Historie rodiny Hardegg je po staletí spjata s tradicí severních vinařských oblastí Dolního Rakouska. Panství o rozloze kolem 2000 hektarů využívají k intenzivní rostlinné výrobě a v živočišné se od 80. let věnují chovu prasat. Jako jediný privátní subjekt v Rakousku získali uznaný šlechtitelský program a ročně prodají okolo pěti tisíc plemenných prasniček. Systém chovu odpovídá veškerým novým požadavkům evropské legislativy. Management je nyní v rukou Maximiliana Hardegga, absolventa zemědělské univerzity ve Weihenstephan u Mnichova.
, se kterým jsme měli možnost se při návštěvě podniku setkat a diskutovat otázky moderního chovu prasat.
V oblasti Seefeldu v Dolním Rakousku šlechtická rodina Hardeggů hospodaří již od počátku 17. století. Na 2000 ha zemědělské půdy byly původně mokřiny a rybníky, proto do zhruba 70. let minulého století je využívali jako pastviny a věnovali se chovu skotu. Poté investovali do rozsáhlých melioračních úprav a nyní pěstují cukrovku, kukuřici, luskoviny a brambory. Na 42 hektarech se rozprostírají tradiční vinohrady a produkce kvalitních vín odrůd zelené veltlínské, rýnský ryzlink, bílé burgundské či zweigel nebo merlot jsou v Rakousku dobře známé.
Zásady pro úspěch
Produkt uznaného šlechtitelského programu, který vznikl ve spolupráci Hardeggových a vídeňské univerzity _–Austromax je jediným v Rakousku vyšlechtěným hybridním prasetem. Postupně ve však začali spolupracovat s německým BHZP. „Nyní chováme okolo tisícovky prasnic, roční produkci zhruba 5000 prasniček F1 generace dodáváme vedle Rakouska i do zahraničí: do Itálie, Slovinska, Chorvatska, Česka a nyní i Rumunska.
Rozšíření unie přineslo více možností a spolupráce,“ uvádí Maximilian Hardegg skupině českých chovatelů prasat, která přijela do Seefeldu se zástupci firmy Schauer, jež s Hardeggovými dlouhodobě spolupracuje.
Moderní chov prasat potřebuje podle Hardegga: Správnou genetiku, tedy zvířata s vysokým přírůstkem a optimálním jatečným trupem a zdravá zvířata, což je aktuální téma v době, kdy se stále objevují nové nemoci, například způsobené cirkoviry, PRRS či respiratorní komplikace. Rovněž je nutné vyhovět předpisům unie, například pokud jde o chov prasnic ve skupinách. V tomto směru je podnik doslova průkopníkem. Od roku 2003 chovají prasnice ve skupinách přesně podle všech požadavků Evropské unie. Přitom v celém Rakousku je ještě 70 % prasnic ustájeno v klecích.
„Máme největší a nejmodernější stáj pro březí prasnice, která splňuje ustanovení EU. Postupujeme strategií, kdy jsme propojeni s univerzitou ve Vídni. Před výběrem technologie jsme dva roky jezdili po Nizozemsku, Dánsku a pak se rozhodli pro Compidenty firmy Schauer, se kterou jako stálým partnerem spolupracujeme,“ doplňuje Hardegg..
Vedle podmínek chovu považuje za významné i otázky ekologie – uskladnění kejdy. „Velký podnik, který kejdu neřeší, bude mít v budoucnu problémy. Poslední, co sledujeme je image. Jsme jediný podnik v Rakousku, který v tomto směru spolupracuje s veřejností. Zdraví zvířat a ekologie, to zajímá veřejnost. To vše je třeba pro úspěšný chov prasat, a to jako partnerský podnik můžeme nabídnout“
Moderní šlechtitelský program
„V Rakousku a Německu se šlechtí prasata především na osvalení,“ upozorňuje Maximilian Hardegg. Za důležité považuje zabránit vzniku vad masa (PSE apod.). Protože byl jejich chov malý, spolupracují od 90. let s německým chovatelským svazem BHZP.
V šlechtitelském podniku Hardegg mají nyní základní stádo 1000 prasnic mateřské linie 03, tj. large white, které připouští kanci linie 01 landrase. Aktuálně se zabývají otázkou, jak zvýšit plodnost. Proto začali spolupracovat s francouzskou firmou Penarlan .Ta využívá čínské plemeno s extrémnmí plodností, které je v otcovské linii landrase zastoupeno 15% podílem.
F1 prasničky jsou plodné (25 selat ročně), vitální zdravé, dlouhověké s průměrem šest vrhů na prasnici. Každá prasnice musí přinést 60 odstavených selat – to by měl být průměr. Pro produkci prasat na výkrm využívají na statku, podobně jako v celém Rakousku a Německu kance pietrain, který dosahuje nejvyšší kvality masa.
51 % narozených prasniček selektují a prodávají jako hybridní F1 produkt. Vybírají se podle denního přírůstku, počtu a kvality struků (musí být minimálně 13 funkčních, nyní jdou na 16). Důležité je zdraví, fundament, hlavně nohy. Dříve neměly prasnice pohyb a nyní ujdou denně ve skupinovém chovu i jeden až dva kilometry. Také největší podíl vyřazení je na základě fundamentu. Chovným zvířatům redukují.
Sebraná data z chovu posílají do Německa, kde spočtou BLUP Animal modelem plemenné hodnoty. Vedle plemenných hodnot je však třeba se dívat, jak vypadají zvířata ve skutečnosti: „Dříve se dalo víc na papíry, než aby se dívalo na zvířata,“ vysvětluje strategii Hardegg. „Když chci šlechtit na kvalitu, ta nejde měřit.“
„Nyní selektujeme prasničky ve 190 dnech a 120 kg, ve 240 – 250 dnech je připouštíme. Ve 190 dnech mají 10 mm výšku hřbetního špeku a po šesti týdnech 16 mm. Je to otázka správného krmení – méně dusíkatých látek, víc tuku, což se dosahuje zařazením kukuřice do krmné dávky.
Nové stáje pro prasnice
Nová stáj pro skupinový chov prasnic je 71 metrů dlouhá a 30 metrů široká, poskytuje tak ustájení pro 850 prasnic rozdělených do třech skupin. Prasnice mají přístup i do venkovních výběhů. Na jednu připadá 2,5 m2 ve stáji a 0,5 m2 ve výběhu. Prostor stáje, která má prosvětlenou střechu, sestává z členitých boxů, uliček a krmiště s rošty. Lože je prostorné, izolované a nastlané, udržuje teplotu v zimě a chladí v létě. Nabízí prasnicím klid. Stáj je vybavená plně automatickými krmnými stanicemi Compident firmy Schauer. Prasnice je identifikována přes transponder, který ji individuálně přidělí denní krmnou dávku, bez stresu. Compident umožňuje prasnicím volit libovolně dobu krmení a množství příjmu. Zařízení umožňuje rovněž zvířata zvážit. Napájení je žlabovými napáječkami ad libitum. Prostor před krmítky je vybavený automatickými drbátky, sprchami i dalším zařízením, která dávají možnost zvířata zabavit se a cítit se dobře. Mezery v roštové podlaze jsou 18 mm s 11centimetrovou nášlapnou plochou v zóně aktivity, v uličkách jsou mezery 20 mm nášlapná část 7 cm.
Pod rošty je laguna, kde se sbírá kejda. Ta se po separaci skladuje v jímce s kapacitou na devět měsíců. Separuje se a rozvádí systémem přímo na pole. Jde o uzavřený živinový koloběh, kdy se redukuje obsah dusíku využitím krmiv s nízkým obsahem dusíkatých látek. Roční produkce kejdy dosahuje 20 000 m3.
Prasnice přecházejí do porodny, která sestává ze 20 sekcí po 16 kusech. Odstavují se v průměru ve 27 dnech. Připouští se v eroscentru,.. kde investor dbal především na důkladné prosvětlení střechy. Tady se i učí na systém skupinového chovu v jakési výukové sekci, aby mohly zabřezlé přejít do 250kusových skupin. Předpokladem je selekce na bezstresovost, zvířata nesmí být agresivní. Každého pak překvapí naprostý klid a pohoda ve skupině prasnic. Lze se mezi nimi v klidu pohybovat, aniž by výrazně na návštěvníky reagovaly a přerušily své běžné aktivity.
Podnik provozují uzavřený obrat stáda. Pečlivě se dbá na udržení zdravotního stavu. Bez sprchy a kompletního převlečení nelze na farmu vstoupit. Veškeré manipulace po farmě zajišťují faremní vozidla. Zaměstananci z jednotlivých sekcí mají barevně rozlišené overaly. Důkladné umytí a desinfekce obuvi před vstupem do každé haly je samozřejmá. Tak se podařilo například, že je chov i PRRS free.
Krmení a servis na míru
Krmné směsi si vyrábějí sami ve vlastní výrobně. Základ tvoří vlastní suroviny:ječmen, silážované kukuřičné zrno. Nakupují sóju, řepkový šrot, cukrovarské sušené řízky, minerální látky a vitaminy a stopové prvky. Kupují rovněž prestartery.
Prasnice krmí suchým krmením, ostatní kategorie – selata, prasata ve výkrmu i prasničky tekutým. Selata jsou 100% na spotmixech, podobně jako část výkrmu a prasniček. „Tím se zajistí dokonalá hygiena krmiva,“ pochvaluje si vedoucí provozu …….
Poradenství ve stájové technice a krmení využívají z vnějšku. Partnerské vztahy jsou dlouhodobé a stabilní, například s firmou Schauer uzavírají vždy roční smlouvu na servis techniky, krmení a větrání.
