Příkosický chov českého červenostrakatého plemene se stal mezi chovateli pojmem. Již tradičně je zde uznáván šlechtitelský chov. Ne jinak tomu bylo i odpoledne 29. června, kdy představitelé společnosti přijaly, po důkladném podnikovém rozboru, z rukou komise uznávací protokol šlechtitelského chovu na dalších pět let.
Příkosická zemědělská a. s. hospodaří na 4520 ha zemědělské půdy, z toho je 3493 ha orných a téměř 1000 ha tvoří louky. Rostlinná výroba je zaměřená na produkci obilovin, řepky, brambor a pícnin, okrajově pěstují i luskoviny, hořčici, trávy na semeno, kmín a další.
Výroba a složení píce jsou podřízeny potřebám odvětví živočišné výroby. Spotřeba objemného krmiva je v letním období tvořena plynulým pásem zeleného krmení v množství 10 až 20 kg na kus jako doplněk ke konzervovaným krmivům Krmivo je mícháno systémem TMR (kompletní směsné krmné dávky) a je zakládáno míchacími krmnými vozy. Zemědělský podnik vybudoval vlastní míchárnu krmných směsí a za použití doplňkových krmných směsí, které nakupuje, míchá veškeré krmné směsi pro všechny druhy a kategorie zvířat.
Živočišná výroba je zaměřená na výrobu mléka, hovězího a vepřového masa.
V roce 1999 bylo chováno zemědělskou společností celkem 3335 kusů skotu, z tohoto počtu připadlo 1160 na dojnice a 93 krav je plemene charolais. V loňském roce dojily krávy v průměru 14,61 kg mléka denně, telata přirůstala 0,66 kg za den, jalovice 0,77 kg a ve výkrmu skotu byl dosažený přírůstek 0,92 kg. Na jeden litr mléka bylo vydáno v roce 1999 7,64 Kč v úplných vlastních nákladech, realizační cena za 1 l dosáhla 7,34 Kč, roční produkce dosáhla 6231 tisíc litrů mléka.
V současném šlechtitelském chovu Příkosice je zařazeno 200 dojnic. Mezi těmito dojnicemi je 20 matek býků a 11 matek s podmínkou. Jejich současná užitkovost, od října 1999 do května 2000, je na I. laktaci 6079 kg mléka s 3,56 % bílkovin a 4,09 % tuku a 6806 kg s 3,56 % bílkovin a 4,24 % tuku na II. a dalších laktacích. Užitkovost celého stáda za stejné období dosáhla na I. laktacích v průměru 5265 kg mléka s 3,6 % bílkovin a 4,1 % tuku a na dalších laktacích 6196 kg s 3,56 % bílkovin a 4,09 % tuku.
Komise, jejímž předsedou byl jmenován Ing. František Hřeben z ČMPU, vyřkla 29. června souhlas s uznáním šlechtitelského chovu plemene českého strakatého skotu v Příkosicích pro období dalších pěti let. Tomuto rozhodnutí předcházela přehlídka kolekcí dcer po využívaných plemenících v chovu. Nejprve se divákům, jichž se sešel velký počet, předvedly starší matky býků. Poté byly předvedeny skupiny dcer po šesti plemenících. Chovatelé mohli obdivovat dcery býků ARK 189, který pochází ze šlechtitelského chovu Dolní Újezd, REN 387 a REN 405. Mezi dcerami býka BD 15, Balda - z produkce ZD Maleč, byla předváděna i vítězka výstavy v Domažlicích, dojnice která nadojila na III. maximální laktaci 7000 kg mléka s 4,2 % bílkovin. Po této skupině dcer byly předvedeny dcery plemeníka ULK 441 a poslední skupinou se staly dcery býka HG 74, narozeného v roce 1993, který je v chovu testován a jehož aktuální PH dosahuje +392 kg mléka, + 0,15 % bílkovin a RPH 121. Jeho nejlepší předvedená dcera na II. laktaci nadojila 9180 kg mléka s 3,6 % bílkovin. Přehlídku uzavřela skupina šesti mladých matek býků. Celkem mohli diváci obdivovat více než 30 dobře připravených zvířat.
Na šlechtitelskou práci v chovu jsme se zeptali hlavního zootechnika společnosti Ing. Josefa Švehly, který svůj osud spojil s Příkosickým zemědělským podnikem již v roce 1973, kdy po absolvování vysokoškolských studiií zde začal pracovat jako úsekový zootechnik. O Příkosických je známé, že nekupují „zajíce v pytli“ a býky pro své plemenice pečlivě vybírají. „Vždy jsem šel stylem pokud možno potomstvo býků vidět a rozmyslet si, zda má vybraný plemeník u nás co dělat, tzn. co korigovat. Teprve potom začneme připařovat. Už před deseti lety jsme se vrhli na plemeníky, kteří mají dobrý hlavně obsah bílkovin,“ vysvětluje Josef Švehla. Před pěti lety, když začali v podniku zavádět volné ustájení se stalo hlavním měřítkem výběru hledisko tvaru vemene a končetiny. „Z pohledu zootechnika je nejdůležitější, aby byly dcery po plemeníkovi uniformní,“ dodává Ing. Švehla. „Myslím, že když plemeník do stáda přijde, tak to musí něco znamenat. Snažíme se býky na sebe navazovat.“ Před třemi lety začali používat rovněž semeno red holštýnských býků. „Použil jsme býka Red 239 na exteriérově slabší dojnice a na ty, které by spíše bývaly zasloužily vyřadit ze zootechnických důvodů. Ve většině případů se korekce rámce a struků podařila. Nyní testujeme v chovu dalšího red holštýnského býka.“
Pokud jde o technologii mají v podniku ještě třetinu ustájení vazného. Podle zootechnika nejde všechny starší krávy vyměnit za mladé a i mezi mladými se často nacházejí takové, které nejsou vhodné do volného ustájení. Proto počítají se zřízením jedné „odkladné“ vazné stáje asi pro 100 kusů a ostatní by chtěli přestavět na volno. Potýkají se však s nedostatkem financí. Díky nízké ceně obilí a mléka činil meziroční propad v tržbách 20 miliónů. Problémem je i mnohamiliónová pohledávka v mlékárně ve Stříbře.
Hana Adamová
