Na semináři, který se konal v budově Mze ČR a jehož hlavním tématem byla nová krmivářská legislativa vystoupil ředitel odboru krmiv ÚKZÚZ Ing. Jiří Zedník, Csc. Ten upozornil na častý problém při prokazování shody s deklarovanými údaji a doporučil: „Nepoužívat tabulkové hodnoty pro obsah živin v obilovinách.“ Na výsledky při předvedení nebo ověření podle nových krmivářských předpisů poukázal ve svém vystoupení Ing. Tomáš Pilát. Od počátku roku jich ÚKZÚZ uskutečnil dvanáct.
Závěr patřil tématu Systém kontroly kvality krmiv, proto byl pozván do České republiky Alessandro Grandi ředitel italské krmivářské společnosti Farmer. Na úvod řekl, že „produkovat kvalitu znamená další náklady“ a zpomaluje to produkci. „Abychom snížili náklady, musíme být silnou společností.“ Protože firma vyváží do celé řady států, musí dodržovat nejen požadavky EU ale také normy zemí, se kterými obchoduje. Ty jsou závazné. Na trhu však existují rovněž doporučené normy – ty jsou jím diktovány. Obecně se bere větší zřetel na požadavky spotřebitelů, ať již třeba v souvislosti s výskytem BSE. Pokud však firma má dávat garance svým odběratelům, musí rovněž požadovat záruky od dodavatelů.
Příjem surovin
Alessandro Grandi se dále věnoval podrobnostem systému kontroly, který je v italské společnosti zaveden. Při příjmu nové suroviny je vytvořen průvodní list. Ke zpětné kontrole slouží popis výrobku. Nově byl ve firmě zaveden systém kontroly kvality výrobního procesu. Ten začíná právě nákupem surovin do expedice, další záznamy obsahují detaily procesu, mapuje se vše, co se během výroby stalo.
Při příjmu surovin, které musí mít vždy certifikát, je vystaven příjmový doklad, obsahující název, časový údaj, množství, dodavatele, kontrolu, značku. Podobné pravidlo platí pro sypké suroviny při pneumatickém příjmu. Tento příjem obsahuje vlastní kontrolu, jejíž náplní je povolení uskladnění podle toho, kam je určena. Systém slouží tomu, aby nenastaly chyby při naskladnění zásobníku. Každé přijaté surovině je přidělen identifikační kód včetně čárkového kódu, dojde k automatickému vytvoření etikety a sice v okamžiku, kdy přijde příjmový doklad do počítače.Například číslo jedna na etiketě znamená základní surovinu a tři hotový výrobek. Další čísla vyjadřují o jakou konkrétní surovinu jde a veškeré komponenty jsou katalogizovány. Teprve, když obdrží surovina zelenou etiketu, což vyjadřuje, že prošla kontrolou kvality základních surovin, mohou ji pracovníci využít pro výrobu. a teprve tehdy dochází k přechodu do skladu základních surovin. Pro suroviny se zvláštním zacházením je vyčleněn sklad, ve kterém je upravováno prostředí, tj.například kontrolována vlhkost, udržována teplota apod.
Sled výroby přísně hlídán
Následuje vytvoření programu výroby z technické kanceláře přes PC, ten vychází z objednávek výrobků, které klienti požadují. Program výroby však musí být sestaven tak, aby následné zpracování bylo kompatibilní s předcházející výrobou, tj. aby se nemusely čistit cesty. Seznam výroby je vytvořen odborníkem z centrálního počítače a je rozeslán do periferních, které se nacházejí poblíž míchacích zařízení. Tím je stanoveno, co se bude vyrábět a potřeba základních surovin pro výrobu. Ty se dávkují ze zásobníků – ať již velkými dopravníky nebo třeba ručně. Pokud jde o mikrokomponenty (vitamíny, mikroprvky) obvykle se z nich dělají polotovary,“ vysvětluje Grandi. „Ty pak identifikujeme kódem, který začíná dvojkou.“ Tím se dostáváme na počátek výroby. Pracovník tedy obdrží informaci z centra – co se bude vyrábět. Požadavek odsouhlasí a automaticky se celý systém výroby rozběhne. Pracovník u počítače, který výrobu zahájil, však nemá možnost změnit pořadí vyráběných směsí. Tu zajišťují přidělené kódy.
Oddělené linky zárukou bezpečnosti
Pokud jde o výrobu pro skot a monogastry, jsou odděleny. „Před rokem se jednalo o dvě výrobní linky, v současné době zavádíme další dělení,“ vysvětluje Grandi. Během jednoho měsíce bude mít firma k dispozici pět samostatných výrobních linek. „Budeme flexibilní a vyhneme se křížové kontaminaci,“ uvádí důvody pro investici Grandi. Jde například o zařazování rybí moučky, stimulátorů růstu apod. „Když začneme vyrábět, snažíme se monitorovat veškeré elementy, sledujeme všechna výrobní oddělení . Pokud se má rozběhnout šnekový dopravník, musí materiál přijít na váhu, ta označí hmotnost, tj. dojde k záznamu z výrobního procesu. Pokud dojde k jakémukoliv vybočení z normy, výrobní proces se zastaví. Ke znovuobnovení může dojít v jednodušších případech pracovníkem u výrobního zařízení, vyžaduje-li to povaha problému, musí být rozjezd potvrzen z centrálního počítače. Výsledkem je pak závěrečná výrobní zpráva. Následně je hotový produkt vzorkován. Vzorek je uložen po celou záruční dobu. Výsledný produkt, který je přichystán k distribuci ke spotřebiteli obdrží čárkový kód, ten začíná trojkou. „Kdokoliv má výrobek s čárkovým kódem, který nám sdělí, jsme během záruční doby schopni poznat přesně jeho výrobní historii.“
Laboratorní kontrola
Při příjmu jsou postupně základní suroviny zapisovány. Samozřejmě může někde dojít k chybě. Ale pokud k ní dojde, je nutné, aby se zjistila dříve, než výrobek opustí expedici. Takový produkt je pak izolován a o jeho dalším osudu rozhodnou technici. „Vše je možné dále zlepšovat,“ tvrdí Grandi. Na závěr se italský odborník zmínil o firemní laboratoři. Ta se vyvíjí postupně už dvacet let. Přesto pro potřeby firmy zcela nestačí a firma Farmer spolupracuje například s univerzitou a řídí se radou jejích odborníků. Ti radí: „Nekupovat velké množství laboratorních zařízení naráz, ale postupně.“ V laboratoři pracují tři odborníci, ještě v loňském roce stíhali rozbory pouze dva. Organizace práce je však efektivní, o tom svědčí nakonec počet stanovených vzorků, který v loňském roce dosáhl 23 000.
