Giardie a kryptosporidie jsou celosvětově rozšíření jednobuněční střevní paraziti zvířat a člověka. Přenášejí se přímým kontaktem s infikovaným hostitelem fekálně-orální cestou nebo pozřením krmiva/potravin nebo vody kontaminovaných stádii těchto parazitů ve formě cyst/oocyst. Infekce mohou probíhat bez příznaků nebo mohou způsobit mírné až těžké onemocnění trávicího systému zvířat a lidí. Obě skupiny parazitů představují závažné původce onemocnění zvířat nejenom kvůli ekonomickým ztrátám, ale představují také riziko zoonotického přenosu ze zvířat na člověka při kontaktu s infikovaným zvířetem nebo kontaminovanými potravinami či vodou. Molekulárně genetické přístupy k diagnóze vedly k významnému prohloubení znalostí o epidemiologii infekcí těmito parazity. Příspěvek shrnuje současné poznatky o giardiích a kryptospridiích u ovcí a koz.
Giardie a kryptosporidie patří mezi původce průjmových onemocnění jehňat a kůzlat v raném postnatálním období a způsobují v chovech malých přežvýkavců značné přímé i nepřímé ekonomické ztráty. Tyto ztráty vznikají nejenom v důsledku úhynu zvířat, ale i v důsledku snížení přírůstků, zvýšených nákladů na ošetřování, léčení a prevenci. Komplexní analýzy za použití moderních molekulárních metod ukazují, že hlavní příčinou průjmových onemocnění mláďat malých přežvýkavců jsou smíšené infekce virů, bakterií, jednobuněčných parazitů a plísní při nedostatečné kolostrální a laktogenní imunitě. Tento příspěvek je zaměřen giardie a kryptosporidie, jejichž význam je závažnější než u ostatních infekčních původců průjmových onemocnění malých přežvýkavců. U obou těchto jednobuněčných parazitů je možný za určitých podmínek přenos na člověka ze zvířat, a proto jsou giardie a kryptosporidie charakterizovány jako potenciálně zoonotické. Obsahem tohoto sdělení jsou současné poznatky o infekcích ovcí a koz giardiemi a kryptosporidiemi, v chovech se nejčastěji vyskytujících jednobuněčných parazitů. Tyto poznatky jsou založené především na výsledcích epidemiologických studií za použití molekulárních metod.
Článek byl uveřejněn za podpory Ministerstva zemědělství při České technologické platformě pro zemědělství a za podpory projektu Národní agentury pro zemědělský výzkum MZe ČR QK1910082. Literatura je k dispozici u autorů. Článek byl recenzován.
Prof. MVDr. Břetislav Koudela, CSc. 1,2,
Mgr. Iva Slaná, Ph.D., 3
Mgr. Radka Dziedzinská, Ph.D.3
1VFU Brno,
2CEITEC VFU Brno,
3VÚVEL Brno, v. v. i.
Kontakt: koudelab@vfu.cz
Celý článek najdete v Nch 10/2020.
