Tepelný stres v chovech dojnic hraje každé další přicházející léto stále významnější roli. To je dáno jednak zvyšující se užitkovostí, a s tím související vyšší intenzitou metabolismu zvířat, jednak se ze zkušeností minulých let zdá, že se mění průběh léta v naší klimatické oblasti. Dochází k náhlým změnám teploty o více než 20 °C, horké dny nebývají delší dobu přerušené studenou periodou a teploty se drží nad 23 °C i v noci. To v kombinaci s vysokou užitkovostí způsobuje extrémní zátěž metabolismu dojnic, které v takovéto situaci přestávají být schopné ji kompenzovat.
Nejčastěji využívané je ochlazování pomocí proudění vzduchu. Proud vzduchu se setkává s přehřátým tělem, ohřívá se a tím dochází k odnímání tepla zvířeti. Limit účinnosti tohoto procesu spočívá v teplotě a rychlosti proudícího vzduchu.
Další možností, která je pro ochlazování zvířat použitelná je evaporace. Evaporaci bychom mohli použít na ochlazování vzduchu, ochlazování stájových konstrukcí a na ochlazování zvířat. V této souvislosti bylo v minulosti provedeno mnoho studií. Ukázalo se, že nejlepší výsledky pro zmírnění tepelného stresu lze dosáhnout přímým ochlazováním zvířat pomocí sprchy. Je třeba mít vždy na paměti, že zvýšení vlhkosti v prostředí zhoršuje podmínky a urychluje vznik tepelného stresu. Dalším problémem zvýšené vlhkosti je vytvoření vhodného mikroklimatu pro život mikroorganismů a tedy zvýšení rizika pro uplatnění patogenní mikroflóry. V tomto případě by se jednalo zejména o původce respiratorních onemocnění a mastitid. Je tedy logické, že využití evaporace se vždy doporučuje pouze ve stájích, ve kterých se dá odpařená voda dobře odvětrat a kde nedochází k zátěži prostředí zvýšením vzdušné vlhkosti.
Provedené studie ukázaly, že nejlepšího efektu ochlazování lze dosáhnout kombinací kropení zvířat s prouděním vzduchu. Každá klimatická oblast, a lze říct, že i každá stáj, si musí najít svůj „ideální režim“ na využití ochlazování zvířat v boji s tepelným stresem. I v tomto případě by kritériem měla být ekonomická návratnost nastavených opatření.
MVDr. Václav Osička,
Ing. Antonín Lopatář
MilkProgres poradenství, s. r. o.
Kompletní článek najdete v Nch 7/2018
