Jako možná jedni z posledních jsme s malou skupinou chovatelů skotu měli možnost navštívit fungující starý kalifornský systém ustájení z roku 1976 na maďarské farmě ve Csému. I přesto, v době, kdy společnost Sano před pár lety farmu koupila, patřil a stále patří tento chov s průměrnou roční užitkovostí dojnic 14–15 tisíc kilogramů mléka mezi nejlepších pět podniků v Maďarsku.
Po farmě nás provázeli a na všechny dotazy ochotně odpovídali vedoucí farmy Ferenc Mészáros a zástupce firmy Sano Dr. Norbert Göres. Jak jsem již zmínila, farma ve Csému dosud používá starý model ustájení ze sedmdesátých let minulého století, ale v rámci plánované celkové revitalizace farmy již byly vybudovány dvě kompletně nové produkční stáje o délce 200 m s možností ustájení pro 1200 krav. Dojnice byly do nových budov převedeny teprve před týdnem, a tudíž se jak zvířata, tak lidés novým prostředím a technologiemi v době naší návštěvy teprve sžívali. Na farmě chovají 1300 krav, z nichž 1070 se aktuálně dojilo. ,,V současné době dojíme 41 l, pro zvířata je to nový svět s radikální změnou oproti původnímu ustájení“, vysvětlil vedoucí farmy.
Dojírna od firmy BouMatic Express Way side by side 2 x 24 má zabudované senzory na identifikaci zvířat, měření mléka a pohybové aktivity, dojí se třikrát denně v osmihodinovém intervalu. Veškerá obslužná technika je ve snaze omezit hluk a zajistit dojnicím co nejklidnější prostředí, umístěna v suterénu pod dojírnou. V chodbě vedoucí z dojírny jsou umístěny selekční branky. Zootechničky ráno a večer kontrolují nádoje z předchozího dne, a pokud se objeví změny, propady nádoje, zvířata jsou následující den na raním dojení vyselektována, aby je přímo na místě někdo prohlédl. Krmení probíhá dvakrát denně s čerstvým zakrmením v době, kdy se dojnice vracejí z dojírny. V návaznosti nadojení se zakrmuje první hala a podle stavu dojení druhá. Čtyři hodiny po prvním krmení přihrnují, následuje druhé krmení a ve zbytku dne a v noci se přihrne ještě třikrát.
Ventilace a ochlazování vzduchu je v nových stájích zajištěna italským systémem větrání. Nad dojnicemi jsou umístěny „větrníky“, nad krmnou chodbou vertikální větráky a navíc se nad kravami v pravidelných intervalech spouští na 20 vteřin kropení vodou. Jeden z chovatelů vznesl dotaz, proč leží zvířata hlavou ke stěně. „Zvířata nám sama řeknou, jaká je pravda. Když se zeptáš jalovice, jestli si raději hlavou lehne k dominantnímu zvířeti, nebo ke stěně, vybere si stěnu,“ odpověděl průvodce. Další otázka se týkala dělicích příček, které se neotevírají „jako dveře“, tedy vertikálně, ale manipuluje se s nimi zezdola nahoru a dolů. Podle Ference Mészárosiho se zvířata mohou zavřít tam, kde je právě potřeba, a na místo se dá případně zajet i s technikou. „Závaží umožňuje pohyb příčky nahoru a dolů, a když je zastaveno, zůstává příčka na místě. Pro každodenní práci nám to více vyhovuje, je to flexibilnější,“ doplnil.*
Plné znění článku si můžete přečíst v Zemědělci č.41.
