Genomika dává selekci nové možnosti. Vypočtené genomické plemenné hodnoty slouží k rané selekci jalovic a výběru zvířat pro další chov, zapouštění sexovaným semenem, respektive pro selekci jalovic na prodej či zapouštění masnými býky. Chov holštýnského skotu se tak dostává na vyšší genetickou úroveň v poměrně krátkém čase. Generační interval se výrazně zkracuje. Genomická selekce umožňuje nejen zvýšení parametrů užitkovosti, ale i zlepšení exteriéru a zdravotních ukazatelů zvířat a stáda.
„K plnému využití získaných informací je však nezbytné mít spolehlivá fenotypová data. Dnes již nestačí znát údaje z kontroly užitkovosti, inseminace a hodnocení zevnějšku. Šlechtění se posouvá do oblasti dlouhověkosti a fitness vlastností, odolnosti vůči nemocem, menší zátěže na životní prostředí a efektivního využívání krmiv, s čímž souvisí také nezbytnost sběru dat o výskytu onemocnění apod., která rozšíří odhad plemenných hodnot pro tyto znaky,“ míní doc. Ing. Jiří Motyčka, CSc., ředitel Svazu chovatelů holštýnského skotu ČR, z. s.
A právě ruku v ruce s tímto trendem jde i projekt FIT cow, který Svaz chovatelů holštýnského skotu realizuje již od roku 2018. Plemenné hodnoty genotypovaných jalovic zapojených do projektu již potvrzují fenotypová data. Výsledky jsou více než pozitivní.
Do projektu FIT cow je v současnosti zapojeno 42 chovatelů a další se hlásí. K dubnu bylo genotypováno celkem 25 tisíc jalovic, z nichž 20 tisíc má vypočtené genomické plemenné hodnoty.
„Z tabulek a grafů vidíme, jak fenotypový projev genotypovaných jalovic potvrzuje výsledky genomiky, a to jak v produkci mléka, tak i u zevnějšku a dalších vlastností. V posledním výpočtu plemenných hodnot mělo uzavřenou první laktaci více než 2000 krav. Výsledky 25 % nejlepších a 25 % nejhorších dle genomického hodnocení dosahují rozdílu 3000 kg mléka za celou laktaci!,“ publikoval nejnovější výsledky doc. Motyčka.
Prvních 100 dní laktace uzavřelo přes 4000 genotypovaných jalovic. Zde je rozdíl mezi nejlepší a nejhorší skupinou 700 kg mléka.
Do dubna 2021 bylo oteleno a nahodnoceno 4000 genotypovaných prvotelek, jejich fenotyp stanovený na základě hodnocení zevnějšku potvrzuje výsledky ve vztahu ke genomice. Rozdíly mezi výpočty pouze na základě genotypu a se zahrnutím fenotypového projevu jsou velmi malé. Další výsledky jsou uvedeny v tabulkách a grafech.
Základní podmínkou je zapojení do KU a zapsání v PK holštýnského skotu. Chovatelé musí být také zapojeni do plošného hodnocení exteriéru, musí zadávat informace o léčení krav do Deníku léčení (možný je i export z faremních softwarů), zadávání diagnóz musí být dle klíče podle metodiky ICAR a zavázat se ke genotypování všech jalovic ve stádě alespoň tři roky.
„To je velmi důležité, neboť referenční populace krav do budoucna doplní a postupně nahradí referenční populaci založenou pouze na býcích. Zařazením všech krav stáda s fenotypy představuje tzv. neselektovanou populaci, která zpřesňuje odhad GPH ve stádě a populaci. Referenční populace založená pouze na býcích je totiž výrazně předselektovaná. Do plemenitby jsou zařazováni jen býci s nejvyššími GPH, kteří mohou mít odchýlené GPH, zejména pokud jejich předci mají genomické plemenné hodnoty bez fenotypu,“ vysvětlil Jiří Motyčka.
„Jak již bylo řečeno, chovatelé na základě obdržených vypočtených genomických plemenných hodnot pro produkci, zevnějšek, somatické buňky, plodnost a dlouhověkost a gSIH, ale i GPH pro znaky zdraví (odolnost vůči klinické mastitidě, infekčním i neinfekčním onemocněním paznehtů a onemocnění končetin celkem) mohou selektovat zvířata pro další chov, resp. vyřazení zvířat, a to ještě před první inseminací. Chovatel tak může rozhodnout, jaké jalovičky zapustí masnými býky, či které prodá, nebo naopak která zvířata budou určena např. pro inseminaci sexovaným semenem či produkci embryí,“ zmínil výhody doc. Motyčka. „Jednoznačným výsledkem genotypování je vyšší genetická úroveň stáda a zlepšení zdraví zvířat.“
Genomické plemenné hodnoty jsou počítány jednou za dva měsíce. Výpočet je pokaždé na základě principu jednokrokové metody zpřesněný o nové informace všech předků a příbuzných. Každé genotypované zvíře je součástí národní referenční populace a na základě následujících fenotypů se podílí na zpřesňování odhadu plemenných hodnot. Výpočetní centrum Plemdat s. r. o. připravuje podmínky pro přechod na měsíční výpočet.
„Chovatelé mají možnost genotypovat svá zvířata v zahraničí, tím však získají k dispozici jen zahraniční plemenné hodnoty. Projekt FIT cow vychází z genotypování v laboratoři ČMSCH a.s. na Hradištku, kde také jsou uložena zdrojová data, která jsou ve vlastnictví chovatele. Toto vlastnictví dat umožňuje ověřování původu, tedy ověření či vyloučení předka a předpovězení pravděpodobného otce s možností následných oprav původu v databázích Plemdatu,“ uvedl ředitel Svazu. „Pokud mají chovatelé zájem, mohou si za poplatek nechat spočítat plemenné hodnoty TPI přes akreditovanou laboratoř ČMSCH.“
Svaz chovatelů holštýnského skotu realizuje projekt se státní podporou až do výše 70 %. Svým členům navíc přispívá na genotypování ve výši dle rozhodnutí Výboru.
Pro izolaci DNA z biologického vzorku většinou slouží chlupové cibulky či ušní štěpy. Pro obě varianty jsou připravené odběrové sady. Chovatelé by měli věnovat dostatečnou pozornost kvalitnímu odběru tak, aby byla izolace DNA realizovatelná. Chlupy musí být čisté s dostatečným počtem cibulek a řádně označené. Odběr vzorků se uskutečňuje u telat ve věku min. 14 dní až 6 měsíců, neboť je třeba počítat s dostatečným prostorem pro analýzu DNA, výpočet a zveřejnění GPH. Výsledky by měl mít chovatel k dispozici před prvním zapouštěním jalovic.*
Ing. Soňa Jelínková,
Svaz chovatelů holštýnského skotu ČR
Kontakt: Jelinkova@holstein.cz
Více v Našem chovu 8/2021.
