Podle australských chovatelů je vysoká teplota napájecí vody pro prasnice v období porodu a po porodu příčinou neodpovídajícího příjmu vody a krmiva, zhoršené produkce mléka, zhoršené tělesné kondice, snížené hmotnosti selat při odstavu a jejich vysoké mortality.
Důsledkem vysoké teploty napájecí vody v horkém období jsou prodloužený interval mezi odstavem a zapuštěním, snížený počet porodů a menší vrhy. Na základě průzkumu odborníci doporučují, aby z důvodů optimální užitkovosti a zmírnění tepelného stresu v letním období nepřekročila teplota napájecí vody 20 C. Výsledky pokusů s ochlazováním napájecí vody na 15 C odpoledne a 5 C v noci ukazují vyšší příjem vody kojícími prasnicemi (56,4 l za den oproti 46,9 litrů při nechlazené vodě), vyšší příjem krmiva (5,6 kg proti 5,4 kg) a vyšší produkci mléka. Selata od prasnic s chlazenou vodou byla odstavená po 26 dnech věku při průměrné hmotnosti 9,2 kg. U skupiny prasnic s nechlazenou vodou dosahovala selata 8,5 kg při odstavu ve věku 27,8 dní.
Pig Intern., 31, 2001, č. 10
Protilátky z vajec pro selata
Na univerzitě v Bristolu (V. Británie) zjistili, že protilátky ve vejcích hyperimunizovaných nosnic chrání selata proti gastrointestinálním nemocím. Pokusné sledování účinku vaječných protilátek proti E. coli a rotaviru u selat ukázalo, že jejich aplikace neovlivnila infikaci rotavirem, ale významně chránila selata (krmená i nekrmená kolostrem) proti infekci E. coli.
Pig Intern., 31, 2001, č. 10
Chróm ovlivňuje reprodukční užitkovost prasnic
Příznivý účinek chrómu, aplikovaného v organické formě (tripicolinate - CrTp), na reprodukční užitkovost prasnic byl ověřen několika výzkumnými pracemi. Výsledky první odborné práce z roku 1995 byly potvrzeny sérií pokusů realizovaných v Austrálii s více než 4000 prasnic kříženek velké bílé x landrase. Přídavek CrTp zvyšoval počet porodů, počet zabřezlých prasnic během 7 dní po odstavu a velikost vrhu jak při narození, tak při odstavu. Ukázalo se, že CrTp je potřeba aplikovat minimálně 60 až 90 dní před připuštěním prasnic. Z hlediska aplikovatelnosti chrómu v praktických podmínkách má rozhodující význam zpráva výzkumníků z univerzity v Kentucky, kdy pokusné prasnice dostávaly šest měsíců před počátkem pokusu 200 ppb chromu v přípravku Chromax a prasničkám na obnovu stáda aplikovali přídavek chrómu trvale od hmotnosti 68 kg. Výsledky dvanáctiměsíčního sledování uvádějí u pokusných prasnic zkrácení intervalu mezi odstavem a první říjí o 0,48 dní, připuštění více prasnic (+ 2,7 %) během 7 dní po odstavu, větší vrhy (0,37 selat narozených živě na vrh), vyšší počet odstavených selat (0,33 selat na vrh) a nižší procento vyřazených prasnic (3,05 %). I přes mírné zlepšení ukazatelů reprodukční užitkovosti došlo k relativně velkému zvýšení roční produkce selat, a to o 0,71 odstavených selat na připuštěnou prasnici. Očekává se, že v průměru každá pokusná prasnice ve stádě vyprodukuje během reprodukčního života o tři selata více než kontrolní prasnice. Největší zlepšení reprodukční užitkovosti se zaznamenalo u prasniček na prvním vrhu a u starších prasnic s více než třemi vrhy.
Z propočtů se zjistilo, že pro krytí nákladů na aplikaci Chromaxu stačí zvýšit počet odstavených selat ve vrhu o 0,03.
V souvislosti s aplikací tripicolinatu je potřeba řešit některé otázky:
- jaký vliv bude mít přídavek chrómu ve stádech s již dosahovanou vyšší užitkovostí (11 živě narozených selat na vrh, 10,4 odstavených selat ve vrhu, 92 % porodů ze zapuštěných prasnic, 25 odstavených selat na připuštěnou prasnici, mortalita prasnic 4 %),
- jaký bude dopad přídavku chrómu na stáda s nízkou plodností nebo na stáda chovaná v extremních teplotních podmínkách nebo při neodpovídající výživě během laktace,
- jaká je minimální doba aplikace chrómu prasnicím před připuštěním.
Pig Intern., 31, 2001, č. 10
Přirozená probiotika
Vědci ze Skotska zjistili, že se v chovech prasat přirozeně vyskytují populace potenciálních probiotických mikroorganismů. Zatímco v některých chovech zjistili značné množství baktérií mléčného kvašení, v jiných chovech bylo těchto baktérií málo, případně se nevyskytovaly žádné. Výzkumníci ze SAC uvádějí, že tato skutečnost by mohla být vysvětlením kolísavého úspěchu při aplikaci komerčních probiotických preparátů s tím, že probiotické krmné přídavky mají větší účinek u prasat s malou vlastní populací probiotických mikroorganismů.
Z posouzení vzorků střevního obsahu prasat z 26 odchoven ve Skotsku se zjistilo, že vlastní probiotická aktivita kolísá od nuly do 100 %.
Pig Intern., 31, 2001, č. 10
Tendence ve zlepšování kvality vepřového masa
Podle odborníků se bude koncepce výroby kvalitního vepřového masa v 21. století zabývat nejen složením a velikostí jatečného těla a podílem jednotlivých partií, ale také možností zpracování masa, jeho kvalitou z hlediska spotřebitele, bezpečností masa jako potraviny a welfare při chovu jatečných prasat. Očekává se, že kvalita masa sama o sobě bude mít v budoucnu velký vliv na hodnocení jatečných těl.
Zatím ve světě neexistuje jednotný standard pro kvalitu masa z hlediska spotřebitele a požadavky na takové vlastnosti, jako je šťavnatost, vůně a barva, jsou subjektivní a na jednotlivých trzích se liší. Kvalita masa z hlediska jeho zpracování je do určité míry měřitelná a závisí na pH, ztrátě vykapáním, křehkosti, procentu intramuskulárního tuku a pevnosti tuku. Dalšími kritérii jsou odraz světla a barva masa. Obecnou tendencí při zvyšování kvality masa z hlediska spotřebitele je chov tučnějších prasat, s vyšším podílem intramuskulárního tuku, s lepší vůní a křehkostí masa.
Pro další zlepšování kvality masa u již existujících plemenných linií bude významná strategie výživy, která:
- umožní cílené omezení růstu libové tkáně při zachování celkového přírůstku tuku na konci výkrmu,
- zvýší obsah polynenasycených mastných kyselin (PUFA) n-3 ve vepřovém mase, významných z hlediska zdraví spotřebitelů, například zkrmováním lněného semene
- zvýší obsah vitamínu E v mase (jako antioxidantu) a umožní prodlouženou skladovatelnost produktu,
- umožní produkci pevnějšího tuku a zvýší podíl intramuskulárního tuku (aplikace kyseliny linoleové),
- využije další krmné přídavky, které zlepšují kvalitu masa (hořčík, tryptofan a cukry, které snižují stres před porážkou a výskyt PSE masa).
Studie týkající se genetického vlivu na kvalitu masa uvádějí, že mezi plemeny existuje velká proměnlivost v této vlastnosti a dědivost kvality masa je obecně nízká (od 0,1 do 0,6). Kvalita masa je ovlivňována několika geny, jako je napřiklad halotanový gen, RN gen (Napole), který se vyskytuje obvykle jen u plemene hampshire a projevuje se zvýšeným potenciálem pro glykolytickou reakci, větším poklesem pH masa po porážce a horší schopností zadržet vodu, H-FABP gen, který ovlivňuje podíl intramuskulárního tuku.
U nekastrovaných prasat může významně ovlivnit kvalitu masa kančí pach. Bylo například zjištěno, že později dospívající plemena (jako je velké bílé) vykazují desetinásobně nižší hladinu skatolu než rané plemeno meishan.
Pro další zvyšování kvality vepřového masa je potřeba zohlednit všechny články výrobního řetězce, včetně welfare před porážkou a podmínek při zpracování masa. Ukazuje se, že kvalita masa může být manipulovaná podle regionálních a specifických požadavků trhu využíváním nebo potlačením určitých genů a aplikací speciálních výživových režimů.
Pig Intern., 31, 2001, č. 10
Nitrátová směrnice v Belgii
Podle analýzy provedené na University of Gent ovlivní belgická nitrátová směrnice jak výrobu krmných směsí, tak počet prasat v zemi. Podle předpovědi poklesne v roce 2004 oproti roku 1999 výroba krmných směsí pro prasata ze 3,6 miliónu tun na 3 miliony tun. Tento pokles je v přímé souvislosti s 16% poklesem počtu prasat. Mezi lety 2004 a 2009 se očekává další snížení výroby krmných směsí (na 2,8 milionu tun) a další snížení počtu prasat (o 7 %).
Feed Management, 52, 2001, č. 9
Test na stanovení fumonisinu
Společnost VICAM vyvinula jednoduchý a rychlý test pro stanovení fumonisinu v kukuřici, a dalších obilovinách, v krmivech a krmných směsích. Mykotoxin fumonisin může způsobit leukoencefalomalacii u koní, prasečí pulmonární edém a u lidí nádor v jícnu. Test pracuje s velkou přesností a nevyžaduje speciální vybavení.
Feed Intern., 22, 2001, č. 11
Jak podpořit zdraví prasat ve stádě
Ke zdravotním problémům, které významně ovlivňují ekonomiku chovu prasat, patří PRRS (Porcine reproductive and respiratory syndrome), prasečí respiratorní komplex (PRDC) a multisystémový syndrom (PMWS). V rámci prasečího respiratorního komplexu se vyskytuje především mykoplazmatická pneumonie, virová prasečí chřipka (SIV) a druhotná bakteriální infekce způsobovaná především Pasteurelou multocidou – enzootická pneumonie.
Zatímco výrobci prasat považují za nejlepší řešení problémů s respiratorními nemocemi prevenci (aplikace vakcín nebo léků) bez zohlednění výrobních postupů, uvádějí odborníci z College of Veterinary Medicine v Iowě pokyny pro podporu zdraví prasat ve stádě, vycházející z objektivního hodnocení prostředí:
- zajistit odpovídající teplotu prostředí,
- kontrolovat koncentraci plynů,
- přizpůsobit hustotu osazení zvířat podle výrobní fáze,
- zajistit dostupnost krmiva a vody,
- použít systém jednorázového naskladnění a vyskladnění a prostory mezi jednotlivými dávkami zvířat čistit a dezinfikovat,
- zohlednit velikost jednotky z hlediska šíření nemoci ve stádě,
- omezit vertikální přenos nemoci z prasnic na selata,
- správně skladovat vakcíny a léky, tak aby se zachovala jejich účinnost,
- omezit pohyb lidí, zvířat a přesun vybavení tak, aby se snížila možnost přenosu nemocí ve stádě; věnovat pozornost prodeji zvířat, transportním zařízením, řidičům přepravních zařízení, divokým zvířatům, vzdálenosti mezi dalšími farmami, opravářům a jejich vybavení a návštěvníkům,
- použít správné diagnostické postupy ve správnou dobu.
Nat. Hog Fmr, Blueprint, č. 33, 2001
