Nejnovější informace o výživě dojnic a managementu jejich chovu šlo zcela nedávno získat zásluhou akce společnosti ZEA Sedmihorky. Hlavním a současně jediným číslem programu 19. pokračování ZEA - hovorů se stalo vystoupení uznávaného odborníka Michaela F. Hutjense z univerzity amerického státu Illinois. Sály společenských zařízení v Pěnčíně u Turnova a Krásné Hoře nad Vltavou naplnili především zákazníci firmy a pracovníci ze sféry služeb pro zemědělské podnikatele.
„Doktor Hutjens byl naším hostem už potřetí, ale jeho přednášku lze v České republice opět označit za zcela premiérovou,“ řekl Zemědělci Ing. Stanislav Padrůněk, jednatel ZEA. „Po sólu trvajícím v obou případech tři a půl hodiny začala diskuse a ta nepustila nikoho z celkem 350 přítomných předčasně domů.“
Kromě již zmíněných zpráv „z první ruky“ se účastníci dozvěděli rovněž o tom, že pokles cen mléka se nevyhnul ani Spojeným státům.Expert z druhého konce světa mimo jiné konstatoval, že jedinou cestou k udržení dobré pozice na současném trhu v USA je zvyšování produktivity práce na farmách: „Užitkovost nejméně 9000 kg mléka na každý kus nebo minimální roční produkce 600 000 kg mléka na jednoho pracovníka jsou základními parametry pro ty, kteří se rozhodli touto komoditou živit.“
Žlab jako důkaz
M. F. Hutjens ovšem přednášel ze všeho nejdřív o managementu krmného žlabu. Správné předložení a zhodnocení krmiva podle něho zůstává na většině farem dosud nevyužitou příležitostí, finálně ovlivňující ekonomiku chovu. Přitom umění vyčíst ze žlabu informace důležité pro řízení stáda je při zkrmování kompletní směsné krmné dávky (TMR) naprostou nezbytností.
Syndrom prázdného žlabu, odmítnuté krmivo nebo jeho nadměrné třídění – to jsou základní termíny, které Hutjens postupně vysvětlil. Potom přešel k odpovědím na celý komplex základních otázek. Ty si sám pokládal. Jak často má být TMR dojnicím nabízena? Kdy je nutné krmný žlab vyčistit? Je možné životnost krmiva v něm prodloužit? Jak důležitý je povrch žlabu a jakou roli hraje jeho výška? Jak homogenní by měla být TMR? Jaký typ míchání je nejlepší?
Poslední okruh této části přednášky se týkal systému srovnání obsahu živin krmné dávky vytvořené počítačem s tím, který se skutečně dostal do žlabu. „Vždy je třeba mít jistotu, že zvířata obdržela dávku s optimálními parametry,“ dodal Američan po vypočítání pozitiv a záporů jednotlivých druhů používaných chemických analýz.
Rozhodující období
Management dojnic při stání na sucho byl Hutjensovým tématem číslo 2. Konstatoval, že toto období má rozhodující vliv na celkové zdraví zvířete, jeho reprodukci a produkci v následující laktaci: „Správný program může zvýšit užitkovost v ní o 275 až 685 kg,“ řekl.
Procedura zasušení, délka stání na sucho, možnost vynechání zmíněné periody či doba před otelením, tak se jmenovaly následující kapitoly přenášky odborníka ze Států.
Jednou z popsaných zajímavých alternativ byla dávka zkrmovaná po celé období stání na sucho dojnicím soustředěným v jedné skupině, charakteristická nízkým obsah energie (jejím základem byla sláma). Ukázala se prý jako správné řešení – což dosvědčují jak výsledky vlastního výzkumu illinoiské univerzity, tak pozorování v terénu. „Krávy se před telením nestěhovaly, nezaváděli jsme tedy nový sociální režim, stres zvířat se omezil na minimum, zvýšila se konzumace sušiny až na 13,6 kg na kus a den a současně se snížilo nebezpečí metabolických poruch,“ tvrdí Hutjens. „Tento systém se může hodit pro dojnice s kratší dobou stání na sucho než 40 dní,“ upozornil.
Managementu právě otelených krav, jejich monitoringu a strategii výživy se pak věnoval host v pokračování svého příspěvku.
Stoprocentní zásah
Třetí „díl“ předávání zaručeně svěžích poznatků v podání jednoho muže je možno označit za obsahově nejpestřejší. Hutjens začal s posuzováním změn ve výživě dojnic a reakcemi na ně.
Zazněly proto zkratky MLM a DIM, běžně používané v USA v posledních desetiletích: první z těchto ukazatelů vychází z užitkovosti ve 150 dnech laktace a obsahu mléčných komponentů, druhý z počtu dnů, ve kterých dojnice mléko produkuje.
Za podstatné považoval dr. Hutjens i předání poznatků o měření velikosti částic krmiva, významu a způsobu hodnocení výkalů i fermentačního procesu siláží. Jak dále sdělil, pro chovatele a specialistu na výživu může být velmi přínosné také sledování výskytu mléčné horečky, acidózy, přesunu slezu a zadržení dělohy ve stádě.
Hutjens tedy zasáhl pozornost posluchačů ve značně širokém spektru. O významu jeho sdělení pro domácí praxi se není třeba ani zmiňovat.
