Společnost Maple Leaf Foods, která je největším chovatelem prasat a producentem vepřového v Kanadě, oznámila spuštění programu, který by měl zajistit dokonalou sledovatelnost vepřového v řetězci vedoucím od chovatele až ke spotřebiteli. Každý kus masa z produkce Maple Leaf Foods, který se objeví na pultech obchodů kdekoli na světě, bude možné na základě genetických testů vysledovat zpět až k prasnici, jež byla matkou poraženého zvířete.
Maple Leaf Foods chce dát spotřebitelům doma i v zahraničí jistotu, že si skutečně kupují produkt jejich firmy. Celý systém vstoupí do života už v prvním kvartálu roku 2004 a v první fázi bude garantovat původ vepřového na japonském trhu. Po této zkoušce ohněm by měl být systém genetických testů pro určení původu vepřového masa poskytnut i dalším kanadským společnostem zabývajícím se chovem prasat a produkcí vepřového.
Společnost Maple Leaf Foods vyvíjela systém testů společně s genetickou firmou Pixys Genomics, Inc. Nejprve byly vytypovány vhodné genetické markery a genetici z Pixys Genomics vyvinuli metody jejich detekce. Celý systém je založen na tzv. DNA fingerprintingu (jakémsi „otisku DNA“) využívajícím k určení totožnosti jedince jedinečné dědičné odchylky v uspořádání částí dědičné informace zvané mikrosatelity. Jde o místa DNA mimo geny, kde se opakují krátké „motivy“ písmen genetického kódu. Jedinci se liší počtem opakování těchto motivů, jež se pohybuje v desítkách až stovkách. Při dostatečném počtu různých mikrosatelitů lze totožnost jedince určit prakticky s naprostou jistotou, stejně jako se dá určit totožnost člověka podle otisku prstů.
Co je to vlastně mikrosatelit?
Pro názornost si můžeme představit mikrosatelit jako poškrábanou vinylovou gramofonovou desku, která při přehrávání „koktá“ – tedy opakuje několikrát po sobě jedno a totéž, než se rozeběhne zase dál. Při určení původu zvířete nebo jeho masa se vychází z dědění „zakoktaných“ úseků DNA. Představme si, že každý z rodičů zvířete vlastní po dvou sadách poškrábaných desek (tedy po dvou „výtiscích“ DNA s příslušnými opakujícími se úseky). Je mezi nimi třeba „Help“ od Beatles a dechovkový hit „Tři bílé břízy“. U matky „koktá“ jedno „Help“ 8x a druhé 16x, „Břízy“ se opakují 23x a 3x. V otcových sadách je vše jinak. „Help“ se tu zasekne 15x a 9x, „Břízy“ 39x a 5x. Každý rodič předá potomkovi jen polovinu své dědičné informace, což odpovídá dědictví jedné desky z každé sady. Potomek proto může zdědit „Help“ buď s 8 a15, 8 a 9, 16 a 15 nebo 16 a 9 „zadrhnutími“. „Břízy“ zase s 23 a 39, 23 a 5, 3 a 39 nebo 3 a 5 „zakoktáními“. Jinou kombinaci (např. „čistou mateřskou“ Help zaseklou 8x a 16x) nebo dokonce jiný počet zadrhnutí („Help“ skákající 2x) po rodičích zdědit nemůže. Pokud bychom ji v jeho dědičné informaci našli, znamená to, že není potomkem těch zvířat, jež jsou vydávána za jeho rodiče.
Základem je DNA matky
Kanadský systém detekce vepřového vychází jen z dědičné informace matky. V praxi to vypadá tak, že prasnici je odebrán vzorek krve nebo štětin a genetici určí její „otisk DNA“, který následně uloží do databáze i s údaji o farmě, na které je chována, a s údaji o jednotlivých vrzích. Systém se dá velmi snadno aktualizovat a zjištění původu zvířete nebo původu masa je otázkou několika hodin. K tomu jsou samozřejmě zapotřebí i vysoce spolehlivé a velmi rychlé analýzy DNA. Ty zajišťuje firma Orchid BioSciences, která má bohaté zkušenosti s „otisky DNA“ nejen pro potřeby chovatelů zvířat, ale i pro potřeby kriminalistiky (určení totožnosti obětí či pachatelů násilných trestných činů rozborem DNA ze stop zajištěných na místě činu – např. krve, spermatu, vlas, kousků kůže apod.) a soudní praxe (určení otcovství). Ve své pobočce ve Velké Británii se Orchid BioSciences věnuje i genetickým analýzám pro šlechtění ovcí na odolnost vůči klusavce. Potřebnou kapacitu laboratoří firmy jasně dokumentuje fakt, že jen v Británii analyzuje ročně v rámci tohoto programu více než půl milionu vzorků ovčí dědičné informace. Laboratoře s tak obrovskou kapacitou jsou schopny nabídnout zákazníkům i přijatelnější ceny, protože práce „ve velkém“ je přeci jen lacinější. I to zřejmě hrálo svou roli, když si Maple Leaf Foods vybírala Orchid BioSciences za „strategického partnera“.
Počítačovou databázi pro identifikační systém firmy Maple Leaf Foods nezajišťuje nikdo jiný než počítačový gigant IBM. Firma dodala i speciální vyhledavače, které umožní velmi rychle a spolehlivě porovnávat obrovské množství uložených „otisků DNA“ a najít ty, které se shodují.
Japonsko musí věřit potravinám
Japonsko si Kanaďané nevybrali za prubířský kámen identifikačního systému náhodou. Právě sem míří značná část kanadského exportu potravin a právě japonský spotřebitel ztrácí v poslední době důvěru ve zdravotní nezávadnost potravin. Podepsaly se na tom především případy BSE odhalené jak v Japonsku samém, tak i v USA a v Kanadě.
„Japonský trh má pro nás zásadní význam,“ přiznal ředitel Maple Leaf Foods Michael McCain. „Vyvíjeli jsem celý systém s vědomím, že by měl našim japonským odběratelům poskytnout ty nejlepší služby.“
V roce 2001 vyvezli Kanaďané do Japonska vepřové maso za bezmála půl miliardy amerických dolarů. Více už ho dodávají jen na trh svých sousedů ve Spojených státech. Poslední rok ale nebyl pro kanadské exportéry vepřového příznivý. Vloni poklesl odbyt kanadského vepřového v Japonsku o plných 20 % ve srovnání s rokem 2002. V pozadí podle kanadských producentů vepřového není strach z výskytu BSE v Kanadě v květnu roku 2003. Ve hře jsou jiné faktory a to je špatné znamení. Pokles odbytu vyvolaný strachem z BSE bývá krátkodobý. Kanaďané však stávající pokles odbytu vepřového za krátkodobý výkyv nepovažují a hodnotí svou situaci na japonském trhu jako velmi vážnou. Proto Maple Leaf Foods neváhala s investicí milionu kanadských dolarů do vývoje systému na rychlou a spolehlivou identifikaci svého masa na trhu. Výrobní náklady na jedno prase se tak zvýší asi o 80 kanadských centů.
Identifikace i pro další potraviny
Kanada zvažuje, že podpoří ze státních prostředků vývoj a zavedení stejného systému identifikace založeného na „otiscích DNA“ i pro hovězí a rybí maso a další produkty. Podle Michaela McCaina by právě spolehlivý systém sledovatelnosti hovězího masa mohl přinést obrat k lepšímu pro exportéry kanadského hovězího, jež citelně zasáhl výskyt BSE. Oživení trhu s vepřovým a snad i hovězím si slibují producenti i v souvislosti s výskytem ptačí chřipky, jež decimuje chovy drůbeže v mnoha zemích a ponechává na trhu s masem volné kapacity pro odbyt na úkor výpadku v produkci masa drůbežího.
