Jak se snášejí „zlatá vejce“?

Chov vodní drůbeže má v českých zemích historicky své místo. Už ve středověku představovala vykrmená kachnička symbol bohatství a úspěchu. Dnes se kachny chovají v několika druzích, ve velkochovech i na dvorcích. A jak je to s výše zmíněnou symbolikou?

„Kachna pekingská je známým evropským tradičním plemenem,“ vítá nás ing. Jaroslav Jiřík, vedoucí šlechtitel z Rybářství Tábor, a.s. „byla vyšlechtěna z kachny březňačky a v Čechách má několikasetletou tradici. V rybářství Tábor, podniku, který se v různých dobou daných podobách drží na českém trhu už téměř 50 let, mají s chovem tohoto typu kachen bohaté zkušenosti. Kromě tradičního chovu se zde věnují hlavně jejich šlechtění a produkci rodičů, kteří se líhnou sezónně, od ledna do září.
Současný stav tzv. základního šlechtitelského hejna je přibližně 2600 kusů kachen a 400 kačerů. Od těchto zvířat jsou získáváni rodiče, kteří jsou pro podnik jedním z finálních produktů. Prodávají se jako tzv. rodičovský komplet (6 kachen + 1 kačer) buď jako jednodenní kachňata nebo ve věku 60 dní nebo podle speciálního požadavku odběratele. Odběrateli jsou nejčastěji rybářské firmy v Čechách, částečně i na Slovensku. Nesmíme ovšem podle ing. Jiříka zapomenout, že výběr prodávaných rodičů prochází přísnou kontrolou a tak tvoří z celkové produkce jednodenních kachňat pouze přibližně pět procent. Zbylá většina je dodávána na jatka (jako vykrmené kachny) nebo do soukromých malochovů k vykrmení.
Celkový počet prodávaných rodičů se dnes pohybuje kolem 10 000, na rozdíl od dříve dosahovaného počtu až osmdesáti tisíc kusů. Tento pokles je podle hlavního šlechtitele dán obecným snižováním kilogramů zkonzumovaného masa „na hlavu“ a zároveň zájmem spotřebitelů spíše o dietnější maso než o tradiční českou kachnu „se šesti“.

Chov prarodičů
Základní hejno je doma tady na Strkově. Chované kusy jsou výsledkem dlouholeté selekce podle vlastní metodiky, kterou v chovu zajišťuje odborník na šlechtění vodní drůbeže ing. Veselský. V metodice je zahrnuta nejen skladba chovu, ale i informace o užitkových vlastnostech vodní drůbeže, např. oplozenosti, líhnivosti, hmotnosti vajec, růstové schopnosti, úhynech potomstva a další. Každý rok se od všech chovaných linií namnoží nové hejno, které je tímto způsobem pravidelně jednou ročně obměňováno. Kachny a kačeři jsou v kmenech v poměru 6:1, kontrola snášky je prováděná individuálně a vejce jsou hned po sběru popisována evidenčním číslem kachny. Odděleně – podle matek probíhá i líhnutí kachňat. Kachně se ihned ve věku jednoho dne označí křídelní značkou, takže podle ing. Jiříka při tomto systému neexistuje sebemenší možnost záměny.

Linie a hybridizační program
Základní dělení používaných prarodičovských linií je na otcovské a mateřské, dále se dělí podle užitkových vlastností a možnosti využití pro různé hybridizační programy v chovu kachen. „V našem podniku jsme schopni z dostupného materiálu produkovat dvou-, tří- nebo čtyřliniové hybridy. Naši práci si ověřujeme v rodičovských chovech, kam dodáváme chovné jedince. Kromě toho musíme podle zákona provádět tetování v Mezinárodní testovací stanic drůbeže s.p. v Ústrašicích. Tato testace je v zásadě dvojí, rodičovský test a výkrmový test finálních hybridů,“ upřesňuje ing. Jiřík.

ODCHOV
Chovné hejno ve šlechtitelském chovu je ustájeno v halách a je rozděleno na jednotlivé kmeny po šesti kachnách a jednom kačerovi.Násadová vejce se jednou denně sbírají, označí, desinfikují a ukládají do skladu vajec, kde je řízená teplota a vlhkost. Poté se zpravidla každý týden nasazují do předlíhní. V předlíhni jsou vejce inkubována 25 dní při teplotě 37,05 C a vlhkosti 50 až 55 procent, poté se přeloží na tři dny do dolíhně s teplotou 37 C a postupně se zvyšující relativní vlhkostí z hodnoty 55 % až na 85 %. Vylíhnutá kachňata se označí křídelní značkou a putují do tzv. teplých odchoven. Zde je v prvních třech dnech teplota 30C a v průběhu tří týdnů klesá až na 18C. Technologicky se dá podle ing. Jiříka teplá odchovna definovat jako bezokenní bazénová hala s rošty a řízeným mikroklimatem, ve Strkově mají v současné době k dispozici tři haly o rozloze 1000 metrů čtverečních. Kachňata stráví v hale 21 dní a po celou dobu první fáze odchovu přijímají krmnou směs VKCH 1.
Druhá část odchovu probíhá od 21 do 49 dnů věku na venkovních výbězích s vodní plochou, přičemž se adlibitně podává směs VKCH 2. „Ve věku 43 dnů provádíme vlastní selekci kachňat, která zahrnuje vážení a posouzení exteriéru, tedy tvaru těla, opeření atd. Živá hmotnost je odlišná dle linie, v průměru se pohybuje u lehkých mateřských linií mezi 1,8 a 2,2 kg a u těžkých otcovských dosahuje až hodnot blízkých 3,5 kilogramu, přičemž v rámci pohlavního dimorfismu bychom měli vždy zjistit živou hmotnost nižší u samice než u samce,“ popisuje ing. Jiřík.
Vybraná zvířata se potom použijí k obnově vlastního hejna (selektují se jedinci z několika líhnutí v průběhu přibližně dvou měsíců) a zbylé kachny se dokrmí a dodávají na jatky. Hlavním odběratelem pro Rybářství Tábor je podnik Jihočeská drůbež Mirovice, a. s., která je dceřinnou společností akciové společnosti Jihočeská drůbež Vodňany, a.s.
Pro vybrané jedince následuje odchov klasickou metodou do věku 24 týdnů ve venkovním výběhu s vodní plochou. Souběžně probíhá genetické vyhodnocení údajů o rodičích selektovaných zvířat pomocí počítačového programu (líhnivost, oplozenost, hmotnost vajec atd.), na jehož základě provede šlechtitel konečný výběr jedinců a sestavení nových kmenů nového šlechtitelského chovu v poměru 6:1.

Veterinární prevence je základ
Ve zdejším chovu sázejí podle slov hlavního šlechtitele na včasnou vakcinaci proti infekční hepatitidě před snáškou, užitková mláďata se nevakcinují, v chovu nejsou používány žádné hormonální ani jakékoliv jiné růstové preparáty. Samozřejmostí je důkladná očista a desinfekce hal po vyskladnění a průběžná desinfekce výběhů. „S tímto postupem jsme schopni zajistit zdravý chov kachen“, dodává ing. Jiřík.

Matka –základ hejna
Od chovné kachny můžeme počítat s počtem 200 vajec za sezónu o hmotnosti v průměru 87 gramů a líhnivosti 80 až 85 %. Úhyn v odchovu se pohybuje do tří procent. Kachny a kačeři jsou v období snášky krmeny směsí KCH 2 a ve fázi odchovu jsou zvířata krmena restrikčně směsí KCH 1 (krmí se jednou denně jednorázovým rozhozením po výběhu při kalkulaci 14 až 16 dkg na kus a den). Zároveň se pravidelně kontroluje hmotnost zvířat, která je porovnávána s růstovými křivkami. „Kachny by měly mít nižší hmotnost než vykrmené kusy ve věku 50 dnů, tzn. pro matku před snáškou je ideální hmotnost 3 kilogramy, kačer může mít o 20 až 40 dekagramů více. Pokud se živá hmotnost výrazně odchyluje od daných růstových křivek, přistupujeme k dalšímu omezení krmné dávky“, dodává ing. Jiřík.

Výkrm a ekonomika
Výsledky výkrmového testu finálního hybridu TTH provedeného v MTD Ústrašice v prvním čtvrtletí minulého roku jsou vynikající. Oplozenost vajec se pohybovala na úrovni 94 %, průměrná hmotnost násadových vajec byla na úrovni 87 g, jednodenní mládě vážilo cca 54 g. Ve věku 47 dnů dosáhly kachny hmotnosti přibližně 3,3 a kačeři 3,7 kg, přičemž dosažená konverze byla u obou pohlaví na úrovni 2,6 kg krmiva na jeden kilogram živé hmotnosti zvířat.
Přesto není ekonomická stránka výkrmu kachen v Čechách podle ing. Jiříka nijak růžová, prodej vykrmených kusů stěží pokryje náklady. Za jeden kilogram živé hmotnosti dostane producent kolem 30 korun, zatímco za jednodenního rodiče je možné získat kolem 100 Kč a za rodiče ve věku 60 dní přibližně 200 Kč. Cílem podniku je tedy udržet procento prodávaných chovných zvířat na maximální možné úrovni.

Text a foto Jana Doktorová