Zemědělské družstvo vlastníků Nošovice hospodaří ve Slezsku poblíž Frýdku-Místku. Ve znaku obce Nošovice najdeme symbol zemědělských nástrojů a také nůši na černém pozadí. Původně se totiž obec jmenovala Potměnošovice. Jak vypráví pověst, název mohl vzniknout z přezdívky ,,potměnoš“, tedy člověk, který nosil tajně po tmě sukno na panskou valchu, aby z něj obyvatelé vesnice nemuseli platit vrchnosti poplatek. Z moderní historie obce nelze nezmínit pivovar Radegast, první várka piva byla v Nošovicích uvařena v roce 1970.
ZDV Nošovice obhospodařuje 1036 ha vlastních a pronajatých pozemků, z toho je 758 ha orné půdy, 250 ha trvalých travních porostů a 28 ha úhoru. Velkým zásahem do fungování podniku byla podle jeho předsedy Zdeňka Školy výstavba závodu automobilky Hyundai, kdy družstvo přišlo o 270 ha zemědělské půdy. Až 60 % produkce z rostlinné výroby je využito na zajištění krmivové základny pro chovaný skot. V osevním sledu je letos z obilnin zastoupena na největší výměře 177 ha ozimá pšenice, na jarní pšenici připadá 19 ha. Z dalších obilnin zaujímá plochu 94 ha jarní ječmen, ozimému ječmeni náleží 59 ha. Silážní kukuřicí je oseto 158 ha, ozimou řepkou 102 ha, sójou 23 ha, a na 5 ha najdeme také zelí. Na produkci osiva pěstují na 35,5 ha jílek mnohokvětý. Z plochy 31 ha sklízejí v první seči na senáž jetel luční, druhá seč se využívá také na osivo. Jetelotravám patří výměra 18,5 ha. Plochy na pěstování pícnin na orné půdě by v Nošovicích rádi navýšili. Jak mi sdělil Zdeněk Škola: ,,Ekonomiku podniku v současné době drží výroba mléka. Výkupní ceny komodit v rostlinné výrobě jsou teď nízké, o polovinu nižší než v předchozím roce“. Živočišná výroba se specializuje na výrobu mléka, prodej mladých býčků a vysokobřezích jalovic.
Aktuálně chovají v Nošovicích kolem tisícovky hlav holštýnského skotu, ve stádě je 475 kusů dojnic. Plemenice jsou umístěny v několika budovách – první stáj společně sdílí krávy po otelení až do období vrcholu laktace, druhá stáj patří kravám od středu do konce laktace a suchostojné krávy jsou ustájeny společně s vysokobřezími před porodem ve třetí stáji. ,,Zasušené krávy a jalovice před porodem se snažíme před otelením držet zvlášť, aby nebyly ve stresu,“ upřesnila vedoucí VKK, zootechnička Ing. Marie Šebestová. U porodny jsou umístěny individuální boudy pro telata. Býčci se ve věku tří týdnů prodávají. Jalovičky zde zůstávají do dvou měsíců věku a poté stráví další měsíc ve ,,školce“ ve skupinách po 15–18 kusech. Následně se stěhují do odchovny mladého skotu, a po dosažení věku jednoho roku se přesouvají do stáje, kde zabřezávají a zůstávají zde až do sedmého měsíce gravidity.
Jak podotkla vedoucí živočišné výroby, Ing. Miroslava Miklušová: ,,Jalovice se připouštějí podle zdravotního stavu a vzrůstu ve 14 měsících. Vyhledávání říje probíhá vizuálně prostřednictvím ošetřovatelů ve spolupráci s inseminátorem a u krav se „kříduje“. Modrá barva znamená březí krávu, červená jalovou. Označování křídou takto funguje již mnoho let.“ Sexované inseminační dávky nepoužívají, konvenční systém jim vyhovuje, rodí se přibližně půl na půl vyrovnaná pohlaví. ,,Kdyby se nám rodilo více než 50 % jaloviček, ani bychom je neměli kam dát,“ vysvětlila Marie Šebestová. Jalovice zabřezávají při první inseminaci na 63 %, při druhé na 76 %. U krav se procento zabřeznutí pohybuje kolem 31 %, mezidobí trvá 390 dnů, servis perioda 115 dnů, inseminační interval 63 dnů. ,,Vysokobřezí jalovice prodáváme do Turecka. Cena se pohybuje v rozmezí 45–49 tisíc korun/kus. Oslovila jsem zprostředkovatele, se kterým jsme už v minulosti obchodovali, přijel se podívat a byl překvapen výborným zdravotním stavem zvířat. Teď už se ani dívat nechodí a rovnou kupuje. Jalovice jsou opravdu krásné,“ pochlubila se Miroslava Miklušová.*
Více se dočtete v srpnovém vydání Našeho chovu
