Díky své poloze a rozloze nabízí Kanada celou řadu příležitostí pro chov skotu. Stejně jako v USA i v Kanadě existují de facto pouze dvě populace skotu – populace dojeného skotu, která je z 95 % představována plemenem holštýnským a populace plemen masných. Díky rozloze, která se blíží 10 miliónům km2 je intenzita chovu skotu v různých oblastech velice rozdílná.
V kanadském zemědělství je zaměstnáno zhruba 3,5 % z 22 miliónů dospělých občanů Kanady a odhaduje se, že zhruba dvě třetiny z nich mají zemědělství jako jediný zdroj obživy, pro zbývajících 30 % je zemědělská výroba pouze doplňkovým zdrojem příjmů. Za centrum hlavního dění z chovatelského hlediska je možné označit provincie Ontario a Quebec, které produkují více než 70 % z celkového množství mléka ročně (graf 1)
Chovu dojených plemen a produkci mléka je v Kanadě věnována velká důležitost, strukturu chovu mléčných plemen nejlépe vystihuje schéma. Z něho je patrné, že v Kanadě v současné chvíli existuje 22 600 farem, které chovají dojnice, a na nich je chováno 1 220 600 krav a zhruba 505 000 jalovic. Každý producent musí být členem Milk marketing boardu (dále jen MMB). Hlavní funkcí těchto subjektů, které by bylo možné přirovnat k odbytovým družstvům, je rozhodování o přidělení licence, která je nutná pro chovatele pokud chce produkovat mléko. MMB stanovuje a kontroluje podmínky pro producenty a velice přísně postihuje chovatele v případě porušení dohodnutých pravidel.
Stejně tak MMB řídí a koordinuje prodej a transport mléka. Farmář sám mléko neprodává přímo mlékárně, vše zajišťuje MMB, který je zodpovědný také za negociaci ceny s mlékárnou, zajišťuje odvoz mléka a řídí jeho „tok“ podle potřeb mlékáren (například. když mlékárna v Torontu potřebuje náhle větší množství, než je obvyklé – zařídí to MMB i za cenu toho, že mléko pojede přes celou Kanadu), a nemusí se o to starat farmář. Aktuální nákupní cena mléka činí 0.56 CAD (asi 14,30 Kč).
Dalším z úkolů MMB je kontrola obchodu s mléčnými kvótami. Aktuální ceny kvóty pro produkci 1 kg tuku denně se pohybují v závislosti na regionu od 17 500 do 26 000 CAD.
Provinciální MMB jsou zastřešeny celonárodní organizací Dairy farmers of Canada (DFC) a zástupci tohoto subjektu jsou součástí dalších chovatelských struktur.
Kontrola užitkovosti je opět prováděna podle jednotlivých provincií. V KU je v současné době zapojeno asi 61 % dojených krav ve 14 600 stádech.
Velikost farem a počet zvířat je rovněž velice rozdílný. Vývoj průměrných početních stavů je patrný z tabulky 1.
Jak je patrné z grafu, není intenzita produkce mléka ve všech kanadských teritoriích stejná a proto existují pouze 4 subjekty, které KU zajišťují – DHI (dairy herd improvement). Zástupci DHI organizaci vytváří tzv Canadian milk recording board, který je opět partnerem pro další spolupráci v rámci chovatelských struktur. Kontrola užitkovosti v Kanadě byla započata vyhlášením národního programu pro KU v roce 1905, který byl plně financován z vládních prostředků. V roce 1995 vydala vláda rozhodnutí o postupném odbourání dotací na KU a byly proto založeny neziskové agentury, které se zabývají prováděním KU a shromažďováním dat. Údaje získané v jednotlivých regionech pak putují do centrální evidence výsledků KU k celonárodnímu zpracování, odkud se jednak vrací zpět k farmářům v podobě „Herd reports“ a jednak jsou předány organizaci CDN (Canadian dairy network) pro potřeby odhadu plemenných hodnot. Podíl farem a zvířat zapojených do jednotlivých stupňů KU se opět výrazně liší v jednotlivých provinciích. V zásadě jsou rozlišovány dva stupně KU – s publikovanými výsledky a s výsledky, které slouží pouze jako pomůcka pro management podniku. Údaje z druhé skupiny nejsou zahrnovány do odhadu PH. Zatímco v Ontariu je podíl farem zapojených do prvního stupně kontroly as 62 %, v Quebecu činí pouze 35 %. Pro skupiny KU, jejíž výsledky mohou být použity pro další vyhodnocování byly stanoveny požadavky (po dohodě CDN, šlechtitelských organizací a chovatelských svazů) na minimální počet 10 kontrolních dnů za rok a zároveň minimálně 5 kontrolních dnů s účastí pracovníka pověřené organizace, tzv. supervised test.
Další složkou „mléčného průmyslu“ jsou chovatelské svazy jednotlivých dojených plemen, přičemž nejdůležitější postavení má Svaz chovatelů holštýnského plemene s 290 000 registrací zvířat ročně a asi 180 000 klasifikací exteriérů. Podíl ostatních dojených plemen je nepatrný a jejich užitkovost v roce 1999 je zřejmá z tabulky 2.
Nezastupitelné postavení v rámci celé struktury mají také šlechtitelské organizace. Zastoupení zvířat u kterých je prováděna inseminace dosahuj 75 %. Největším subjektem na kanadské šlechtitelské scéně je společnost Semex Alliance, která se podílí asi 84 % na všech provedených inseminacích a ročně testuje asi 400 býků.
Informace všech doposud zmíněných subjektů na poli chovu a šlechtění dojeného skotu se setkávají v nejdůležitějším místě celého systému – CDN (Canadia Dairy Network). Tato národní nezisková organizace byla vytvořena farmáři pro potřeby farmářů v roce 1995. Cílů a úkolů CDN a je celá řada a k prioritním patří především zajištění plynulého toku a výměny všech dat z oblasti dojeného skotu (DES – Data Exchange System) a odhad plemenných hodnot pro znaky produkční, exteriérové a sekundární pro všechna dojená plemena v Kanadě. Řádnými členy jsou všechny šlechtitelské organizace, chovatelské svazy, organizace zabývající se KU a zástupci DFC. V rámci CDN pak funguje pracovní skupina (GEB – genetic evaluation board), která se schází pravidelně 2x ročně jednak na veřejném zasedání, jehož se mohou zúčastnit i chovatelé, a jednak na neveřejném zasedání, které vyhodnocuje práci v uplynulém období a stanovuje priority pro další půlrok.
V roce 1989 představila Kanada Animal model jako sofistikovanou metodu odhadu PH krav a býků v kanadské holštýnské populaci. Tato metoda byla použita pro odhad PH jak pro znaky produkční, tak pro znaky exteriérové, a později i pro všechny ostatní hodnocené znaky jako dojitelnost, snadnost telení, produkční život a obsah somatických buněk. V roce 1999 byl jako v jedné z prvních zemí na světě použit Test Day Model. Díky použití údajů ze všech kontrolních dnů se TDM jeví jako mnohem vhodnější a přesnější metoda než doposud využívané metody, které zohledňovaly pouze celé 305denní laktace. Zároveň s použitím TDM bylo možné využívat informace o nově vzniklé proměnné – perzistenci laktace, která je hodnocena jako procentický podíl užitkovosti ve 280 dnech laktace k užitkovosti v 60. dnu po otelení.
Informace o produkčních údajích jsou získávány od jednotlivých organizací pověřených prováděním KU v souladu s ustanoveními Canadian Milk Recording Board. Genetické parametry krav i býků jsou odhadovány pravidelně, 4x ročně vždy v únoru, květnu, srpnu a listopadu a vztahovány k rooling bázi, která tvoří všechny krávy otelené v kalendářním roce 3 roky před aktuálním datem, jejichž průměr je položen nule. Pro rok 2000 představuje základní bázi skupina dojnic na I., II. a III. laktaci, které se otelily v roce 1997.
Pro býky je PH odhadnuta, je-li k dispozici minimálně 20 dcer s minimálně 90denním úsekem laktace v minimálně 10 stádech a minimální spolehlivost 60 %. Výpočet PH pro produkční znaky u býků zohledňuje:
- genetickou hodnotu rodičů a předků (se zvyšujícím se počtem potomstva se tento efekt snižuje)
- užitkovost dcer v kontrolních dnech korigovanou na genetickou hodnotu matky, věk a stádo-kontrolní den-paritu vrstevnic
- genetickou hodnotu jeho synů korigovanou na genetickou úroveň jejich matek
Hodnocení exteriéru pro holštýnské plemeno v Kanadě je prováděno podle doporučení světové holštýnské asociace. Klasifikátor ohodnotí zvíře na základě jednotlivých znaků lineárního popisu a souhrnných charakteristik. Na základě tohoto hodnocení je zvířeti přidělena výsledná celková známka, přičemž je vždy jako základní kriterium zohledňován „model ideálního zvířete“ tak, jak jej stanovuje holštýnská asociace. Od roku 1993 je používáno objektivního hodnocení a do systému byl implementován systém vyhodnocení prostřednictvím počítače. Každý ze 14 vyškolených a certifikovaných klasifikátorů má k dispozici kapesní počítač (hand held) se softwarem, který je vyvinut pouze pro klasifikaci exteriéru. Při návštěvě farmy ukládá všechny potřebné údaje do kapesního počítače, odkud je na závěr návštěvy zkopíruje do notebooku a okamžitě vytiskne protokoly o bonitaci jednotlivých zvířat. Na závěr každého dne pak data odesílá prostřednictvím internetu do centrální databáze k dalšímu zpracování. Každý z klasifikátorů ohodnotí ročně asi 12 až 14 000 zvířat.
PH pro ukazatele exteriéru jsou odhadovány prostřednictvím výpočetního centra v CDN. Plemenné hodnoty jsou stanovovány 4x ročně, stejně jako v případě produkčních znaků. Jako báze je použito posledních 10 ročníků narození prověřených býků, tedy pro rok 2000 je to báze zvířat narozených v intervalu 1985 až 1994.
Informace o produkčních znacích a exteriéru jsou pak zabudovány do komplexního selekčního indexu LPI (lifetime profit index). Tvar indexu LPI, který se v Kanadě používá od roku 1991 je patrný z následujícího schématu:
LPI - ={(6*produkce)+(4*dlouhověkost)}*8, kde
produkce je zastoupena informací o proteinu a tuku v poměru 9:2 a dlouhověkost je vyjádřena nepřímo pomocí ukazatelů exteriéru a rychlosti dojení v poměru 5:4:1:1 – rychlost dojení : končetiny : stavba těla : tělesný rámec a kapacita.
Kromě indexu LPI se v Kanadě používá i index TEW (total economic value), do kterého vstupují velmi podobné informace a korelace těchto dvou indexů je rovna 0,94. Z tohoto důvodu lze do budoucna očekávat sjednocení těchto dvou indexů.
Josef Kučera, Brian Van Doormaal
