Osud jednoho plemene prasat zrekapituloval týdeník Zemědělec právě před rokem a na samém konci této bilance zůstala otázka: a co dál? Po uplynutí 365 dnů je na ni stále velmi těžké jednoznačně odpovědět, i když populace českého výrazně masného se pořádně zmenšila. V celé České republice je nyní zařazeno do šlechtění jen 200 prasnic, patřících k 11 genealogickým liniím. Optimisté si ale přesto myslí, že i těchto doslova pár stovek statečných postačí k tomu, aby plemeno označené třemi písmeny (ČVM) přežilo.
Jeden rok pro české výrazně masné
Osud jednoho plemene prasat zrekapituloval týdeník Zemědělec právě před rokem a na samém konci této bilance zůstala otázka: a co dál? Po uplynutí 365 dnů je na ni stále velmi těžké jednoznačně odpovědět, i když populace českého výrazně masného se pořádně zmenšila. V celé České republice je nyní zařazeno do šlechtění jen 200 prasnic, patřících k 11 genealogickým liniím. Optimisté si ale přesto myslí, že i těchto doslova pár stovek statečných postačí k tomu, aby plemeno označené třemi písmeny (ČVM) přežilo.
Ing. Božena Bečková, ředitelka chovu prasat Českomoravské plemenářské unie, a. s. (ČMPU), je naopak tvrdě realistická: „Dvě stě plemenic znamená neudržitelný stav. ČVM dávám maximálně tři roky života a pak toto plemeno definitivně zmizí z domácí scény.“ Tato slova přitom zazněla na zatím posledním nákupním trhu plemenných kanečků, tedy tam, kde má české výrazně masné svoji hlavní základnu. Ve stádě akciové společnosti Všetice totiž působí 103 prasnic ČVM.
Jejich kolegyně najdeme ještě ve čtyřech dalších chovech, ale konkrétně firma RAB Třeboň (patří jí ŠVCH Frahelž) nechává příslušnice zmíněného plemene pouze dožít. Důvod? Prý „nestálost“ ČVM projevující se nevyrovnaností selat ve vrhu (co do typu, zmasilosti či zbarvení), dále nízká plodnost matek a nijak vysoké přírůstky potomstva.
Stejný kříž nad ČVM, i když z jiných důvodů, už udělal jeho kdysi velký propagátor Fitmin a tutéž cestu zvolila Uniagra Jarošovice.
Hierarchie přízně
Zásady, kterými se stanoví podmínky pro poskytování dotací na základě zákona o zemědělství nepřejí českému výrazně masnému ani v roce 2004. Podpora chovateli ČVM za testování kanečků unifikovaným testem vlastní užitkovosti se pohybuje do 2000 Kč za kus. Producenti plemen landrase, bílé otcovské, duroc a hampshire mohou dostat do 3000 Kč a ještě lépe jsou na tom chovatelé bílého ušlechtilého (do 4000 Kč) a stresstabilního pietraina (do 6000 Kč za kus).
Svaz chovatelů prasat v Čechách a na Moravě (SCHP) se jednou rozhodl pro preferování některých používaných plemen a ministerstvo zemědělství tuto „hierarchii přízně“ zcela akceptuje, to je podstata celé záležitosti.
Chovatelé ČVM se v minulosti sice několikrát sešli, dohodli se na jakési společné strategii pro nejbližší období – ale právě během posledních dvanácti měsíců nijak cíleně nejednali ani sami mezi sebou, natož s vedením SCHP a už vůbec ne v úřadě na Těšnově. Pokud skutečně chtějí něco pro záchranu plemene udělat, musí v co nejkratším čase rozjet bezchybně zorganizovanou kampaň a v ní podpořit své snahy nevyvratitelnými argumenty o určitých přednostech ČVM. V opačném případě se začne pomalu, ale jistě realizovat nekompromisní předpověď ředitelky Bečkové.
Vondruškova víra
Jedenáct kanečků ČVM „made in Všetice“, narozených v prosinci 2003 mělo zařídit jak reklamu, tak peníze svému majiteli. Šéfka výběrové komise Bečková je obecně označila za zvířata „dobrého užitkového typu“ a zdůraznila přitom jak suchost typu, tak jemnost kostry.
Konzulent chovu prasat ČMPU Ing. Josef Vondruška je podstatně optimističtější než jeho nadřízená: „Zájem o všetickou produkci trvá, víc kanečků se teď sice prodává mimo vlastní aukci – ale nakonec rozhodují přece jen a jen tržby. Dnešní nabídka byla zajímavá především hodnotou směrodatných odchylek jednotlivých zvířat. Syna již nežijícího plemeníka Modur 2 z matky po Piktal 12 (s vynikající směrodatnou odchylkou 2,0) se rozhodla akciová společnost Všetice využít ve vlastním chovu.“
Kanečka s krví Popr 17 - Deprox 22 (a směrodatnou odchylkou 1,0) nakonec koupil předseda představenstva akciové společnosti Pivkovice ze strakonického regionu Ing. Milan Turek za 20 000 Kč. O dva tisíce levnější byl potomek kance Fat 15 z matky po Gilys 58. Ten odcestoval do Zemědělského družstva Peruc na Lounsku.
Hodně čtenářů se v této chvíli zeptá: no a co dál? Závěr si ale prozatím může (nebo nemusí) udělat každý sám. Týdeník Zemědělec z českého výrazně masného oči určitě nespustí. Jde přece o jednou oficiálně uznané plemeno, i když mnozí prohlašují, že to plemeno vlastně nikdy ani nebylo. Dnešní „skládačku ze syntetických linií“ ovšem označovali ještě před čtyřmi lety sloganem „správná volba pro úspěch“. Jak ten čas letí!
