“Život je změna” říká jedno známé přísloví. A my musíme chtě-nechtě vzít na vědomí, že proces změn se nevyhýbá ani takovému úseku, jako je ochrana zvířat a péče o jejich pohodu (welfare), prasata nevyjímaje.
Převážná většina chovatelů prasat věnuje problematice ochrany zdraví a zajištění životní pohody svých svěřenců maximum úsilí. Jinak to samozřejmě ani nejde, protože bez zajištění těchto důležitých předpokladů si mohou o rentabilitě výroby vepřového masa nechat jenom zdát. Bez zisku pak není předpoklad dalšího rozvoje a peníze, jak víme všichni potřebuje zemědělství ze všeho nejvíce. A co je rovněž důležité - investice do vhodných a především perspektivních technologií je většinou investicí značně dlouhodobou a je třeba ji také tak plánovat. Včasná informace může mít proto i značnou cenu.
Výbor pro ochranu hospodářských zvířat při Ústřední komisi pro ochranu zvířat (ÚKOZ) je příslušným orgánem, který ze zákona sleduje problematiku zabezpečování pohody (welfare) zvířat a jejich ochrany proti týrání. Výbor proto spolupracuje na daném úseku s příslušnými státními orgány, zejména státní veterinární správou, plemenářskou inspekcí, výzkumnými ústavy, ale také s organizacemi chovatelů, zpracovatelů (např. ochrana zvířat při porážení), ale i se zájmovými nevládními organizacemi ochránců zvířat. Na daném úseku se podílí i na mezinárodní spolupráci.
„Řád chovu prasat”
V případě ochrany prasat spolupracuje výbor se Svazem chovatelů prasat v Čechách a na Moravě (SCHP). Při dosavadní spolupráci na přípravě předpisů a zavádění zásad ochrany zvířat a péče o jejich pohodu se jednalo o vzájemně vstřícný vztah. Protože mimo etických zájmů se problematika ochrany zvířat obráží i v ekonomice chovu, bylo snahou vyplývající ze spolupráce, prosazovat kvalifikovaný profesionální zájem našich chovatelů při přípravě našich i zahraničních předpisů a včas chovatele informovat o trendech vyplývajících z mezinárodních dokumentů, ať už se jedná o Doporučení Stálého výboru Rady Evropy na ochranu zvířat využívaných pro hospodářské účely tak i směrnice, nařízení a doporučení Evropského společenství. Pozitivní je, že ÚKOZ projednala a mezi prvými schválila SCHP předložený “Řád chovu prasat”. Tento dokument zahrnuje zásady uvedených mezinárodních předpisů a to ještě dříve než se uplatnily v našich předpisech. Členové svazu jsou tak informováni o mezinárodních podmínkách, mohou se jimi řídit, vytvářet srovnatelné podmínky ve svých chovech a současně mohou při uplatňování své produkce deklarovat, že pracují v podmínkách srovnatelných se zeměmi Společenství. Pokud by tato deklarace nebyla možná, může Evropské Společenství náš export do svých členských zemí zastavit.
Při této informaci vycházíme i z toho, že SCHP je podle svých stanov povinen situaci na tomto úseku (a nejenom na něm) sledovat a svým členům poskytovat potřebné informace. Na druhé straně zástupci výboru ÚKOZ mají snahu informace včas předávat.
„Welfare v chovu prasat”
Problematiku welfare v chovu prasat dosud upravuje v ES především “Směrnice Rady 91/630/EEC”, kterou se stanovují minimální požadavky v tomto směru. Nemůžeme proto ponechat bez povšimnutí v současné době ukončované práce na dokumentu, který změní uváděnou směrnici. Nemůžeme uvádět celou platnou směrnici, podrobněji jsou dosud platné podmínky a stav v požadavcích platných směrnic popsány v publikaci “Welfare v chovu prasat”, vydané SCHP za redakční účasti ÚKOZ v loňském roce. Pro zájemce je dosud v omezenám množství k dispozici v sídle svazu.
Složitost přijímání předpisů ES vyplývá z dále popsaného postupu, na kterém se zatím naše republika nepodílí. Aktivní účast ovšem máme ve výboru Rady Evropy, kde se zásady předjednávají a zpracovávají jako “Doporučení” k Evropské dohodě na ochranu zvířat využívaných pro hospodářské účely, kterou již naše republika přijala.
Evropské společenství svoje Směrnice vydává na základě doporučení “Stálého výboru Evropské dohody na ochranu zvířat chovaných pro hospodářské účely”. Dokument je projednáván v ES s ohledem na návrh “Komise”, s ohledem na stanovisko “Evropského parlamentu”, s ohledem na stanovisko “Hospodářského a sociálního výboru” a s ohledem na stanovisko “Výboru regionů”. Rovněž je přihlíženo ke stanovisku “Vědeckého veterinárního výboru”. Každá členská země ES má právo účastnit se jednání a případně může mít své národní předpisy k ochraně zvířat přísnější, než jsou ustanovení směrnic, ale ne naopak. I naši chovatelé budou tedy muset v rámci přijímání evropských předpisů změněnou Směrnici vzít na vědomí.
Z předloženého návrhu chceme upozornit zejména na některé body, ve kterých by mělo dojít ke změnám:
celková volná podlahová plocha pro každou mladou zapuštěnou prasničku je navrhována 1,64m2, pro prasnici pak 2,25 m2, přičemž při počtu pod 6 jedinců bude plocha muset být zvýšena, při počtu nad 40 jedinců pak bude moci být snížena. Dále je pro tuto kategorii prasat v rámci uvedených ploch požadována souvislá pevná podlaha v rozsahu necelých 60%.
jsou navrženy pro jednotlivé kategorie prasat chovaných ve skupinách na roštech maximální šíře otvorů (např. selata 11 mm) a minimální šířky pevné části roštu mezi otvory (např. selata 50 mm).
prasnice a zapuštěné prasničky musí být chovány v období od 4 týdnů po zapuštění do 1 týdnu před oprasením ve skupinách.
prasnice a zapuštěné prasničky musí mít trvalý přístup k manipulovatelnému materiálu.
Uvedená i další ustanovení se od 1. 1. 2003 mají vztahovat na hospodářství nově vybudovaná či rekonstruovaná a prvně uváděná do provozu. Od 1. 1. 2013 se pak mají vztahovat na všechna hospodářství.
Vyšší pohoda - vyšší náklady
Z uvedeného vyplývá, že nároky kladené na zajištění zdraví a pohody prasat se zvyšují. Pro chovaná zvířata je to nepochybně dobře, z hlediska chovatele dojde v některých případech ke zvýšení nákladů. Velice důležitý, možno dokonce říci že rozhodující, je pohled konzumenta, protože on tím, že koupí či nekoupí vepřové maso (či výrobek z něho), rozhoduje o úspěchu chovatele. Z tohoto pohledu jde o dobrý vývoj, protože zdravé a dobře odchované prase poskytuje nejlepší předpoklad získání zdravé a chutné potraviny. Uvedená hlediska pochopitelně chovatelé musí respektovat.
Pokud se zamýšlíme nad dalším vývojem na tomto úseku, dospějeme k závěru, že je třeba vždy dospět k takovým řešením, která budou oboustranně přijatelná.
Podle našich zkušeností se chovatelé nebrání a naopak podporují rozumná opatření v rozumných termínech. Z jejich pohledu by ale rozhodně nemělo jít o opatření, jejichž následkem výrazně poklesne konkurenceschopnost českých či evropských chovatelů prasat. Vzhledem ke stále větší globalizaci by to byla ekonomická sebevražda. V tomto směru se také SCHP účastní připomínkování veškeré vytvářené legislativy EU i ČR.
Na druhé straně Ministerstvo zemědělství, respektive Ústřední komise pro ochranu zvířat, Státní veterinární správa, jako orgán dozoru nad ochranou zvířat, dbá na dodržování platné legislativy na tomto úseku, zejména zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů. Při tom je třeba zdůraznit, že podle našeho právního systému, je možné povinnosti ukládat pouze zákonem, proto nikdo nemá právo vyžadovat po chovatelích něco navíc, co není podloženo zákony ČR. Do doby vstupu naší republiky do Evropského Společenství musí být i podmínky stanovené Směrnicemi EU zakotveny v našich předpisech. Jistě není třeba zdůrazňovat povinnost chovatelů platnou legislativu respektovat a v praxi naplňovat.
Ing. Jiří Goby, CSc.
SCHP
MVDr. Jiří Dousek,
ÚKOZ
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, v jakém ročníku a čísle najdu tento článek.
Předem děkuji za Vaši odpověď
S přáním hezkého dne
Veruňková K.