Činčila je původně jihoamerický hlodavec pocházející z oblasti Peru a Chile. Vzhledem ke svým četným přednostem se ale zabydlela i v České republice. Manželé Fryčovi žijí v okrese Mladá Boleslav, v malebné vísce s názvem Brodce. Vždy měli blízko k chovu malých zvířat, ale vedle králíků se „vrhli“ i na méně obvyklý druh – činčilu jihoamerickou.
Vztah k těmto kožešinovým zvířatům se postupem času měnil, s jejich chovem začali jako s poměrně nenáročným koníčkem a v současnosti už mají činčily ve dvou chovných místnostech.
Změnu zapříčinila mateřská dovolená chovatelky: „Neměla jsem práci, v podniku kde jsem pracovala se snižovaly stavy a tak mě napadlo nakoupit zvířata a rozšířit chov činčil. S tím souvisela i změna barevného rázu, z původní béžové jsme přešli na standardy, protože jsou častější a lépe zpeněžitelné.“
Marie Fryčová se hned na začátku své chovatelské praxe rozhodla získávat informace i praktickou pomoc od zkušených chovatelů, manželů Žďárských z Loun. Dnes od nich nakupuje krmné směsi i ostatní potřeby pro činčily a realizuje přes ně i výkup živých zvířat na další chov a na kožky.
Když se narodí
Samice je březí přibližně tři měsíce, v chovatelských příručkách se udává 111 dní. Po této době porodí jedno až tři mláďata (vzácně čtyři) o velikosti přibližně 7 centimetrů i s ocáskem, která jsou živá, ochlupená a vidící. Překvapením může být, že matka nevytváří před porodem hnízdo, takže čerstvě narozená mláďata nejsou bezprostředně chráněna. Podle slov chovatelky je velmi důležité, aby se mláďata dostala včas pod samici a co nejdříve se napila prvního mleziva. Kolostrum s nezbytnými látkami podporujícími imunitu přijímají prvních pět dní života. Poté jsou až do věku dvou měsíců odkázána na výživu mateřským mlékem.
Když se vyčesává
Pokud jsou mláďata chována pro kožky, ve věku dvou měsíců se odstaví a poprvé vyčesávají. Druhé vyčesávání probíhá ve čtyřech, třetí v sedmi až osmi měsících. Při vyčesávání, které je velmi jemné, se zvířata drží za ocásek nebo za ouška. Na každé jiné uchopení totiž reagují prudkým stažením svalů, což se negativně projeví na kvalitě srsti.
„První kožková zralost se u činčily objevuje právě ve věku osmi měsíců“, dodává Marie Fryčová. Pokud se tato zralost „nestihne“, nastupuje další – po dalších třech měsících. V tomto období není ale kožka už tak kvalitní a cena za vykoupené zvíře se snižuje.
Ve výkupu probíhá hodnocení kvality zvířat pomocí daných bodů, podmínkou dobré ceny je správně zbarvená kvalitní hustá a dlouhá srst bez poranění. Po zhodnocení je každá činčila zařazena pod přiděleným evidenčním číslem do výsledné třídy s různým stupněm zpeněžení.
Když se chová
Jiná situace nastává, pokud se činčila použije do chovu. Pohlavní zralosti dosahuje samec ve věku osmi a samice ve věku šesti měsíců. Chovatelské dospělosti dosahují obě pohlaví přibližně v devíti měsících, říje trvající cca 10 dnů se opakuje každý měsíc. V tomto věku se zakládají tzv. chovné rodiny, které se skládají z jednoho samce a dvou, čtyř, šesti nebo osmi samic. Každá rodina má svoji řadu klecí, přičemž dole jsou „ubytovány“ samičky a samci přísluší chodbička, která prochází nad každou klecí a z níž může sameček kdykoliv navštívit libovolnou samičku.Opačný přístup – návštěva samečka samičkou- možný není: „Samičky by se mezi sebou popraly a pokousaly. Proto se jim při dosažení pohlavní zralosti za krk umísťuje kroužek, který zabraňuje jejich proklouznutí do tunelu za samcem“, směje se chovatelka. „Samec nemá vlastní klec a tak navštěvuje klece samiček i kvůli potravě a může tam také spát, například pokud si nějakou samičku oblíbí“.
Po porodu má samec otevřenou cestu ještě následujících deset dní, kdy může fyziologicky dojít k oplodnění, ale po této době se mu uzavře přístup, aby mohla samička v pořádku odchovat mladé.
V domácích chovech se činčily dožívají až 15 let, v chovech produkčních se samice ponechá v chovu, dokud je schopna bez problémů rodit a odchovat mláďata. Velmi dobrá samička je schopná až tří vrhů za rok, průměrný počet vrhů jsou dva ročně.
Kde žijí
Manželé Fryčovi chovají činčily ve dvou místnostech, v první chovné je teplota při teplotě 20 až 22 stupňů Celsia, v místnosti odstavné může být teplota kolem 16 oC. Zvláštní důraz se musí klást na nízkou vlhkost prostředí, místnosti je nutné kvalitně odvětrávat. Na jednoho samce u nich připadá šest samic. Součástí každé pilinami vystýlané klece je kapátková napáječka s denně měněnou odstátou vodou a násypka s krmivem. Činčily se krmí komerčně vyráběnými granulemi v množství jedné polévkové lžíce na den, jako přídavek dostávají hrstku sena. Mláďata dostávají po porodu ještě ovesné vločky, ve věku sedmi dnů se přidávají i granule. Nesmí se zapomínat na tzv. kámen na ohryz, který hlodavcům nahrazuje okusování předmětů v přirozeném prostředí.
Zdraví činčil
Tento jihoamerický hlodavec je velmi odolný, při porodu, který probíhá většinou dopoledne, není potřebná přítomnost chovatele ani veterináře. Jediné problémy, které chovatele občas trápí, jsou zažívací potíže. Je na ně ale osvědčený recept: bylinkový čaj z lékárny. Tato směs obsahující kromě jiného řepík, puškvorec, heřmánek, fenykl, třezalku a mátu navíc činčilám chutná.
Pro kvalitní a zdravou srst jsou nutné pravidelné písečné koupele s přísadou desinfekčního přípravku (jednou za dva až tři dny) ve speciální přihrádce, která je součástí klece. Nespornou výhodou činčilí srsti je její hustota ( s 2500 chloupky na 1 cm2 je nejhustší na světě), díky které se v srsti neudrží paraziti. Proto je činčila vyhledávaná i alergiky.
Ekonomika
Manželé Fryčovi nakoupili při rozšiřování chovu v roce 1998 chovné jednoho samce a 6 samic. Dnes mají 8 rodin s osmi samci a 48 samicemi.. Ekonomickou návratnost odhaduje Marie Fryčová při této velikosti chovu na 1 až 1,5 roku. Výkupní ceny se pohybují od 600 Kč u méně kvalitních až do 1500 korun u nejlepších kožek „Tyto relace ale platily jen do atentátů v USA“, dodává chovatelka, „dnes se výkupní ceny pohybují řádově o 50 procent níže“.
Foto 1: Pud sebezáchovy smrští činčile při uchopení za srst svaly a chovateli zůstanou v ruce jenom chlupy, proto se chytá za ucho nebo za ocásek
Foto 2: Samice dostane kroužek zabraňující průniku do chodbičky
Foto 3:Součástí chovné klece je napáječka, krmítko a zásuvka na koupele
Foto 4+5:samec (4) se od samice (5) rozezná již po narození
Foto 6:Samec ve své „chodbičče“
Foto 7 nebo 8 –oříznout
Text a foto Jana Doktorová
