Dohnalova Lhota je obec na dohled od Sedlčan. Původní statky sedláků, hospodařících v této oblasti před komunistickou kolektivizací, nebyly velké, jejich výměra se pohybovala do dvaceti hektarů. Zabavená půda, dobytek i stroje přešly tehdy do nových socialistických zemědělských družstev. Malou výhodou bylo, že zemědělci nebyli vyhnáni zcela, ale dál pracovali v místě svého bydliště. Po listopadové revoluci tak bylo mnohem snazší znovu začít tam, kde předchozí generace skončily.
Zemědělská farma Josefa a Hany Peškových z Dohnalovy Lhoty nedaleko Sedlčan má velmi dlouhou tradici. „Už dědeček a otec chovali vždy plemenný dobytek“, říká Josef Pešek starší. Částečně to bylo dáno tím, že pro orientaci na rostlinnou výrobu zde nejsou ideální podmínky. Půdy jsou písčité s velkým podílem kamení a nepříliš úrodné.
Pastevní chov
Po dvaceti letech v družstvu se manželé Peškovi na začátku roku 1993 rozhodli, že vystoupí a navážou na rodinnou tradici. Začátky nebyly snadné, ale vůli měli pevnou. V rámci restituce získali zpět 16 ha orné půdy, ke kterým později přidali dalších 12 ha a s pronajatou půdou tak začínali na 50 ha zemědělské půdy. Orientace na živočišnou výrobu byla od začátku daná. Oba manželé mají příslušné vzdělání a Josef Pešek byl mnoho let zootechnikem družstva. Vzhledem k tomu, že součástí restituce nebyly žádné stavby, specializovali se od počátku na pastevní výkrm skotu. „Výroba mléka by znamenala vysoké investice a při počátečním počtu hektarů to bylo řešení ekonomicky nemožné,“ vysvětluje chovatel. Prvních 18 jalovic plemene limousine tvořilo základ budoucího stáda. V roce 1994 postavili přímo na pastvině nový kravín s volným ustájením na hluboké podestýlce. Tím však není skot nijak omezen, neboť má možnost volného výběhu na pastvinu. Celoroční pobyt zvířet ve volné přírodě byl v této oblasti novinkou a někteří zemědělci z okolí byli velmi skeptičtí. Následující léta však ukázala, že k obavám není důvod. Jak jsem se sám přesvědčil, i v tuhé zimě je vždy část stáda venku a ani mrazy dospělým jedincům a telatům nevadí.
Po patnácti letech
Nyní hospodaří rodina Peškových na 170 ha zemědělské půdy. Na 44 ha orné půdy je v osevním postupu pšenice, kukuřice, ječmen, tritikale a lupina. Zbylou část plochy pak tvoří trvalé travní porosty (TTP), nezbytné pro vlastní chov skotu.
Ve výkrmu se za téměř šestnáct let vystřídalo několik plemen. Původní limousine následoval hereford, piemontese a simentál. Ne všechna se v chovu osvědčila jak ze zdravotního hlediska, tak i požadované kvality masa. Dnes se na této farmě specializují na masný simentál. Část stáda pak kříží s piemontesem. Na pastvě lze napočítat 120 až 130 kusů, z toho je 60 krav, dva plemenní býci (piemontese a simentál) a zbytek tvoří jalovice a telata. Na farmě je navíc vykrmováno 25 až 30 býků.
Drobným rozptýlením v každodenní práci je péče o koně, které chovají přímo na farmě. Ostatně jízdu na nich si může u Peškových vychutnat i každý, kdo využije možnosti ubytování, které v rámci agroturistiky na farmě poskytují. Pobyt na statku je pro mnoho lidí z měst vítanou změnou.
Rodinná štafeta Nastal čas, kdy se Josef Pešek starší rozhodl předat otěže hospodaření mladší generaci. Po celoživotní práci v zemědělství se těší, že si najde čas na své koníčky, a to přeneseně i doslova. Sám je příznivcem parkurového sportu a doufá, že si najde čas pro trénink koní a vykonávání funkce rozhodčího při soutěžích.
Syn Josef vyrůstal na farmě od dětství. Podílel se prakticky na všech činnostech, jinak to ani v rodinném podniku nejde. Od počátku ho přitahovala veškerá technika, a tak se vyučil opravářem zemědělských strojů. Svoje znalosti nyní využívá při každodenní práci.
Přebírání štafet v rodinných podnicích je vždy tak trochu citlivá záležitost. Ani otec, ani syn z toho však obavy nemají. Josef Pešek mladší využije své zkušenosti v rostlinné výrobě a při provozu a obměně mechanizačních prostředků, ale jak sám přiznává, v živočišné výrobě si pro rady bude ještě nějakou dobu chodit k otci. Jasno má i v otázce nejbližších investic. Na řadě je nový seník, který minimalizuje ztráty na krmivu, pak bude následovat přístřešek pro techniku. Do něj již přijde nové rozmetadlo chlévské mrvy a vyhlédnutou má i secí kombinaci. Pokud se vezme v úvahu i nutná obnova stáda, čeká jej od začátku mnoho práce.
Zajištění účetnictví a sledování „novinek“ v zemědělství zůstane na mamince tak jako doposud.
Dcera Hana se též věnuje živočišné výrobě. V nedaleké Čelině chová na 55 ha TTP masné plemeno ovcí suffolk. Chovné stádo čítá 160 kusů s odpovídajícím počtem jehňat. Při pastevním chovu jí pomáhají nenahraditelní pastevečtí psi. Jako doplněk k této činnosti provozuje ještě specializovanou prodejnu chovatelských potřeb Agrotrans se zaměřením na chov ovcí.
Je příjemným zjištěním, že v době, kdy mnoho mladých lidí odchází do měst za snadnější obživou, prosperují i hospodářství, ve kterých se stále ctí rodinné tradice.
Klíčové informace:
1 – Rodinná farma v Dohnalově Lhotě je zaměřena na pastevní výkrm skotu.
2 – Z původních osmnácti jalovic je dnes stádo 130 kusů plemena simentál, částečně kříženého s piemontesem.
3 – Syn přebírá hospodářství po rodičích, dcera se specializuje na chov ovcí.
