Před několika lety bylo mnoho zemědělských podniků postaveno
před volbu, zda se věnovat i nadále chovu skotu či toto odvětví živočišné výroby zcela opustit. Jednou ze společností, která se rozhodla u chovu dojného skotu zůstat i do něj investovat, je Rozvodí, spol. s r. o. se sídlem v Černově.
Kromě chovu skotu je společnost Rozvodí Černov známá chovatelům prasat díky svým dvěma rezervním šlechtitelským chovům plemen landrase (49 prasnic) a duroc (31 prasnic). Společnost vznikla po rozpadu ZD Horní Cerekev, svoji činnost zahájila k 1. 9. 1993 a hospodaří celkem na 930 ha zemědělské půdy, z toho 200 ha jsou louky. Vzhledem k tomu, že obhospodařovaná půda se (průměrná nadmořská výška 660 m) nachází v oblasti Českomoravské vysočiny, bylo třeba kvůli značně členitému a kamenitému terénu zatravnit i další plochy. Na 100 ha se pěstuje pšenice ozimá, na 120 ha ječmen jarní, ječmen ozimý na 71 ha, žito ozimé na 20 ha. Dále zde pěstují kukuřici na siláž na 140 ha, řepku (70 ha), jetel (80 ha) a brambory na 14 ha.
Jak už bylo výše zmíněno, chov skotu je zaměřen na výrobu mléka. Celkově se chová 320 dojnic holštýnského plemene a 50 dojnic českého strakatého skotu. Genetický vývoj stáda nepostrádá zajímavé momenty: do roku 1993 se ve stádě uplatňovalo tzv. střídavé křížení s použitím českého strakatého a holštýnského skotu, užitkovost činila 3800 kg. Po převzetí stáda se začali dojnice s vyšším podílem plemene holštýn připouštět holštýnskými býky a dojnice s větším podílem českého strakatého plemene pak býky českého strakatého skotu. V oblasti šlechtění spolupracuje Rozvodí Černov s firmou ABS, stádo je zapojeno do počítačového připařovacího programu GMS. Ve stádě se využívá v rámci GMS poměr typu a produkce 55 : 45, a tento počítačový program vybere i nejvhodnější býky pro tento záměr. Ve stádě se využívají především býci Vital Sign, Lindsay, Corky, Decision, Mega-red a Lantz, ten ovšem pouze pro embryotransfer a u jalovic.
"Protože jsme se rozhodli pro dojný skot a výrobu mléka, je jedinou cestou převodné křížení na holštýna," vysvětluje zootechnik Martin Braun. "V posledních letech používáme i na dojnice českého strakatého skotu red holštýnské býky. Ve stádě využíváme i embryotransfer, kdy jsou embrya získávána od špičkových matek holštýnského plemene a jako příjemkyně slouží jalovice českého strakatého skotu s nízkým genetickým potenciálem."
Úspěšnost přenosů dosahuje v chovu téměř 75 % a zabřeznutí po embryotransferu se pohybuje kolem 80 % (poslední údaj 81,3 %). Tyto příznivé výsledky, státní dotace na zabřezlou příjemkyni (v roce 1999 - 7000 Kč/ks) společně s efektivním využíváním relativně drahých inseminačních dávek špičkových býků činí ekonomiku přenosu embryí vysoce rentabilní.
Výsledkem investic do šlechtění je průměrná užitkovost na I. laktaci 7657 kg mléka s obsahem bílkovin 3,43 %, na II. a vyšších laktacích 8540 kg s obsahem bílkovin 3,39 %. Meziroční nárůst užitkovosti činí v posledních letech 700 kg mléka.
Ve stádě se uplatňuje uzavřený obrat stáda, podle slov vedoucího živočišné výroby Václava Martínka je to jedna z podmínek dosažení dobrého zdravotního stavu.
Dojnice jsou ustájeny ve velkokapacitním kravíně pro 600 dojnic ve volném boxovém ustájení s hydromechanický odstraňováním výkalů. Velkokapacitní kravín byl uveden do provozu v roce 1979, skládá se ze čtyř pavilónů, spojených spojovací chodbou a je vybaven kruhovou dojírnou s počtem 15 stání. "Samozřejmě, že v dnešní době už ani stáj ani dojírna nevyhovuje," vysvětluje Václav Martínek. "Uvažujeme především o rekonstrukci dojírny, protože tato technologie při současné užitkovosti již absolutně nevyhovuje. Rovněž boxy jsou vzhledem ke zvětšujícímu se tělesnému rámci dojnic už malé."
Narozená telata - jalovičky se tedy používají pro obnovu stáda, telata býčci jsou buď jako telata prodáváni (přibližně polovina) za cenu 50 Kč/kg a polovina se vykrmuje a vykrmená prodává za průměrnou cenu 40 Kč/kg. "Výkrm je u nás dosti náročný na obsluhu, protože máme 113 býků ve vazném ustájení. Do budoucna uvažujeme o zrušení výkrmu a všechny býčky chceme prodávat už jako telat," doplňuje vedoucí živočišné výroby.
Zabezpečit optimální výživu dojnic s vysokou užitkovostí je v této oblasti podle názoru zainteresovaných osob skutečným problémem. V této oblasti je pěstování kukuřice vždycky trochu sázkou do loterie, rovněž senáže mají značně proměnlivou kvalitu. "Další komplikací je to, že stáj není průjezdná, takže se nevyužívá míchací krmný vůz, ale nadžlabové dopravníky," vysvětluje Václav Bušek z Českého Sana, který zde zabezpečuje výživu. Krmné směsi dodává do černovského chovu Hydro ZZN Pelhřimov,několikrát ročně se dělají rozbory komponentů směsí, kontroluje se složení krmné směsi, 2x až 3x ročně se pak u zvířat provádějí metabolické a bachorové testy. Receptura krmné směsi se mění podle aktuálního stavu a užitkovosti přibližně 4x až 5x za rok. Dojnicím se zkrmuje kukuřičná siláž, jetelotravní senáž, seno a minerálně-vitamínové směsi. Před rokem a půl byly uvedeny do provozu krmné boxy Westfalia s automatickým dávkováním jadrné směsi pro vysokoprodukční skupinu dojnic. Aspoň takto je tedy zabezpečena diferencovaná výživa podle užitkovosti. Dojnice ve 2. polovině laktace využívají i pastevní areál v blízkosti kravína.
"Víme, že je zde ještě hodně problémů, které je třeba řešit, ať už se týkají rekonstrukce dojírny či skladovacích kapacit pro objemná krmiva," říká Václav Martínek. "Do budoucna bychom chtěli zvýšit stavy holštýnských krav až na 400 až 500 kusů, aby byla využita kapacita stáje, a protože jsem se rozhodli pro výrobu mléka, chceme do toho také odpovídajícím způsobem investovat. Jenom nás dosti při zemi drží představa zavedení kvót, což by pro nás znamenalo silné omezení výroby a už vůbec ne nějaký pokrok ve šlechtění a zvyšování užitkovosti. nemyslíme si, že kvóty jsou v této situaci šťastným řešením, protože podniky, které chtějí technologií, výživy i genetiky v chovu dojného skotu investovat, značně brzdí a ty podniky, které se o nějaký pokrok v užitkovosti vůbec nesnaží, nemají moc zrušit. Pak tedy stojí za úvahu, co komu vlastně mléčné kvóty přinesou."
