V letošním roce nás čeká již druhý ročník rutinního sběru dat o temperamentu mladých zvířat. Prakticky se jedná o test stresové reakce ve standardizovaných podmínkách, kdy je zvíře ponecháno v klidu v kleci při vážení 210denní hmotnosti a na škále od 1 do 5 (kdy jedna je nejklidnější) popisujeme reakce daného zvířete. Odstavová hmotnost není zvolena náhodou, zvíře již mělo možnost se seznámit s technologií i postupem při vážení 120denní hmotnosti. Toto hodnocení nemá nic společného s tím, jaká např. z jalovice vyroste matka. Jeho cílem je vyhodnotit jak (jestli) se zvíře chová v pro něj diskomfortních podmínkách. Mnoho zahraničních šlechtitelských programů sleduje tuto vlastnost a považují ji za velmi důležitou nejen ekonomicky, ale také ze společenského hlediska.
Zvířata, která mají velkou stresovou reakci, na ni spotřebují mnoho energie. Vedlejším efektem je pak zneklidnění také celého stáda. Existují také studie, které ukazují na přímou souvislost s menším ukládáním intramuskulárního tuku, což je u některých plemen jasně nechtěný další vedlejší efekt.
Jiné země ke sledování temperamentu přišly z jiného důvodu a to je agresivita zvířat vůči lidem. Na velkých pastevních plochách např. v Austrálii není možné uhlídat střet laika se zvířetem. Proto se chovatelé zaměřili na selekci co nejklidnějších zvířat.
Vzhledem k tomu, že je tato vlastnost velmi dobře dědivá – výsledky zemí, kde je již zavedeno genetické hodnocení ukazují koeficient dědičnosti kolem 0,4 – je selekce velmi účinná. Výsledky se nezveřejňují jako klasické plemenné hodnoty, ale jako pravděpodobnost potomků se chtěným (klidným) temperamentem. V praxi to znamená, že jeden býk může mít tuto pravděpodobnost 80%, jiný pak třeba 15%. Je na chovateli, jaké zvíře si vybere a jestli bude tuto vlastnost brát v potaz. Do budoucna určitě nepočítáme s tím, že by tato hodnota měla být jakýmkoliv selekčním kritériem. Bude to čistě pomocný ukazatel pro jednotlivé chovatele.
V předchozích letech se nám podařilo shromáždit údaje o skoro 6500 zvířatech. Něco málo k výsledkům. Mezi chovateli je zažitý fakt, že plemeno limousine je temperamentní. Na základě zatím zjištěných výsledků musíme konstatovat, že bylo hodnoceno úplně stejně jako plemeno aberdeen angus a jejich průměrná známka je 1,8 (tabulka 1). Bereme-li do úvahy plemena, která mají ohodnoceno alespoň 500 jedinců, tak nejklidnějším plemenem je s průměrnou známkou 1,5 charolais. Následuje masný simentál s průměrným hodnocením na úrovni 1,6. Pouze 32 zvířat bylo hodnoceno známkou 5. Čtyřku pak mělo 272 telat. Více než polovina zvířat byla hodnocena jako klidná (temperament 1). Nejčastěji bylo hodnoceno plemeno aberdeen angus (tabulka 2) a to 2490 ks, rozložení jednotlivých hodnocení pak uvidíte ve stejné tabulce. U všech plemen je jasné, že klidný temperament dominuje (hodnocení 1+2). Přesto to jsou právě zvířata neklidná, u kterých nás zajímá, zda se jedná o vlastnost zděděnou, nebo mělo zvíře třeba jen špatnou zkušenost.*
Alena Svitáková,
Kamil Malát,
Český svaz chovatelů masného skotu
Kompletní článek najdete v Našem chovu 9/2021.
