S nadcházejícím vstupem České republiky do Evropské unie bude muset naše zemědělství řešit a vyřešit nejednu ožehavou otázku. Ať už se jedná o nitrátovou směrnici nebo o zákaz plošného zkrmování antibiotik. Člověk zemědělstvím se živící bude hledat cesty jak zvýšit nebo alespoň udržet prosperitu svého podniku. O tom, jak se dá naskočit do vlaku, jenž na své pasažéry teprve čeká, a zajistit si tak nejlepší místo, se mohli více dozvědět účastnící dubnového semináře firmy Delacon v Senohrabech u Prahy.
Jedním z nosných příspěvků odborného semináře bylo bezesporu vystoupení Dr. Bernda Hoffmanna (SRN), které pojednávalo o požadavcích na výživu drůbeže ve vztahu k omezování antibiotických stimulátorů růstu a živočišných mouček. Přednášející upozornil na fakt, že ve Spolkové republice Německo jsou antibiotika zakázána v chovu nosnic již osm let, ve výkrmu brojlerů se k jejich eliminaci přikročilo před dvěma lety. Přestože jsou – prozatím – pravidla hry v Čechách mírnější, je třeba se již dnes zajímat o adekvátní a ekonomicky výhodné náhrady krmných antibiotik. Jedním z přípravků, které splňují nejpřísnější požadavky, je Biostrong 510, jehož vysoká účinnost je dosažena synergickým působením použitých látek: Hořké látky působí prostřednictvím CNS na trávicí ústrojí a zvyšují chuť k jídlu, ostré látky aktivují krevní oběh a metabolické procesy, esenciální oleje reflexně stimulují příjem krmiva a podporují sekreci trávicích šťáv a nakonec saponiny zvyšují propustnost stěny střev, což vede k lepšímu vstřebání živin a zároveň inhibují enzym ureáza, čímž redukují tvorbu čpavku. Fytogenní náhrada antibiotických stimulátorů tedy kromě svého stimulačního účinku významně snižuje emise znečišťující životní prostředí.
Na tuto tematiku navázal i Ing. Dalibor Klecker, CSc. (MZLU Brno), který připomněl aktuální zákaz používání některých antikokcidik u drůbeže s platností od 15.5.2002. „Přibližně do tří let bude nutné vyloučit tyto přípravky úplně“, doplnil přednášející. Řešením může být zavedení specializovaných krmných aditiv, která se dají rozdělit na tři skupiny: probiotika, přípravky okyselující trávící trakt buď anorganického nebo organického původu, nebo přípravky využívající některých vlastností rostlinných druhů, eventuelně jejich kombinace. Na závěr svého příspěvku poukázal Ing. Klecker na některé další výzkumy u drůbeže, včetně tzv.obohacených technologií, které v současné době probíhají na MZLU v Brně.
