Tradičním plemenem skotu v Bavorsku je kombinované fleckvieh. Farmáři jsou konzervativní a na chov jiných plemen nepřecházejí. Nemají ani důvod – strakaté plemenice jim přináší tržby za maso a mléko. Zvířata jsou nenáročná a využívají dobře objemná krmiva a na těch je ekonomika hospodářství založená. Většina farem, které jsme navštívili byla podobných: vzdušné stáje dřevěné konstrukce, s roštovými podlahami a stlaným ložem. Provoz obstarává jen rodina. Pro představu - průměrná velikost bavorských farem se pohybuje kolem 35 dojnic. To však nepřinese dostatečný zisk a zemědělec musí mít ještě doplňující činnost, tou bývá například výkrm nebo produkce plemenných zvířat. Potřebná kvóta na uživení rodiny se pohybuje kolem 500 000 litrů mléka.
Farmář Horst Pfann hospodaří na farmě v oblasti Středního Franska v e Walddachsbachu o výměře 90 ha (z toho je 60 ha propachtovaných). Chová 95 dojnic, průměrná užitkovost dosahuje 8500 kg mléka se 4,1 % tuku a 3,55 % bílkovin. Celou farmu zvládá sám s manželkou.
Investice do staveb
. V roce 1985 rodina investovala do stavby stáje pro 60 kusů , k ní později přistavěli další část pro dalších 35 dojnic. Už v době první přestavby tušili, že nebude tandemová dojírna s osmi místy dostačující, „ale nebylo více peněz,“ vysvětluje volbu Pfann. Jeho žena dojí každý den od čtyř do sedmi hodin ráno tak, aby po sedmé mohla odvézt děti do školy. „Podojit bychom potřebovali během hodiny,“ postěžoval si. Před dvěma lety investoval do odchovny pro 120 kusů. Ustájovací místo přišlo na čtyři až pět tisíc marek. Farmář využil vládní program pro investice do zemědělství, který už dnes, jak dodává, neexistuje. Šlo o půjčku na 20 let s podporou platby úroků.
Zdrojem příjmu je prodej prvotelek
Poslední investicí na farmě, jak jsme uvedli, se stala výstavba nové odchovny. Ta je vybavená technologií na hluboké podestýlce, sláma je zakládaná automatem, potřeba lidské práce je zcela minimální. Do odchovu farmář neinvestoval náhodou. Jeho zdroje příjmů kromě mléka tvoří prodej prvotelek. Ten realizuje na trzích, kde se tento druh obchodu v Německu odehrává. Cena je závislá na konkrétní denní užitkovosti zvířete. „Platí se za aktuální denní dojivost, přibližně 100 marek za jeden litr.“
Výkrmem býčků se na farmě nezabývají a záhy se jich zbaví prodejem ve váze do 100 kg. Obrat na farmě se odvíjí od zaměření. „Chci tady mít krávy alespoň pět let, tj. získat nejméně 50 000 kg mléka od každé dojnice.“ To umožňuje prodávat ročně 30 až 40 prvotelek při zachování vlastního obratu stáda, ve kterém dochází k 20% obnově.
Farmář, který chce dobře prodat prvotelky na aukci musí investovat také do plemenařiny. Horst Pfann klade důraz na utváření vemene, dobré nohy a růst. "„Mám radši hubenější dojnice,“ říká. Pokud jde o býky, využívá Borna, Romela, Humlanga nebo Honera. Vzhledem k vysoké užitkovosti ve stádě není v chovu mnoho matek býků …
Mezidobí dosahuje 385 dní , poprvé připouští v 18 měsících a průměrný věk při otelení je 28 měsíců.
Dojnice musí celý den žrát
Všechny laktující dojnice dostávají jednotnou TMR krmnou dávku. Ta je sestavená na 30 litrů, dojnice dojí ale třeba 50 litrů, „musí proto celý den žrát,“ říká Pfann.
Složení krmné dávky:
2 kg sóji
3 kg pivovarských kvasnic
0,8 kg sušených cukrovarských řízků
1,2 – 3 kg řepkového extrahovaného šrotu
4 - 5 kg obilí
2 kg travní a vojtěškové siláže
4 až 5 kg travní siláže
15 kg kukuřičné siláže
2 kg sena
minerální doplněk
5 litrů vody (tu přidává přímo do míchacího krmného vozu)
Měnit nebude nic
Mléčná kvóta , kterou Horst Pfann využívá představuje 700 000 kg, z toho je 500 000 kg vlastních a 200 000 kg propachtovaných za 10 až 15 feniků za litr. Chov je bezproblémový: „Nemám žádné problémy, tak nepotřebuji nic měnit,“ uzavírá farmář.
