Kvalitní seno patří k základním objemným krmivům nejen pro mláďata býložravců a přežvýkavců, ale i rizikových skupin dojnic s dietetickými poruchami. Přesto se seno stalo v posledních desetiletích opomíjeným, resp. zapomenutým krmivem ve srovnání s rozvojem technologie senážování pícnin. Výroba sena v Evropě poklesla v devadesátých letech o více než 20 %.
Je všeobecně známo, že výroba sena je poměrně ekonomicky, pracovně a energeticky náročná, a navíc velmi závislá na povětrnostních podmínkách. To byly hlavní důvody, proč byly snahy nahradit seno v krmných dávkách skotu, dojnic zejména, jinými objemnými krmivy, jako např. krmnou slámou, nebo senážemi. V pozdějších letech se ale objevily práce, které ukázaly na nesprávnost dřívějších názorů na substituci kvalitního sena jinými krmivy, a naopak podtrhly nezastupitelné poslání kvalitního sena ve výživě přežvýkavců.
Proč je seno považováno za významné krmivo?
Seno představuje pro přežvýkavce, ale obecně pro býložravce, přirozené krmivo a na rozdíl od jiných krmiv nejvíce vyhovuje fyziologickým požadavkům bachorového trávení. Cennou vlastností sena je vedle obsahu dostatečného obsahu živin také obsah důležité vláknité složky a dále i nezbytná struktura, která sehrává významnou úlohu při tvorbě matrix. Příznivý fyziologický účinek sena spočívá ve výrazném pufračním efektu při trávení v bachoru a napomáhá stabilizovat bachorové prostředí, neboť z důvodu větší ruminace se produkuje větší množství slin s pufračním účinkem. Dodnes jsou uznávány příznivé dietetické účinky sena u zvířat krmených většími dávkami jadrných krmiv. Kvalitní seno se tak v minulém období stalo symbolem a předpokladem dobrého zdravotního stavu zvířat, kondice a plodnosti. Svými specifickými účinky na trávení zmírňuje nepříznivý vliv kyselých krmiv (zejména siláží s nižším obsahem sušiny), netradičních krmiv, nebo méně kvalitních siláží a snižuje tak rizika zhoršení zdravotního stavu zvířat. Nedocenitelnou úlohu sehrává kvalitní seno ve výživě zaprahlých krav (plemenic) a laktujících dojnic po porodu, u kterých je nezbytné snížit molární zatížení kyselin ze siláží. Kvalitní seno bylo ještě v 70.letech prvním objemným krmivem v krmných dávkách telat, které zajišťovalo efektivní příjem krmné dávky, růst a konverzi živin. Z nutričního hlediska je kvalitní seno také významným zdrojem vitaminů, zejména skupiny D, zejména D2 v množství podle druhu sena v rozmezí 2,5–52 μg.kg-1, dále i provitaminu A – beta-karotenu, kterého kvalitní seno má obsahovat minimálně 30 mg. Jsou známy práce, které uváděly, že kvalitním senem vysoké jakosti bylo možné v krmné dávce dojnic uhradit zčásti i jadrná krmiva. Známa je také vysoká biologická hodnota proteinu sena ve srovnání s jinými objemnými krmivy. Z pohledu fyziologie trávení je důležitá také degradovatelnost dusíkaté složky a hrubé vlákniny, která dosahuje nižších až středních hodnot. Výživná hodnota sena je tak determinována celou řadou faktorů zejména chemickým složením a druhem původní píce, vegetačním stadiem sklizně, dobou sušení, a uskladnění, ale také zabráněním mikrobiálního tepelného poškození. V praxi je možné se občas setkávat s tendencí pozdějších termínů sklizně pícnin na seno ve srovnání se sklizní na silážování. Tento přístup není úplně správný, neboť doba mezi ideálním termínem sklizně a přestárlým porostem je zhruba 10–12 dnů V průběhu výroby sena dochází poměrně k velkým ztrátám sušiny a živin, které jsou často ovlivňovány i vývojem povětrnostních podmínek. Seno průměrné až podprůměrné kvality obsahující vysoký podíl hrubé vlákniny včetně frakcí ADF a NDF přestává být již produkčním krmivem a ztrácí svůj původní význam v krmných dávkách vysoko užitkových dojnic, neboť svou vysokou plnivostí brání zásobení potřebnými živinami a energií. Při zvyšování obsahu hrubé vlákniny v sušině výrazně klesá obsah hrubého proteinu a klesá i koncentrace energie, často i pod 4–4,5 ML NEL v 1 kg sušiny. Proto, má-li seno splnit svou úlohu ve výživě zvířat, pak musí být velmi kvalitní.
K problematice hodnocení kvality sena
Hodnocení kvality sena je v jednotlivých státech Evropy poněkud nejednotný, ale většinou vždy se přihlíží k řadě znaků jako např. botanické složení, fáze růstu, smyslové znaky jako barva, pach či vůně, znečištění, jemnost/hrubost, popř. výskyt plísní. Senzorické hodnocení má subjektivní hodnotu, ale má dostatečnou vypovídací hodnotu k možnému použití sena ke krmení, kromě ´posouzení výživné hodnoty, která je určena chemickými analýzami. V České republice se posuzovala kvalita sena podle ČSN 461511, zejména pak podle kritérií Metodiky MZVŽČSR (40-863/75411) podle obsahu dusíkatých látek a hrubé vlákniny a seno bylo řazeno do 4 jakostních tříd. Obě živiny jsou důležité, neboť se vztahují ke sklizňovému vegetačnímu studiu a rozhodují tak o výsledné stravitelnosti. I když se v současné době analyzuje minimální počet vzorků sena, přesto z výživářského hlediska je důležité stanovení obsahu sušiny, hrubého proteinu, hrubé vlákniny a jejich frakcí (ADF, NDF), in vitro stanovení stravitelnosti sušiny, popř. organické hmoty a výpočet obsahu energie. Při detailnějších analýzách, resp. z hygienických důvodů jsou provedeny i mikrobiální analýzy pro určení cfu kolonií plísní, popř. druhového zastoupení.
Prof. MVDr. Ing. Petr Doležal, CSc.,
doc. dr. Ing. Zdeněk Havlíček,
MVDr. Ing. Jan Dvořáček*,
doc. Mgr. Ing. Eva Mrkvicová, Ph.D.,
Dr. Ing. Jiří Třináctý**
Mendelova univerzita v Brně;
* Sdružení odborných služeb Skalice nad Svitavou, s. r. o.;
** AgroDigest s.r.o. Pohořelice
Kontakt: petr.dolezal@mendelu.cz
Celý článek najdete v Našem chovu 7/2025.