Escherichia coli je významný podmíněný patogen s celosvětovým výskytem v komerčních chovech drůbeže. Onemocnění je většinou doprovázeno značnými ekonomickými ztrátami.
Na konferenci Drůbež 2001 pořádané koncem září v Brně nás s některými podrobnostmi seznámila Dr. Silvia Jodas ze Spolkové republiky Německo.
Escherichia coli je odborníky považována za jeden z hlavních patogenů u drůbeže. Jejím působením se zvyšuje mortalita, brakace i veterinární náklady. Tento patogen se běžně vyskytuje ve střevech ptáků a savců v počtu cca 106 kolonií tvořících jednotek (KTJ)/g zažitiny. Je detekován ve stovkách kmenů, z nichž je 10 až 15 % potencionálně patogenních. Nejčastější infekční sérotypy nacházející se u drůbeže jsou O1, O2, O35 a O78.
Přenos Escherichia coli je možný několika způsoby: vertikálně, například vzduchem a horizontálně, např. krmivem, vodou nebo kontaktem mezi zvířaty. Faktory jako stres, nadměrná vlhkost či sekundární infekce situaci jen zhoršují.
Průběh infekcí E. coli odpovídá virulenci příslušného kmene a vnímavosti hostitele. Známe několik faktorů, které mohou mít souvislost s virulencí E. coli u drůbeže. Nebyl však zjištěn žádný jednotlivý faktor virulence, pomocí něhož by bylo možné odlišit izolované kmeny patogennní od nepatogenních. Průběh infekce a závažnost klinických příznaků mohou být dále ovlivněny faktory, které působí na vnímavost hostitele.K těmto činitelům patří například vystavení jinému infekčnímu agens, vlivy životního prostředí, stav imunitního systému, plemeno nebo linie ptáků. Klinické příznaky jsou nespecifické a liší se podle věku ptáka, délky trvání infekce, postižených orgánů a souběžně probíhajících infekcí.
Mortalita z důvodu akutní sepse se objevuje často u mladých jedinců, a to hlavně mezi 4. a 8. týdnem stáří. Ptáci, kteří přežijí tuto fázi nemoci se vyznačují celkově špatným zdravotním stavem doprovázeným často postižením srdce, jater a ostatních vnitřních orgánů.
Podle Dr. Jodas se na základě klinických příznaků a pitevního nálezu zpravidla nedá stanovit konečná diagnóza. Je potřeba provést laboratorní vyšetření. Průkazná je izolace samotného původce pouze v případě, že pochází z vnitřních orgánů nebo krve čerstvě uhynulých jedinců. Nemá smysl provádět kultivaci ze vzorku trusu nebo střevního obsahu, protože E. coli velmi snadno proniká postmortálně do okolních tkání.
Opatření k tlumení nákazy zahrnují dodržování hygieny chovu, medikaci a vakcinaci. Samotná terapie nebo vakcinace však nemá velký význam, není – li zároveň doprovázena zlepšením všech aspektů managementu a obecnými opatřeními na ochranu chovu, uzavřela Dr. Jodas.
