V září 2021 vstoupilo v platnost nové nařízení Komise (EU) 2021/1372 ze dne 17. srpna 2021, kterým se mění příloha IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, pokud jde o zákaz krmení nepřežvýkavých hospodářských zvířat jiných než kožešinových zvířat živočišnými bílkovinami. Toto nařízení povoluje používání krmných směsí obsahujících bílkoviny získané z hmyzu i pro vybraná hospodářská zvířata – konkrétně drůbež a prasata.
Používání hmyzího proteinu by v budoucnosti mohlo přinést alternativu za dovozové suroviny rybí moučku a sójový šrot jako zdroje bílkovinných krmiv. Výše zmíněné nařízení Komise EU kromě používání hmyzí moučky do krmiv pro vybraná hospodářská zvířata, také povoluje používání živočišných mouček s podmínkou, že prasatům se může zkrmovat pouze drůbeží moučka a drůbeži pouze vepřová, aby nedocházelo ke vnitrodruhovému kanibalismu. Ve výrobnách krmiv pro nepřežvýkavá zvířata je používání obou mouček problematické, protože vyžaduje další opatření, aby nedocházelo k následné kontaminaci. U hmyzí moučky žádná opatření nejsou třeba, protože je povolena pro prasata i drůbež, tedy vzájemná kontaminace není riziková.
Krmiva pro drůbež s obsahem hmyzího proteinu
Produkce hmyzu a z něho zpracovaného hmyzího proteinu je ve srovnání s tradičními zdroji proteinu (např. rybí moučka nebo sója) vysoce environmentálně udržitelná. Produkce hmyzu nevyžaduje velké nároky na zemědělskou půdu. Hmyz je obvykle produkován ve vertikálních (vícepatrových) technologiích. Výhodou produkce hmyzu je nižší spotřeba vody a nároky na výživu, kratší doba výkrmu oproti jiným hospodářským zvířatům. Podle SVZH.cz (2023) produkce hmyzu představuje: bezodpadové hospodářství (hmyzí výměšky byl dozorovým orgánem ÚKZÚZ schválen jako organické hnojivo), šetrnost k životnímu prostředí (hmyz není hlučný, nezapáchá a produkuje minimální množství methanu), menší výměru půdy než u jiné živočišné výroby (stačí 100 m2 na 10–12 tun produkce za rok).
Konzumace hmyzu je známá již od začátku lidské civilizace. Průmyslový chov hmyzu jako zdroje vysoce hodnotného proteinu je však relativně nový. V EU a ČR je zatím jen několik velkochovatelů hmyzu určeného pro další zpracování. Postupně se budují zpracovatelské kapacity jak pro využití hmyzího proteinu v potravinářství tak v sektoru produkce krmiv. Nejrozšířenější je zatím využití hmyzího proteinu v akvakulturách při výkrmu ryb jako náhrada za dříve používanou rybí moučku.
Bc. Barbora Pešková,
prof. Ing. Lubor Lacina, Ph.D.,
doc. Ing. Ondřej Šťastník, Ph.D.
Mendelova univerzita v Brně,
Kontakt: lacina@mendelu.cz
Foto Odnřej Šťastník
Celý článek najdete v časopise Krmivářství 5/2023.
