hormony navozují odpověď typu: ,,fight or flight“ neboli: ,,bojuj nebo uteč“, kdy dochází k nárůstu srdeční a dechové frekvence, krevního tlaku, a naopak k poklesu činnosti trávicí soustavy. HPA dráha stresu vyvolává v hypotalamu produkci hormonu uvolňujícího kortikotropin (CRH), který navodí odpověď předního laloku hypofýzy, adenohypofýzy, v podobě spuštění produkce adrenokortikotropního hormonu (ACTH). ACTH následně reguluje tvorbu hormonů kůry nadledvin, glukokortikoidů. Mezi glukokortikoidy, které vznikají z cholesterolového prekurzoru, patří například kortikosteron či kortizol. Kortizol je u skotu hlavním glukokortikoidem, ale například u hlodavců je nejčetnějším metabolitem HPA dráhy kortikosteron. Glukokortikoidy řídí vyvážení anabolických (probíhá syntéza živé hmoty) a katabolických (probíhá rozpad složek živé hmoty) procesů v těle zvířat při tepelném stresu. V případě, že stresor aktivuje HPA dráhu a spustí sekreci CRH, ACTH a kortizolu, je narušena sekrece dalšího adenohypofyzárního hormonu, luteinizačního hormonu (LH), a současně stoupá koncentrace prostaglandinu F2α (PGF2α), který je vyráběn endometriem dělohy, což se negativním způsobem promítá do reprodukce krav.
V důsledku globálního oteplování došlo za posledních 10 let k nárůstu teploty prostředí o dvě desetiny stupně a počítá se, že během následujících 100 let dojde k oteplení až o 6 °C. Kromě zvýšení teploty vnějšího prostředí působí na zvířata jako stresor také nárůst vzdušné vlhkosti. Při tepelném stresu jsou v organizmu zapnuty termoregulační mechanizmy, které mají za úkol udržet stálou teplotu v tělesném jádře těla stresovaného zvířete. Termoregulační mechanizmy zahrnují jak změny fyziologické, tak také změny v chování zvířat. Fyziologické změny, které doprovází tepelný stres, jsou spojeny se zvýšením dechové frekvence, produkcí slin, a naopak s poklesem reprodukčních a produkčních ukazatelů. V obecné rovině lze konstatovat, že tepelný stres u skotu nastává, pokud teplota prostředí přesáhne hodnotu 20 °C. Vhodné je brát v potaz teplotně vlhkostní index (THI – temperature-humidity index), který v sobě zahrnuje kromě teploty prostředí také relativní vzdušnou vlhkost. Dojnice je ohrožena tepelným stresem, pokud hodnota výše uvedeného indexu stoupne nad 70. THI roste především, pokud současně s teplotou stoupá i vzdušná vlhkost.
Termoneutrální zóna je definována jako teplotní rozmezí, při kterém není pro zvíře nutné, aby byly zapojeny termoregulační mechanizmy jeho těla. U skotu je termoneutrální zóna široká. Zatímco horní hranice termoneutrální zóny je známá celkem přesně (+21 °C), v určení dolní hranice existují značné rozdíly. Hraniční hodnota, od které lze pozorovat u skotu chladový stres, nelze jednoznačně určit a závisí na mnoha faktorech. Výsledky některých studií uvádějí hodnotu kolem -16 °C při užitkovosti kolem 30 kg mléka denně.
Doc. Ing. Eva Chmelíková, Ph.D.,
Ing. Kateřina Kheilová, Ph.D.,
Ing. Pavla Pokorná,
Ing. Natálie Zelenková
Fakulta agrobiologie potravinových a přírodních zdrojů,
ČZU v Praze
Kontakt: chmelikova@af.czu.cz
Celý článek autorek najdete v Našem chovu 6/2024.*
