Zemědělské družstvo Podlesí - Ročov hospodaří na celkové výměře 1850 hektarů (1100 ha orné půdy). V živočišné výrobě se v současné době orientuje na chov masného skotu. Na rozlehlých pastvinách dnes najdeme přibližně 60 kusů herefordských krav a prvotelek, 40 kusů masných siementálů a 60 kusů příjemkyní embryí z užitkového stáda. Nedílnou součástí podniku je i odchovna mladých býků.
Více než 50 % všech narozených telat je po inseminaci, pro nezabřezlé plemenice se používají kvalitní býci na doskok. Všichni plemeníci působící v družstvu mají statut otce býků. Cílem je podle hlavního zootechnika Ing. Ivo Chládka hlavně zvětšení tělesného rámce potomstva a zlepšení reprodukčních ukazatelů.
Krmení pro masný skot
Základem výživy masných stád v zimním období je podle hlavního zootechnika především její diferenciace na krávy před otelením a po otelení. Základem krmiva matek před porodem je pouze seno a balíková senáž v adlibitní dávce, po otelení se přikrmuje kukuřičnou siláží. Díky ní produkují krávy více mléka a telata lépe rostou. Počáteční dávka siláže se pohybuje kolem pěti kilogramů na kus, postupně se zvyšuje až na 15 kg na kus a den. Porušení tohoto systému mívá za následek zdravotní problémy otelených krav.
Pokud není pro plemenice po porodu kukuřičná siláž k dispozici, doporučuje ročovský zootechnik přídavek jadrného krmiva v dávce 0,5 kg, která se může během týdne zvýšit na maximální hranici dva kilogramy. Nejlepším řešením je kvalitní jádro s vyšším podílem vlákniny, například ječný šrot nebo ječný šrot s kukuřičným šrotem v poměru 1 : 1. Ideální úprava šrotů je mačkání, případně hrubé šrotování.
Trochu jiná je situace u kříženek s českým strakatým skotem, které v sobě nesou vysoký podíl tohoto plemene. Tyto plemenice snášejí vlivy okolního prostředí hůře než zástupkyně masných plemen skotu. Proto je někdy nutné je přikrmit malou dávkou siláže na začátku zimního období.
Celé stádo má v průběhu roku k dispozici minerální lizy a dostatek pitné vody.
Žírné kusy
Ve zdejším ZD se chová 200 kusů skotu ve výkrmu různých plemen a kříženců (hereford, masný siementál a gascogne). Telata se naskladňují v průměrné hmotnosti 250 kg(min. 220 kg, při prosincových nákupech i 340 kg) a vyskladňují se podle plemenné příslušnosti v 550 až 650 kg.
Základem chovu je rozdělení zvířat do jednotlivých kotců podle hmotnosti po 15 až 17 kusech. Krmnou dávku pak upravuje ošetřovatel individuálně podle údajů z každoměsíčního vážení a aktuální hmotnosti zvířat. Základem je na kukuřičná siláž v dávce 15 až 25 kg (podle stadia výkrmu), seno (2 až 3 kg) a jadrné krmivo (mačkaný šrot ječný a pšeničný v poměru 1 : 1 a dávce dva až tři kilogramy denně). Minerální látky jsou dodávány pomocí komerčních směsí.
Býci v odchovně
Mladí býci se nakupují ve třech turnusech. Podle plemen a stáří se rozdělují do kotců, a tím je zaručena i jejich přibližně totožná živá hmotnost.
Živinové složení krmné dávky odpovídá metodice pro odchov a zkoušky vlastní užitkovosti býků masných plemen skotu (ČSCHMS). Do krmné dávky patří například kukuřičná siláž a speciální doplňková směs obsahující mačkanou pšenici, ječmen, soju a minerálie v optimálním poměru.
Výživa plemeníků
Plemenných býků je dnes na Ročově osm (čtyři herefordi, tři masní siementálové a jeden zástupce plemene belgické modrobílé). Jejich výživa je založena na příjmu kukuřičné siláže ad libitum a mačkané obilninové směsi (ječmen, pšenice) v dávce tři až čtyři kg denně.
