Svaz chovatelů českého strakatého skotu v září spustil projekt Cattle genom, který je podporován z národních dotačních prostředků a prostředků Svazu a dal si za hlavní cíl zvýšit spolehlivost genomických PH. U partnerů simentálské populace v Rakousku a Německu podobné projekty již delší dobu fungují, proto se Svaz chovatelů českého strakatého skotu přidal, aby „česká straka“ nezůstávala pozadu. Jak zmínil v rozhovoru ředitel svazu Ing. Pavel Král a Ing. Tereza Dodávková, český projekt má pro chovatele bezkonkurenční finanční podmínky a je perspektivní. Zapojit se je navíc velice jednoduché.
Co je základem projektu Cattle Genom?
Pavel Král: Projekt plošného genomického testování plemenic jsme spustili po schválení Radou Svazu chovatelů českého strakatého skotu od 1. září roku 2020. Protože moderní šlechtění skotu ve světě je založeno na datech získávaných z genomů zvířat (goPH), reagovali jsme na situaci. Plemeno české strakaté již několik let považujeme za součást středoevropské populace fleckvieh.
V rámci projektu DAC – společného výpočtu plemenných hodnot mezi Německem, Rakouskem a ČR, ale také částečně na Slovensku nebo v Itálii se již velká část PH stanovuje genomicky. Genomika je tedy nedílnou součástí šlechtění posledních let. Jednoduše řečeno, nemůže nám ujíždět vlak – je to otázka další konkurenceschopnosti.
Ale objevují se také negativní ohlasy…
Pavel Král: Částečně ano. Genomika byla nastartována s vizí, která se postupem času mírně změnila. Očekáváním genomiky, která se začala rozvíjet především u holštýnského skotu, bylo, že získáme nové špičkové býky, že budeme vyhledávat kombinace, o kterých jsme neměli ani zdání, že budeme nacházet špičková zvířata v méně známých chovech... Tato očekávání se v praxi nenaplnila ze 100 %. Praxe ukázala, že pouze genomování býků (samců) nestačí a nezbytné je k tomu testovat také obrovské množství samičího pohlaví. Genomovat genomické býky z genomických býků není cesta – snižuje se spolehlivost a pravdivost výsledků. Bez zapojení samic do procesu stanovení genomických plemenných hodnot přestávají čísla odpovídat praxi v našich stájích.
Takže se v tomto projektu snažíte zapojit do genotypování více samic?
Pavel Král: Přesně tak – ale nejen my. Je to v rámci celého výpočtu společných plemenných hodnot, který je z velké části počítán ze strakatých stád v Německu a Rakousku. Pro představu, jestliže ČR zatím testovala býků 90, Rakušané 110, v Německu se otestovalo 1000 zvířat. Populace v ČR je tedy třetí největší.
V rámci Německa a Rakousku už třetí rok běží dílčí projekty genotypování – např. zaměřené na onemocnění končetin, ketózu, zmasilost nebo zdravotní znaky. Cílem těchto projektů je zgenotypovat samice a získat od nich údaje genomické, ale k tomu také údaje o jejich užitkovosti, takže fenotypy.
Jak budete postupovat v ČR?
Pavel Král: Tu samou cestu jako zahraniční kolegové jsme si nastavili i v našem projektu, kde chceme od chovatelů, aby stanovili genomicky optimalizované PH u svých mladých krav. Testace by měla být plošná, bez výběru zvířat. Nechceme, abych chovatelé vybírali např. jen plusové varianty. Chovatel se zavazuje podpisem smlouvy, že ze stavu samic otestuje většinu.
