Počátkem roku se narodilo první klonované mládě živočicha ohroženého vyhubením. Byl jím býček divokého tura gaura, který dostal jméno Noe. Gauři žijí v pralesích jihovýchodní Asie a jsou to největší divoce žijící tuři. Býci dorůstají do hmotnosti přes 1000 kg. Kácení pralesů a intenzivní lov zatlačuje gaury z jejich původních domovin vysoko do hor, kde nemají vhodné podmínky k životu. Celosvětová populace gaurů se ztenčila na 36 000 kusů a v současnosti hrozí těmto impozantním zvířatům vyhubení.
Vědci z americké biotechnologické firmy Advanced Cell Technology použili pro naklonování mláděte zamražené buňky z kůže gauřího býka, který před několika lety uhynul v jedné zoologické zahradě. Buňky byly spojeny s vajíčky domácího skotu zbavenými vlastní dědičné informace. Vzniklo tak 44 životaschopných embryí, která byla přenesena dvaatřiceti holštýnským kravám. Přenos klonovaných gauřích embryí provedla firma Trans Ova Genetics v iowském Sioux Center. Celkem zabřezlo osm příjemkyň, ale pět z nich zmetalo a dvě březosti byly ukončeny uměle, aby bylo možné provést vyšetření vyvíjejících se plodů. Zbyla tedy jediná březí kráva Bessie. Sonografická vyšetření svědčila o tom, že plod v jejím těle se zdárně vyvíjí. Počátkem října ohlásili vědci z Advanced Cell Technology, že očekávají narození klonovaného gaura koncem listopadu a s předstihem jej pokřtili jménem Noe.
Už počátkem prosince bylo zřejmé, že se v Advanced Cell technology odehrálo cosi neplánovaného, protože na internetových stránkách firmy se zpráva o narození gaura stále neobjevovala. Odborníci se začínali obávat, že klonovaný gaur dopadl podobně jako mnohá klonováná mláďata a narodil se s tak těžkými vývojovými defekty, že se sním Advanced Cell Technology nechce chlubit. Vše se vysvětlilo až koncem ledna. Gauři jsou sice blízce příbuzní domácímu skotu, ale mají přeci jen o několik týdnů delší dobu březosti. To zjistili vědci až během prosince, když pátrali po příčině toho, proč se Noemovi nechce na svět.
Noe se nakonec narodil v lednu roku 2001. Ale od samého začátku se mu nevedlo příliš dobře. V prvních hodinách života musel dýchat kyslík a na nohy se postavil až po dvanácti hodinách usilovné páče ošetřovatelů a veterinárních lékařů. Jednu chvíli to s ním vypadalo velice nadějně, ale vzápětí se nakazil klostridiovými bakteriemi a uhynul na silnou střevní infekci. První klonovaný gaur žil necelých 48 hodin.
Noema zabila bakterie Clostridium perfingens, která není u telat nijak výjimečná. Noe byl ale na svět přiveden císařským řezem a u takto narozených telat je klostridiová infekce krajně nezvyklá. „Kontrolní“ tele, které bylo napojeno stejným mlezivem jako Noe a bylo chováno ve stejných podmínkách, neonemocnělo. Je možné, že gaur byl k infekci vnímavější díky tomu, že byl klonovaným zvířetem. Poruchy imunity nejsou u klonovaných mláďat nijak vzácné. Na druhé straně ale hodnotili veterináři Noema ihned po narození jako celkem životaschopného. Zvláště je potěšilo, že při své porodní hmotnosti 36 kilogramů zjevně nenesl známky nadměrného růstu, kterým klonovaný skot často trpí. V některých případech byla cisařským řezem přivedena na svět klonovaná telata s porodní hmotností 70 až 90 kilogramů. Příčina tohoto „přerůstání“ není známa, ale je gigantický vzrůst mláďat se pojí se silně sníženou životaschopností.
V případě prvního klonovaného gaura mohl sehrát významnou roli i fakt, že ke klonování nebyla použita vajíčka gaura ale blízce příbuzného domácího skotu. Vajíčko je ale pro jakýkoli zárodek jediným zdrojem pro buněčných organel zvaných mitochondrie, které v buňkách zajišťují výrobu energie a jsou jakýmisi „buněčnými elektrárnami“. Gaur Noe zdědil s vajíčkem mitochondrie skotu. Je otázka, nakolik si gauří geny se skotími mitochondriemi rozuměly.
Je zřejmé, že klonování samo o sobě ještě zdaleka neodrostlo dětským nemocím a klonování druhů ohrožených vyhubením je ještě komplikovanější záležitost. Vědci z Advanced Cell Technology zatím nevědí, jestli budou pokračovat ve snahách o naklonování gaurů nebo zda se budou soustředit na naklonování vyhynulého poddruhu kozorožce španělského zvaného bucardo.
Jaroslav Petr
VÚŽV Uhříněves
