Slovenští zemědělci si mohou každoročně v kalendáři zatrhnout termín jediného zeleného veletrhu - Agrokomplexu. Výstaviště v Nitře vítá tradičně koncem srpna, vždy za horkého počasí, více než sto tisícovek zájemců o potraviny, techniku, pěstování rostlin či chov zvířat. Letos připadla akce na dny 21. až 26. srpna. Den předtím však již dorazili do areálu v Nitře chovatelé holštýnského skotu na jeho hodnocení a dopolední přehlídku býků na místní inseminační stanici.
Přehlídka býků na stanici
Velkému zájmu chovatelů se těšila dopolední akce 20. srpna na stanici plemenných býků v Nitře společnosti Slovenské biologické služby, a. s. (SBS). Fandové chovu holštýna, jichž bylo na dvě stovky, shlédli celkem 14 býků.
Úvod patřil testované generaci plemeníků: Forestovi (otec Marshall), souběžně testovaný v Česku i na Slovensku, a Stanovi (po otci Aaron). Z dalších předvedených plemeníků uveďme např. Glena, který pochází z PD Šamorín a je synem Mica . Ten kraloval jako zlepšovatel tuku a proteinu v USA. Merato (otec Merill) pochází z německé společnosti SRV Meissen a byl otestovaný na německé bázi. Ze stejného programu spolupráce je i Celim nebo Patty (syn Patrona). Výhodou společného programu je podle komentujícího Ing. Vladimíra Varcholy obohacení linií. Také mohou chovatelům doložit kromě údajů o mléce, sledovaných na Slovensku, další informace týkající se telení nebo fitness. Defilé černých holštýnů uzavřel šampión Agrokomplexu 2001 Marsh, již šestiletý syn Benchmarka.
Aby byl přehled o chovu úplný, jako tečku zvolili pořádající předvedení fleckvieh plemeníků Samurai a Radau, které koupili jako prověřené v Německu. Samurai se těší velké oblibě u slovenských chovatelů. Důvodem je mimo jiné i obliba žemlového zbarvení, které navazuje na typickou simentálskou barvu místní populace skotu. Ta má nižší mléčnou užitkovost než příbuzné české strakaté, ale vyniká oproti němu výbornou zmasilostí. Zástav plemene je proto oblíbeným vývozním artiklem, především do Itálie. Cena za kilogram živé hmotnosti se pohybuje kolem 65 až 70 Sk. „Kdybychom měli zástavu třikrát více, všechen bychom prodali,“ tvrdí místní plemenáři
Na Slovensku stavy krav poklesly na současných zhruba 260 000 kusů. Převahu mají chovatelé holštýnů – 60 %, 30 % tvoří slovenské strakaté, deset procent zbývá na masná plemena a pincgavské. Prodej inseminačních dávek probíhá přes dvě společnosti – Slovenské biologické služby a Insemas. „Prodej dávek je vázaný licencí, kterou získají jen firmy s vlastní inseminační stanicí,“ vysvětluje systém Vladimír Varchola a dodává, že více než sedmdesát procent trhu patří akciové společnosti SBS, pro kterou pracuje. Na stanici chovají kolem sedmdesáti plemenných býků a získali evropský kód. „Splňujeme parametry unie,“ dodává Varchola. Přitom polovinu prodaných dávek tvoří sperma býků z vlastní produkce. Inseminaci provádí SBS servisem asi u 30 % zákazníků, zbývající podíl připadá na veterinární lékaře, firemní inseminační techniky nebo chovatele.
Dr. Gábor Csicsai, který na přehlídku přijel z PD Jurová, označil v rozhovoru ekonomickou situaci slovenských zemědělců za velmi špatnou. Při ceně za litr mléka okolo 9,50 Sk jen závistivě pošilhávají po příjmech českých sousedů. Jak uvedli další chovatelé, mlékárny se dohodli a strhávají zemědělcům 0,45 Sk z každého litru, údajně na dopravu. „Pak nám z dotace jedné slovenské koruny na litr od státu nic nezbude,“ upozornil.
Holštýnské odpoledne
O tom, kdo bude na výstavišti Agrokomplex nejúspěšnějším chovatelem holštýnských zvířat, rozhodovali dva bonitéři ze zahraničí – Češi Ota Beran a Rostislav Škrabal. Soutěžilo se ve třech kategoriích jalovic a dvou krav, podle věku. V chovu jalovic slavily úspěch plemenice z PD Chorvátsky Grob-Bernolákovo. Úspěch měly i jalovičky, dcery českého Mastera z PD Šamorín.
Šampiónkou a zároveň plemenicí s nejlepším vemenem vyhlásili krávu z PD Modrý Dunaj Šamorín, po otci Camel Boy, narozenou 20. 11. 2000, která za 218 dní nadojila 7052 kg mléka.
Ceny za živočišnou výrobu
Prestižním oceněním pro vystavovatele je udílení ocenění Zlatý kosák a Šampión výstavy.
V oboru živočišná výroba komise udělila celkem šest Zlatých kosáků. Za kolekci prasat finálního hybridu Slovhyb-2 jej získalo Polnohospodárske družstvo Ostrov. Podle Ing. Jozefa Záhradného ze Svazu chovatelov ošípaných na Slovensku jsou právě kombinace finálních hybridů Slovhyb-1 a Slovhyb-2 těmi, které svaz chovatelům doporučuje. Oba typy jsou otestované. „Zahraniční hybridi se u nás neuplatní,“ tvrdí Záhradný. Slovhyb-1 je výsledkem křížení prasniček mateřské linie, kříženek bílého ušlechtilého s landrase, s kancem plemene slovenské masové (nebo ještě v kombinaci s pietrainem či yorkshirem). Slovhyb-2 má v mateřské pozici kříženky bieleho masového s durocem a v otcovské plemeno yorkshire.
Aktuálně se cena prasat na Slovensku pohybuje kolem 50 slovenských korun za 1 kg ž. h.
Další Zlaté kosáky putovali do Agromy, s. r. o., Holíč za kolekci plemenného skotu limousine. Za kolekci plemenných huculských koní si jej odvezl i Národný žrebčín Topolčianky, š. p. Polnohospodárske družstvo Kozárovce představilo kolekci krav a jalovic slovenského strakatého plemene a uspělo, Zlatého kosáka jim udělili za dvě jalovice (dcery po Direktorovi a Samuraiovi) a za dojnice na první laktaci po stejných otcích.
Předposlední Zlatý kosák získal za kolekci plemenných ovcí charolais farmář Peter Borbás.
Šestý kosák putoval již zmíněné místní plemenářské firmě za šestiletého pincgavského býka Lodrona, LOH 001. Pincgavské plemeno často chovatelé překřižují red holštýnem. Podle Štefana Pomichala ze Šamorína však jde o zásadní chybu. „Pincgavské plemeno je na Slovensku chovatelsky nejcennější, co máme,“ upozorňuje. Patří především díky své odolnosti do vysokých poloh. Snaha o co nejvyšší mléčnou užitkovost je podle mnohých na škodu. Plemeno se například v zemích Ameriky chová jako masné.
Nitranští šampioni
Ocenění za šampióna výstavy si z horké letní Nitry odvezli opět zástupci SBS za holštýnského býka Cífer Belwood. Šampiónkou slovenského strakatého plemene se stala kráva z RaVOD Pata, po otci Diskont, narozená 14. 4. 1998. Na maximální první laktaci nadojila 5041 kg mléka se 4,92 % tuku a 3,79 % bílkovin. Nejlepší pincgavku přivezli na výstavu z PD Spišská Teplica, na maximální III. laktaci nadojila 4658 kg mléka (4,44 % tuku, 3,74 % bílkovin). Ocenění šampiónky holštýnského plemene získalo již uvedené družstvo PD Modrý Dunaj. Z kolekce krav plemene braunvieh vybrali dceru VIN-1, narozenou 21. 11. 2000. Ta nadojila na maximální laktaci 6871 kg mléka (4,2 % tuku, 3,64 % bílkovin).
Další ocenění získal Miloš Supuka za čtyřletého kance plemene yorkshire. Mezi hřebci kraloval Shagya arab 232 SHAGYA XXV, narozený 11. 8. 1991, syn 208 SHAGYA XXIV a 288 TOBROK 17 z Národného žrebčína Topolčianky, š. p.
Titul šampióna získalo i družstvo Sklabiňa za plemenného berana cigája linie Ogledno. Cigája a valaška jsou na Slovensku nejrozšířenější, tvoří 80 % ze stavu 316 000 kusů ovcí v celé republice. Z tohoto počtu je 212 tisíc bahnic. Jde o kombinovaná plemena. Aktuálním problémem, se kterým se nyní bačové potýkají, jsou veterinární a hygienické požadavky na výrobu sýrů. Proto podle Ing. Jarmily Dubravské z Ministerstva podohospodárstva SR, začali někteří ovce připouštět masnými plemeny, nebo jejich mléko odevzdávat do mlékáren.
