Ministerstvo životního prostředí ČR „vyslovilo zásadní nesouhlas se zařazením farmových chovů jelenovitých do ekologického zemědělství“ a Ministerstvo zemědělství ČR toto „zásadní stanovisko respektovalo“. To je citát z dopisu ministra Jana Fencla prezidentovi Asociace farmových chovů jelenovitých ČR (AFCHJ) docentu Ing. Luďku Bartošovi, DrSc. Jinými slovy, na farmách chovaní příslušníci čeledi jelenovitých se tak nedostali do skupiny zvířat vhodných pro chov v ekologickém zemědělství, přestože jsou považováni platnými českými zákony za zvířata hospodářská.
Causa z doby nedávno minulé tímto konstatováním ovšem zdaleka neskončila. Účastníci valné hromady AFCHJ (konala se 29. června) se totiž zdravě naštvali a rozhodli o pokračování pro ně zásadního případu. Mimo jiné je posílilo zjištění, že jenom v sousedním Rakousku je více než 400 farem jelenovitých s „ekologickým“ statutem!
„Respektování stanoviska jednoho státního úřadu druhým, uvedené v dopise pana ministra, je třeba trochu upřesnit. Na jednání k vyhlášce, kterou se provádí zákon č. 242/ 2000 Sb. o ekologickém zemědělství a k změně zákona č. 368/ 1992 Sb. o správních poplatcích, uvedl zástupce Ministerstva životního prostředí toto: „Byli jsme zaskočeni faktem, že se jelenovití objevili v návrhu znění zmíněné vyhlášky, když v návrhu zákona o ekologickém zemědělství nebyli vůbec zařazeni.“ A o jejich vyřazení z výčtu vyjmenovaných zvířat rozhodlo hlasování technické komise odboru strukturální politiky a ekologie Ministerstva zemědělství,“ uvedl pro náš týdeník prezident AFCHJ Luděk Bartoš.
„Proto nyní žádám ředitele tohoto útvaru Ing. Martina Fantyše o sdělení: Jaké důvody ho zhruba před rokem oprávnily k tvrzení, že způsob faremního chovu neodpovídá etologickým a fyziologickým požadavkům jelenovitých, jejich přirozenému způsobu života? A odpověď chci po něm tentokrát písemně – valná hromada rozhodla, abych ji posoudil nikoliv jako prezident organizace, ale z pozice znalce registrovaného u příslušného soudu. Na základě mého posudku pak určí výbor AFCHJ směr dalších kroků.“
Bartoš chce znát jména členů technické komise, kteří o osudu farmových chovů jelenovitých rozhodovali, stejně jako jejich kvalifikaci a důkazy, které pro výše uvedené tvrzení přinesli. V souladu se zákonem 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím požaduje obdržet tyto údaje ve stanovené lhůtě.
Ani paratuberkulózou nic nekončí
Pokud se tedy dá považovat vyřazení z ekologické „hry“ (ať už definitivní nebo jen dočasné) za určitou prohru AFCHJ, pak výsledek aktivity stejné organizace v úplně jiné sféře lze označit opačným znaménkem. Novela vyhlášky MZe č. 287/ 1999 Sb. o veterinárních požadavcích na živočišné produkty se týká také změny posuzování masa zvířat v souvislosti s paratuberkulózou. „Maso ze zvířete podezřelého z nakažení paratuberkulózou je dosud v ČR (na rozdíl od Evropské unie) pouze tzv. podmíněně použitelné a končí výhradně v tepelně zpracovaných výrobcích. To logicky znamená velkou ekonomickou ztrátu – konkrétně u jelena evropského nebo daňka skvrnitého 50 až 120 Kč z každého kilogramu. Proto jsme na farmách s tímto problémem neustále odkládali porážky, ale současně si tak zhoršovali situaci díky narůstající koncentraci zvířat v chovech. V našem zájmu bylo co nejrychlejší nabytí účinnosti vyhlášky,“ komentuje situaci docent Bartoš „Požadavek Asociace podporovala i paradoxní domácí praxe, kdy stejné maso lze používat při exportu do EU bez omezení.“
Ministr zemědělství oznámil v květnu tohoto roku prezidentovi AFCHJ, že předpokládaným dnem D se stane až 1. říjen 2001. „Předseda podvýboru pro rozvoj venkova a člen zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Ing. Jiří Papež mi přitom už v únoru potvrdil, že vyhláška prošla připomínkovým řízením a nic by nemělo stát v cestě tomu, aby nabyla účinnosti dnem 1. března 2001,“ pokračuje Bartoš. „Proto jsem opět kontaktoval ministra Fencla a přirovnal oddalování v této záležitosti k rozhodnutí o likvidaci postižených chovů. Odpověděl mi, že vyhlášku č. 287 podepíše společně se související vyhláškou č. 286/ 1999 (kterou se provádějí ustanovení veterinárního zákona) v průběhu června a následně budou obě postoupeny do Sbírky zákonů.“ Dodejme, že vyhláška č. 286 se podle ministra „pozdržela v pracovní komisi Legislativní rady vlády kvůli jejímu stylizačnímu dořešení“.
V případě odstranění diskriminace podezřelého masa to tak vypadá pro AFCHJ na tvrdě zasloužené vítězství. Na vychutnání zaslouženého odpočinku jí ovšem nezbyl čas: Objevil se zbrusu nový a skutečně obří problém – označování a evidence jelenovitých ve farmových chovech. Představy úředníků a farmářů se v pohledu na tuto věc liší naprosto diametrálně. Ale o tom zase příště.
