05.06.2007 | 12:06
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Hobby včelaření, ale racionálně

Jarní seminář na téma Nové techniky ve včelařství pořádaný v Ivančicích byl zároveň příležitostí ke krátkému zastavení v provozu včelařského zlepšovatele Františka Blažka. Včelař má na svém kontě vynález stáčeče medu z konví a plnoprůtokového síta na čištění medu. Získal za něj ocenění na Konferenci zlepšovatelů a vynálezců ve včelařství na podzim minulého roku.

František Blažek chová v současné době 35 včelstev, které zimuje na zahradě svého domku v Dolních Dubňanech. V létě kočuje na akát, který hojně roste v kraji kolem Moravského Krumlova. Jak říká, snaží se propagovat výraz „hobby racionálně“. Sám se považuje za včelaře ze záliby, ale to podle něj neznamená, že by si nemohl dobrým nápadem ulehčit práci. Všechny vynálezy prý vymýšlí vždy nejdříve pro sebe. Pracoval 35 let v potravinářství, kde podal řadu zlepšovacích návrhů a některé si schoval také pro včelařství.
Na jeho zahradě najdeme včelstva umístěná na speciálním kočovném voze, vyrobeném z podvozku Škody 100. Za pozornost stojí také zvláštní kolečko k přepravě pěti plných nástavků. Včelař zkonstruoval kočovné dno či medomet s nízkou spotřebou energie.

Získávání akátového medu
Vzhledem k tomu, že František Blažek prodává akátový med, přizpůsobuje tomu i způsob svého včelaření. Se třemi kočovnými vozy kočuje nejdříve k řepce, poté přejíždí s úly plnými řepkového medu na akáty. Až u nich hned následující den vytáčí řepkový med. „Na řepku bych kočovat nemusel, protože je v blízkém okolí rozšířená, ale mám pro to důvod. Když včely do akátů přivezu, řepku již nenajdou a zalétají se pouze na akát. Po vytočení řepky tak získávám pouze akátový med. Kdybych na řepku nekočoval, nedonutil bych včely ke sběru čistého druhového medu,“ vysvětlil včelař.
Rámková míra, na které František Blažek včelaří, je 42,5 x 27,5 cm, v nástavku je 11 rámků Hoffmannova typu (bez mezerníků). Z jednoho nástavku se podle něj dá vytočit až 30 kilogramů medu. „Na nízkých nástavcích mi vadí hlavně množství rámečků, které bych musel mít. Vysoké rámky ometám za použití velkého trychtýře – smyku a čtyřlitrové sklenice od okurek. Včely, které se ve sklenici mírně utlumí, pak lehce vysypu do medníku. Zvláště při třetím vytáčení na vojtěšce lze dobře tento systém využít, protože v tuto dobu jsou včely dost agresivní,“ vysvětluje včelař.

Pro natočení medu do sklenic
Stáčeč medu z konví do sklenic si vyrobil František Blažek také pro vlastní potřebu. Usnadnil si tím práci a umožnil svým zákazníkům, aby si i oni mohli sami natočit med. Poprvé jej vystavoval v roce 1988 na včelařské výstavě v Brně. To byl ale pouze první prototyp. „V roce 1991 na včelařské výstavě v Bratislavě už měl kvalitní odlitky. Stáčeč se postupem času mezi včelaři dobře ujal. Například neznám lepší uzávěr na kašovité hmoty, než ten, který jsem použil ve stáčeči. Nerezové plechové kolečko odřízne med bez jakéhokoli odkapávání,“ říká včelař o svém výrobku.

Úsporný medomet a síto
V medárně Františka Blažka je šestirámkový zvratný medomet jeho výroby. „Hlavní chyba, které se dopouštějí všichni výrobci medometů, je moc silný řemen prvního převodu. První řemínek musí být co nejtenčí, aby motorek nemusel překonávat točivý odpor řemene, v tomto medometu je pouze čtyři milimetry tenký. Díky převodům má motorek o 12 000 otáčkách velice nízkou spotřebu a nepotřebuje brzdu. Jednou jsem za celý den vytočil na autobaterii jedenáct konví a pak jsem ještě nastartoval a odjel Wartburgem,“ říká František Blažek a pokračuje v představování svých výrobků. „Také toto síto na čištění medu jsem si udělal nejprve pro sebe, než jsem ho začal vyrábět, protože se nám jednou uprostřed medobraní protrhlo. Síto je přizpůsobené výšce hliníkové konve na med a maximálně uspoří čas při vytáčení. Síto vydrží bez čištění pro deset i více konví. Hladina medu v medometu musí být však vždy nad konví, což je možné vyřešit například vybudováním propadu pod medometem.
„Osvědčilo se mi také používání ponorného míchadla na voští po odvíčkování. Dám je do konve se studenou vodou a rozmíchám jej na kaši. Přecedím přes síto a znovu přidám vodu a míchám. Na hladině zbude čistý vosk. Sladký roztok zkrmím včelám a druhý den po vytáčení je uklizeno,“ představuje své metody včelař.

Napsat komentář

Napsat komentář

Komentáře k článku

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down