Dr. Des Cole patřil po čtvrt století k vědeckým pracovníkům a přednášel na Notthinghanské univerzitě. Před deseti lety se však rozhodl práci změnit a založil výživářsko-konzulentskou společnost, která spolupracuje s firmou Alltech, odborné rady tak udílí ve 40 zemích světa. Zároveň pracuje jako vedoucí univerzitního odborného nakladatelství The Notthingham University Press. Již poněkolikáté se cílem profesora Cola stala i Česká republika. Protože se specializuje na výživu prasat, je mu oblast chovu prasat nejbližší a týkaly se jí i otázky, na které nám odpověděl.
Jaké jsou trendy v chovu prasat v EU a ve světě (počty a ekonomika)?
V EU je v současné době chov prasat poměrně stabilní. Požadavky na proteinové produkty v EU se již nemění. Omezení týkající se ochrany životního prostředí přesouvají produkci z hustě osídlených oblastí do oblastí větších půdních celků. Ve zbytku světa, Asii a Jižní Americe by se mohl objevit nárůst výroby a v určité míře i v USA.
Jak ovlivňují požadavky na welfare a ochranu životního prostředí chov prasat?
Objevuje se mnoho různých tlaků na producenty prasat. Cílem chovatelů prasat by se mělo stát dosažení optimální výkonnosti díky intenzivní produkci ve velkých jednotkách a snížení výrobních nákladů. Život chovatelům prasat ztrpčují dosahované nízké ceny za jatečná prasata a požadavky na welfare. K těm patří například v EU zákaz vazného ustájení prasnic. Pro farmáře to znamenalo úplně jiný pohled na společné ustájení prasnic, spojený s dalšími více náklady. Ve velké Británii přinesla legislativa zákaz vazného ustájení už v předstihu před ostatními členskými státy EU, došlo tedy k paradoxní situaci, kdy na trhu bylo kromě vepřového z britských chovů, kde platila nová pravidla, také maso ze zemí, kde tento zákaz neplatil. Tento problém „různých pravidel na hracím poli“ se týká ale více věcí. Legislativa uvnitř EU preferuje konzumenty, ale je mnohem dražší pro farmáře, přičemž jdou dosud na trh produkty ze zemí, které tuto legislativu nemají. Obrovským limitujícím faktorem pro producenty prasat se staly požadavky na ochranu životního prostředí. Jde především o problém likvidace exkrementů z chovů neškodnou cestou, veřejnost nechce ve velkém akceptovat zápach z prasečáků nebo znečišťování životního prostředí. Farmáři ale nechtějí nést na svých bedrech břemeno dalších nákladů spojených s tímto způsobem likvidace.
Je nějaký nový vývoj v procesu zákazu antibiotik a stimulátorů růstu v krmivech? Můžete uvést nějaké příklady, v Británii nebo v dalších zemích?
V EU tradiční růstové stimulátory a antibiotika byly zakázány, šlo například o avoparcin nebo virginiamycin. Už dlouho před zákazem avoparcinu v roce 1997, ho vědci předpovídali a začínali s výzkumem alternativ k antibiotikům. Jejich pozornost se obrátila na živá probiotika a určitých úspěchů s nimi také dosáhli. Problémem však byla vysoká teplota v procesu úpravy krmných směsí při napařování a peletování, která redukovala jejich životnost. Mnohem významnější úspěch se ukázal s odolnějšími materiály jako jsou mannanooligosacharidy. Při přidávání těchto materiálů však musí být dieta z pohledu potřeby prasat strukturovaná mnohem precizněji.
Domníváte se, že se změní velikost farem v Evropě?
V minulosti velikost farem rostla s potřebou vytvářet takový objem produkce, aby zůstaly ziskutvorné. Je žádoucí farmy zvětšovat jak je jen možné, farmář pak může získat profit z růstu v celé škále. V EU a částečně také ve Velké Británii je založení velmi velkých jednotek nemožné (10 000 až 20 000 prasnic podobně jako v Severní Karolíně). Hlavním limitujícím faktorem je znečištění a umístění v krajině. V Británii se velikost farem pro výkrm prasat ustálí na 500 až 1000 prasnicích.
Jaký vliv na producenty prasat měly BSE, SLAK?
Tato onemocnění ovlivnila celou škálu odvětví – zemědělstvím počínaje turismem konče. Objevení se BSE donutilo každého zpětně uvažovat o svém přístupu k živočišné produkci.
Terčem kritiky se stal především způsob výživy hospodářských zvířat. Vysoká koncentrace prasat totiž ovlivňuje způsob výživy, proto byla zcela vypuštěna ze směsí masokostní moučka.
V současnosti byla SLAK zlikvidována. Začala sice u prasat, ale hlavní dopad postihl chov skotu a ovcí. Farmáři si do té doby ne zcela plně uvědomovali, jaké je třeba opatrnosti před zavlečením onemocnění do země.
Jaké jsou trendy v produkci prasat?
V této oblasti existuje snaha zvýšit veškeré ukazatele produkce prasat. Během uplynulých třiceti let se zvedla postupně užitkovost prasnic až o šest selat za rok, konverze krmiva se zvýšila o více než 20 %. Sledují se soustavně produkční ukazatele: u prasnic roční produkce selat, růstové ukazatele a znaky jatečného trupu, ve výkrmu prasat se objevila selekce na
produkci libového masa.
Mění se požadavky na kvalitu jatečného trupu?
Ano, historicky vepřové patřilo k tučným masům. Ale během uplynulých padesáti let se požadavky zcela změnily a žádané je maso co nejvíce libové. Tento cíl odpovídá doporučením Světové zdravotnické organizace, která mezi jiným uvádí nutnost zaměřit se na snížení obsahu tuku v lidské výživě. Lidé se zajímají také o kvalitu masa, kterou ovlivňuje obsah intramuskulárního tuku. Veřejnost očekává v souladu se zdravým životním stylem nabídku tzv. funkčních potravin. Jedním z příkladů je suplementace selenu potravou. Selen užívali lidé v tabletách jako ochranu proti rakovině, z toho vzešel požadavek zvýšit jeho obsah v potravinách - v mase, mléce nebo vejcích. V Koreji se tak objevilo na trhu maso s vysokým obsahem selenu pod značkou Selenpork.
Jak může ovlivnit kvalitu jatečného trupu výživa?
Kvalitu jatečného trupu může dieta ovlivnit. Vysoký obsah energie v krmivu zvýší obsah tuku v mase a krmením s vyšším obsahem proteinu dosáhneme libovější produkt. Zjednodušeně kvalita proteinu a také vyváženost obsahu aminokyselin (první esenciální limitující bývá lyzin) má velký efekt na kvalitu jatečného trupu. Úroveň příjmu krmiva je také důležitá. Při vyšším příjmu krmiva ukládají jatečná prasata více tuku.
Kvalita masa (organoleptické vlastnosti) může být také ovlivněna výživou. Například kvalita tuku v krmivu ovlivní vlastnosti tuku na jatečném trupu. Obsah minerálií v mase se může zvýšit použitím organických minerálních proteinátů a selenových kvasnic (SelPlex).
Může minerální výživa ovlivnit vlastnosti a kvalitu prasat?
Minerální deficit může způsobit velké problémy, které negativně ovlivní zdraví zvířete a jeho pohodu. Takže na první místě zůstává precizní určení požadavků pro normální produkci. Ta však přináší často jen částečný zisk, proto je třeba se zaměřit na dva důležité momenty:
Důležitá je forma minerálních látek. V tomto směru byl zaznamenán efekt využití minerálních proteinátů ve srovnání s anorganickými minerály. Obecně minerální proteináty (Bioplexy) mají 1,5 až dvakrát vyšší biologickou využitelnost než anorganické. Jejich účinek je cílený na určitý orgán, funkci nebo tkáň těla. Jako praktickou aplikaci uvádím například využití organického zinku, který ovlivňuje pokožku, je známý jeho vliv na snížený výskyt mastitid nebo pevnost paznehtů. Důležitou roli hrají minerální prvky ve výživě selat. Jako další příklad je možné uvést hořčík, který snižuje výskyt vad masa.
Jaká je situace v současnosti s výskytem mykotoxinů v krmivech a jak dopadá na produkci prasat?
Mykotoxiny jsou velkým problémem na celém světě. Dokonce se odhaduje, že kontaminují 25 % světového obilí. Dosud se řešení nehledalo, lidé se snažili s problémem opatrně žít. Stanoviska se však nyní mění a podle definicí EU přecházejí na princip prevence, a to jak v oblasti zdraví lidí, tak také zvířat. Mykotoxiny mají karcinogenní a hepatotoxický účinek.
Podle výsledků výzkumu švýcarské zemědělská univerzity glukanové deriváty z vnitřních stěn buněk kvasinek mají obrovskou adsorpční kapacitu ve vztahu k zearalenonu. Na tomto principu byl vyvinut produkt Mycosorb a vykazuje úspěšné vyvazování aflatoxinu, ochratoxinu a řady fusárií včetně T2.
Jak vidíte situaci v produkci prasat během příštích dvaceti let?
Dvacet let je v zemědělství dlouhá doba, dá se však předpokládat, že se zvýší především tlak na welfare, ochranu proti znečišťování, větší rozsah lze očekávat v oblasti ochrany zákazníků. Vidím trend přesunout produkční oblasti z center populace do více izolované krajiny, taky částečně do regionů, kde je možné pěstovat krmné plodiny ekonomičtěji, tedy levněji. Očekávám velký nápor na bezpečnost potravin a ve středu pozornosti se octne kvalita. Biologické inženýrství a nové technologie sehrají velkou úlohu při dosažení uvedených cílů a v ochraně životního prostředí. Velký vliv mají rovněž supermarkety.
Jste známý publikačními aktivitami, vaše poslední knížka Výživa prasnic a kanců je velmi populární v Česku. Jaké máte další plány?
Jako autor , připravuji druhé vydání Výživy prasnic a kanců, jako vydavatel chci nabídnout čtenářům ještě letos publikaci Johna Gadda týkající se problematiky produkce prasat. Z další nabídky jmenujme knížku pojednávající o vedlejších produktech potravinářského průmyslu jako krmiv pro zvířata, nebo o přírodních antioxidantech ve výživě a reprodukci drůbeže.
