Redakce Našeho chovu položila několik otázek souvisejících s živočišnou výrobou novému ministru zemědělství Zdeňkovi Nekulovi, (KDU-ČSL), který pochází z Těšetic na Znojemsku, vystudoval obor provoz a ekonomika na Mendelově univerzitě v Brně. Jeho koníčkem je včelaření.
Pane ministře, za chovatele, jak vnímáte makroekonomickou situaci s mlékem, je odměňování prvovýrobců v tuzemsku adekvátní, vnímáte v řetězci výroby, zpracování a prodeje mléka a mléčných výrobků nějaké rezervy?
Chápu, jak náročné je pro producenty mléka udržet se alespoň v mírném zisku. Situace na trhu s mlékem se v současnosti naštěstí stabilizovala, průměrná výkupní cena syrového kravského mléka stoupá prakticky od předloňského léta, nyní se pohybuje nad devíti korunami za 1 litr.
Pokud jde o ceny zemědělců za syrové mléko, průmyslových výrobců za máslo a spotřebitelské ceny másla, vidíme, že vývoj cen je provázaný, což považuji za pozitivní trend. Jsem si však vědom, že i chovatele dojeného skotu čeká ekonomicky náročný rok či období, kdy budou čelit inflaci a narůstajícím výrobním nákladům nejenom cen pohonných hmot a elektrické energie.
Již v minulých letech se dle mého názoru chovatelům osvědčilo sdružování do odbytových či producentských organizací. Ministerstvo zemědělství to vždy podporovalo a bude tomu tak i pod mým vedením. Věřím proto, že se chovatelům podaří úspěšně překonat i současné náročnější období.
V jednom z publikovaných rozhovorů jste zmiňoval zkrácení cesty potravin od zemědělce na vidličku. Jaká opatření, programy se budou týkat živočišné výroby?
Chci podpořit soběstačnost v komoditách, jak rostlinných, tak živočišných, ve kterých to dává v České republice smysl. Jde nám o zkrácení potravinového řetězce, tedy cesty zemědělského produktu či zpracované potraviny od producenta ke konečnému spotřebiteli. Zejména jde o odbourání dlouhé dopravy přes půl světa, pokud to opravdu není nutné, a snížení spotřeby pohonných hmot, tedy snížení uhlíkové stopy. Podpořit chceme zejména lokální producenty a pomoci jim modernizovat jejich hospodářství a také zpracování jejich vlastní produkce dle aktuálních požadavků konečného spotřebitele. Využít k tomu můžeme dotační opatření v rámci Programu rozvoje venkova, nebo propagační aktivity značky Regionální potravina.
Je možné bojovat s „greenwashingem“ nebo s rádoby „ochránci zvířat“ a celkovým dezinformacemi kolem chovu hospodářských zvířat? Máte nějakou strategii, kterou jako ministr budete prosazovat, komunikovat?
Dobré životní podmínky zvířat jsou cílem, na kterém se všichni shodneme – zemědělci, ochránci zvířat i veřejnost. Složitější je, jak jich docílit a také, co skutečně je pro zvířata prospěšné a co je jenom mýtus. Rozhodně nechci odmítat nápady a podněty ekologických organizací a ochránců zvířat, pokud jsou prospěšné a realizovatelné. Zemědělci a ochránci zvířat by podle mě neměli stát proti sobě a mělo by jim jít o stejnou věc. Hlavní je dialog, nikoliv spory a přestřelky přes média, které nic nevyřeší. Při nástupu do funkce ministra zemědělství jsem uvedl, že chci nastavit užší spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a spolupracovat chci také s ochránci zvířat a ekologickými organizacemi. Podle mě je pro potírání různých nesmyslných dezinformací nejlepší, když sama veřejnost uvidí, že zemědělský resort i neziskové organizace postupují ve shodě. Samozřejmě vítám i iniciativy chovatelských svazů, které povedou k informování a vzdělávání veřejnosti. Rovněž ministerstvo bude i nadále vyvracet dezinformace a seznamovat veřejnost se skutečným stavem věcí.
Kolik chováte včelstev? Je podle vás v ČR nadbytek nebo nedostatek včel? Bude třeba v souvislosti se včelami a jinými druhy tlačit zemědělce ke snižování pesticidní zátěže prostředí, nebo už v ČR využíváme tyto látky na přijatelné úrovni, jak se často argumentuje?
Ano, já osobně mám přes 50 včelstev, je to můj celoživotní koníček, u kterého hodlám zůstat, i když nyní na včely asi nebudu mít tolik času. Pro ochranu opylovačů je klíčová redukce používání pesticidů. V ČR se mezi lety 2011 a 2020 snížila spotřeba přípravků na ochranu rostlin o zhruba 20 % a Česko tak patří mezi trojici zemí EU, kde se spotřeba pesticidů v posledních letech snižuje nejvíce. Tento trend chceme udržet i nadále. Nesmíme ale dopustit, aby zemědělci ztratili účinnou ochranu před stále více rezistentními škodlivými organizmy. Proto se musíme zaměřit na alternativní metody ochrany, jako jsou přípravky na biologické bázi. Budeme i nadále podporovat šetrné metody integrované ochrany rostlin a precizního zemědělství. Zaměříme se i na přírodní stanoviště opylovačů, a to podporou tvorby krajinných prvků, jako jsou například meze, remízky a skupiny dřevin.
Jak se díváte na dlouhodobý trend neustálého poklesu chovaných hospodářských zvířat v České republice?
Chov hospodářských zvířat znamená zároveň i vyšší zaměstnanost na venkově a významně přispívá ke zlepšení bilance organických látek v půdě. Na chov hospodářských zvířat navazuje mnoho dalších zemědělských, potravinářských i jiných průmyslových odvětví a služeb. V současné době hledání úspor ve státním rozpočtu se budu zasazovat za to, aby tyto dopady měly na chovy co nejmenší vliv, a budu podporovat zvýšení počtu chovaných hospodářských zvířat.
Rád bych také na závěr popřál všem chovatelům, aby se jim dařilo a nacházeli výhodný odbyt své produkce. Rád se s nimi budu setkávat a společně hledat přijatelná řešení možných problémů, které se v zemědělství mohou vyskytnout v příštích letech. Těším se na oboustranně vstřícnou spolupráci.*
Více v Našem chovu 2/2022.
