Producenti mléka a mléčných výrobků podléhají v rámci společné zemědělské politiky Evropské unie přísné regulaci. Vývoj v sektoru významně ovlivňuje kvótový sytém, který by měl vydržet až do roku 2015. Zpracovatelé se navíc musejí vypořádat s klesajícími intervenčními cenami, včetně snižování vývozních subvencí pod tlakem Světové obchodní organizace.
Přednášky o aktuální situaci na trhu s mlékem v České republice a o vlivu regulace trhu na zemědělské prvovýrobce tvořily hlavní obsah semináře, který se konal v polovině ledna v Choustníku na Táborsku. Informační akci pořádal Institut vzdělávání v zemědělství, o. p. s., který je součástí Zemědělského svazu ČR.
První přednášející, Zdenek Lukas z Wiener Institut für Internationale Wirtschaftsvergleiche (WIIF) zevrubně referoval o vývoji výroby mléka ve vybraných členských zemích Evropské unie s důrazem na země Visegrádské čtyřky (Česká republika, Slovensko, Maďarsko a Polsko). Dále se vyslovil k možným dopadům na producenty vlivem změn společné organizace trhu s mlékem.
Polsko zvrátilo trend
Produkce mléka se jako nedílná součást odvětví živočišné výroby může s jejím objemem výroby pohybovat stejnosměrně nebo protisměrně. „Zatímco transformační pokles rozměru živočišné výroby v České republice, na Slovensku a v Maďarsku byl značný, tak v Polsku se v letech 2000 až 2005 podařilo probíhající negativní trend zvrátit a objem produkce se téměř dostal zpět na úroveň roku 1990,“ uvedl rakouský přednášející. Hlavní zásluhu na tom má malorolnický způsob hospodaření, který bývá k ekonomickým otřesům stabilnější.
Statistiky produkce mléka však hovoří o jiném vývoji. V Polsku se objem živočišné produkce udržel díky tradičním drobných chovům drůbeže a prasat, naopak výroba mléka klesla. Naproti tomu v Maďarsku mohli chovatelé dojnic před vstupem do EU profitovat ze štědrých podpůrných programů. Do roku 2004 proto klesla zejména produkce drůbežího a vepřového masa, naproti tomu sektor mléka byl na vzestupu.
Obsah složek je uspokojivý
Během sledovaného transformačního období stavy dojnic klesly ve všech čtyřech zemích Visegrádu (V-4). Nezanedbatelný vliv měl růst užitkovosti. Tento ukazatel v České republice a Maďarsku dosahuje hranice 6000 litrů na krávu za rok, čímž jsou podle Zdenka Lukase obě země srovnatelné například s Rakouskem.
Pokud jde o složky, tak je pozice tuzemských chovatelů velice dobrá. V průměrném obsahu bílkovin vedeme před ostatními zeměmi V-4, ale předčíme i průměr původní evropské patnáctky. Naproti tomu průměrný obsah tuku v porovnání s EU-15 a Polskem mírně zaostává.
Sbližování cen zemědělských výrobců
Ceny zemědělských výrobců (vyjádřené v eurech za 100 kilogramů) vykazují v letech 2005 a 2006 vzájemnou konvergenci. To znamená, že v „drahých“ zemích Evropské unie, jako jsou Francie nebo Itálie, průměrné ceny klesly (z 28,02 na 26,56 eura za 100 kg mléka, respektive z 33,76 na 32,07). Naproti tomu v Polsku došlo k nárůstu z 24,90 na 25,30 eura za 100 kg mléka. Ceny zemědělských výrobců v České republice se mírně snížily z 27,80 na 27,55 eura za 100 kg mléka.
Podle Zdenka Lukase bude zpeněžení na zahraničních trzích záviset na vývoji měnového kurzu. Jestli česká koruna a polský zlotý posilují, domácí výrobci dostanou v tuzemské měně méně peněž. Naopak Maďarsko prošlo na jaře 2006 rozpočtovou krizí, která se odrazila na poklesu kurzu forintu vůči euru, na čemž zemědělští exportéři vydělali.
Při hodnocení zahraničního obchodu České republiky s mlékem, mléčnými výrobky a skotem si tuzemští výrobci stojí dobře. Při srovnání období 2003 až 2005 došlo nárůstu exportu do třetích zemí či do Evropské unie o 3,4, respektive 18,2 procenta. Naopak import poklesl na 89,5 procenta, respektive 98,1 procenta. Přednášející z rakouského institutu dále doplnil, že hodnoty roku 2003 jsou přepočítané na EU-25, takže je možné roční výsledky vzájemně porovnávat.
Specializace řešením
Závěrem svého vystoupení Zdenek Lukas krátce prognózoval vývoj v evropském a domácím sektoru mléka. Perspektiva je podle něj daná hlavně postojem Evropské komise k výrobním kvótám. Zatím se předpokládá jejich udržení do roku 2015, přičemž s drobným nárůstem kvót se předpokládá pouze pro země původní evropské patnáctky. Negativní signál pro zpracovatele přináší avizovaný pokles intervenčních cen másla a sušeného odstředěného mléka.
Tlaku snižování výkupních cen mléka mohou zemědělci čelit značkovou regionální produkcí, eventuálně nabídkou bioproduktů. Rozdíly v cenách konvenční produkce a výrobků ekologického zemědělství jsou však v EU-15 obecně vyšší než v České republice.
Domácí trh s kvótami neexistuje
Ing. Robert Zavadil, ředitel odboru živočišných komodit SZIF, přítomné informoval mimo jiné o změnách a převodech individuálních referenčních množství mléka (IRM) v aktuálním kvótovém roce 2006/2007 (v období od 1. dubna do 15. ledna). Na intervenčním fondu zaregistrovali 73 změn přímého prodeje na dodávky, dvě změny z dodávek na přímý prodej a 380 převodů IRM pro dodávky. To podle Roberta Zavadila ukazuje na neustálou disproporci mezi strukturou výrobců a počátečním rozdělením kvót.
Jak dále komentoval, celoroční transfery umožňují snadné převody. „Naopak v Německu nebo v Rakousku se mléčné kvóty obchodují pouze tři dny v roce transparentním způsobem na burze. Setkání nabídky a poptávky vytvoří aktuální tržní cenu. V České republice mají producenti volnost, ale postrádají tržní cenové signály,“ dodal.
