V průběhu posledních deseti let prošlo zemědělství mnoha významnými změnami, které měly značný vliv na výrobu a kvalitu objemných krmiv. Byla to změna v technologii ustájení z vazného na volné, krmení míchacími krmnými vozy (krmení TMR) a požadavek na zvýšení užitkovosti dojnic.
Tyto změny měly přímý vliv na nákup špičkové mechanizace, zavedení výkonných hybridů a zvýšení koncentrace živin včasnější sklizní pícnin a stabilizací fermentačního procesu konzervačními přípravky.
Na kvalitu objemných krmiv má vliv mechanizace, výběr hybridů a velkou měrou především člověk. Rozbory a vyhodnocení krmiv provede laboratoř, ale přesto každý zemědělský podnik by chtěl srovnávat své výsledky s ostatními podniky, zda je lepší či horší, ale většinou nikdo nechce ukazovat své rozbory.
AgroKonzulta Žamberk s. r. o. pracovala na projektu č. EP7125 a od roku 2001 pokračuje v projektu QD0211 „Databanka krmiv a norem hospodářských zvířat“. Od roku 1997 do roku 2001 shromáždila kolem 25 000 krmiv od sedmi laboratoří v ČR, které splňovaly stejná kriteria hodnocení a používají laboratorní program laboratoře EKO–LAB s. r. o. Žamberk. Program „Databanka krmiv“ umožňuje z uložených krmiv odfiltrovat, vyhodnocovat a porovnávat mezi sebou jednotlivé ročníky, kraje, oblasti, okresy a podniky. Tato porovnání ukazují možnosti dalšího vývoje ve zkvalitnění a zlepšení technologické kázně při výrobě siláží, využití nových hybridů, konzervantů atd..
Protože nikdo v naší republice nemá tak velký ucelený soubor krmiv, rozhodli jsme se vytvořit průměry hlavních objemných krmiv v základních ukazatelích. Každý podnik si tak může porovnat svá krmiva, zda jsou nadprůměrná, průměrná nebo podprůměrná.
NL – postupně se hodnota zvyšuje až na 21,5 % - sklízí se mladé porosty. Vláknina v roce 1997 byla 26,42% a v roce 2000 klesla na 22,37 %. NEL v roce 2000 měl nejvyšší hodnotu 5,1 MJ. NH 3 se pohybuje u vojtěšek nad hranicí 0,15 g.
U rozborů siláží jetelů je obdobný trend jako u vojtěšky. NL dociluje nejvyšší hodnoty 19,1 %. NEL 5,3 MJ a vláknina se klesla v roce 1999 na úroveň 22,03%, v nepříznivém roce 2001 se zvýšila až na hodnotu 24,61 %.
U NL dociluje nejvyšší hodnoty 16,7 %. NEL 5,36 MJ a vláknina klesla v roce 2000 na úroveň 24,23 %.
U NL dociluje nejvyšší hodnoty 14,4 %. NEL 5,37 MJ a vláknina klesla v roce 2000 na 26,60 %.
Nejvyšší docílená NEL 6,40 MJ byla v roce 2000 a také vláknina klesla až na 18,71 %.
Závěrem lze říci, že nastoupil trend zvyšování koncentrace živin především v dusíkatých látkách, NEL a snižování vlákniny. Tyto změny postupně vedou ke zvýšení produkční účinnosti objemných krmiv. Nejúspěšnějším ročníkem v kvalitě objemných krmiv byl rok 2000, především v hodnocení energie, vlákniny a kvality fermentačního procesu. Této kvalitě také odpovídala dosažená užitkovost v období zkrmování těchto krmiv. Nepříznivý rok 2001 naopak ukázal slabiny v technologii sklizně krmiv a rovněž se to projevilo v dojivosti, ale tentokrát negativně.
K práci byly použity údaje získané při řešení výzkumného úkolu QD0211.
Ing. František Mikyska,
Ing. Miroslav Šimek, CSc.,
Ing. Jan Šeda,
Prof. Ing. Ladislav Zeman, CSc.,*
AgroKonzulta Žamberk,
MZLU Brno, Ústav výživy hospodářských zvířat*
