Společnost Tekro uspořádala pracovní setkání výkrmců drůbeže, jehož nosným tématem se stala právě otázka efektivnosti výkrmu brojlerů. Ekonomická situace je v současné době pro ně natolik neuspokojivá, že někteří dokonce výkrm dočasně zastavují. Kde tedy hledat další možnosti zlepšení užitkovosti a ekonomiky produkce?
Většinou výkrmci zastavují kuřata kombinací Ross nebo Cobb. V současné době je však na trhu nedostatek hybridů Cobb a požadavky odběratelů na jednodenní kuřata nejsou plně vykrývány.
Jedním ze zásadních limitujících ukazatelů je právě kvalita jednodenních kuřat. S tou však nejsou výkrmci často spokojeni především proto, že dodaná kuřata jsou různé kvality v rámci jedné dodávky. „Je třeba vyvinout tlak na líhně,“ zaznělo na semináři. Možnost změn dodavatelů totiž v praxi není příliš reálná díky vzájemné provázanosti firem. Zásadní je, aby dodavatel deklaroval věk dodávaných kuřat. Dalším problémem je často se objevující jejich nízká hmotnost. Mezi výkrmci a líhněmi je prostor pro vyjednávání malý už také z důvodu nejednotného postupu. „Výkrmci se nedají dohromady,“ objevilo se opakovaně. Bolestí je rovněž absence technologických postupů pro hybridní kombinace při dodávkách z líhní. Ty z části chybí úplně, nebo nejsou dodávány v aktuální podobě.
Pokud jde o vitamíny v krmných směsích, je jejich potřeba krytá více než dostatečně. „Zaběhané krmivářské hladiny vitamínů v Česku se udržují na vysoké úrovni. Diskutabilní je pak využívání tzv. podpůrného programu přidávání vitamínů, chovatele k jeho využívání vede spíše konzervatismus.. Je třeba zvážit, do jaké míry je podpůrný program nutný,“ uvedl Ing. Jarmil Výmola. Pro hovoří některá fakta, jako je snížení obsahu vitamínů ve směsi vlivem granulace (o asi 10 %), posílení organismu, překonání stresu (při stresu se snižuje příjem krmiva, tedy i potřebných vitamínů). Proti lze uvést také řadu argumentů, základní je skutečnost, že hladina vitamínů je ve směsích dostatečně vysoká. „O jednorázových a zdůvodněných přídavcích vitamínů má rozhodnout veterinární lékař jen při průkazném či předpokládaném zhoršení kondice a zdravotního stavu,“ tvrdí Výmola. Přitom dochází ke zvýšení nákladů, které přednášející vyčíslili při dávkování Aminosolu na 645 Kč na tisíc kusů kuřat a bez jeho přídavku na 345 Kč. Zvýšení tak představuje dodatečný náklad na jeden kg živé hmotnosti od 0,18 do 0,35 Kč
Diskutuje se rovněž, jak uvedla MVDr. Plachá, o plošném podávání antibiotik.Jejich použití během prvních tří dnů by opět mělo být cílené, nikoli, jak je častá praxe a doporučení plošné. Zhoršení hospodářského výsledku rovněž způsobuje subklinický výskyt kokcidiózy v případě delšího zkrmování směsí BR3 v poslední výkrmové fázi. Ty by se měly podle MVDr. Plaché krmit maximálně pět až sedm dní.
Tlaky na snížení cen krmných směsí byly díky špatné ekonomice silné. „Lze se dostat na úroveň 14 Kč za jeden kg živé hmotnosti,“ tvrdí Petr Urban. Podle něho v oblasti výživy není již příliš velký prostor pro další zlepšování.
Vlivy na ekonomiku výkrmu brojlerů lze shrnout následovně:
-Kuřata ( genetický materiál a kvalita jednodenních kuřat)
-Prostředí
Jedním z limitujících faktorů je hustota zástavu, ta se doporučuje různá pro rozdílné konečné hmotnosti. V případě 1,40 kg brojlerů na konci výkrmu je 24,4 kuřate/m2, při 1,80 kg 19 kuřat, při 2,0 kg 17,1 kuřate/m2. Podstatná je nutnost snížit hustotu zástavu, pokud se předpokládají vysoké teploty. Příliš vysoká hustota snižuje intenzitu růstu, kvalitu podestýlky a zdravotní stav běháků. Zároveň je třeba hlídat dostatečnou ventilaci.
Podestýlka by měla být rozhrnutá ve vrstvě tři až deset centimetrů. Její kvalitu může negativně ovlivnit například jakost zkrmovaných směsí, pokud obsahují hodně solí nebo bílkovin nebo nekvalitní tuky. Nebezpečím je rovněž sláma, která obsahuje mykotoxiny a plísně.
Dostatek napájecí vody zajistíme, pokud se počítá s osmi kloboukovými nebo 83 niplovými napáječkami na 1000 kuřat. Dodávka vody by měla být vyšší při teplotě nad 21 oC, a sice o 6,5 % na každý teplotní stupeˇ. Teplota napájecí vody by měla dosahovat 10 až 12 oC.
-Výživa
Reakce na zlepšení výživy se projeví pouze u hejn brojlerů, kde dodávka živin více než ostatní řídicí faktory limituje užitkové vlastnosti. Pokud výsledky v Česku porovnáme s technologickým postupem, pohybuje se dosažená živá hmotnost na úrovni 95 % a konverze krmiva na 115 %.
-Zdraví (aktualní nákazová situace)
-Trh (porážka, obchod, spotřebitel)
Závěrečné úvahy
Brojleři Ross i Cobb mají geneticky i na vyšší užitkovost, než je uvedená v technologickém postupu. Krmné směsi jsou živinově postaveny na ekonomiku výkrmu. Krmné náklady a užitkovost lze ovlivnit výběrem surovin, správnou optimalizací živin, vytvářením dobrých zoohygienických podmínek a udržením dobrého zdravotního stavu. Důležité je znát své možnosti, nedostatky, přednosti a podle nich stanovit reálný cíl.
