V oblasti, ve které dnes už téměř žádné dojnice nejsou (301 uzavřených laktací za plemenářský rok 1999/2000), existuje chov, který se za své výsledky v žádném případě nemusí stydět a je v dnešní době na špičkové úrovni. Oblast se jmenuje Mostecko a ve vesnici Havraň vzdálené od města Mostu jen několik kilometrů hospodaří rodina pana Miroslava Mazána. Farma může sloužit jako pozitivní příklad toho, že i v průmyslem těžce postižené krajině lze úspěšně a dobře hospodařit.
Pan Miroslav Mazán je původním povoláním hornický mistr, od roku 1990 se však věnuje plně zemědělství. Na své farmě pracuje se synem a rodiči. Hospodařit začal na restitučních pozemcích, chovu skotu se věnuje od roku 1992. Začátky byly těžké, ale nakonec se vše podařilo zvládnout. Farma dnes zaznamenává nebývalý rozvoj, který zdaleka ještě není ukončen.
Rodina hospodaří na 250 ha půdy a chová zde kromě jiných hospodářských zvířat také 50 dojnic. Chov dojnic je hlavním hospodářským zaměřením farmy. Původ zvířat má sice základ v převodném křížení z českého strakatého, později v 70. a 80. letech z nížinného černostrakatého a holštýnského skotu, dnešní dojnice jsou však už řazeny do čistého holštýnského plemene a mají vysoký podíl špičkové americké holštýnské krve. Protože cílem pana Mazána je dosáhnout nadstandardní úrovně chovu skotu v republikovém měřítku, věnuje se chovu velmi odpovědně a využívá nejnovějších poznatků v oboru.
Stará nevyhovující vazná stáj pro skot byla přestavěna na volné ustájení s venkovním krmištěm, zůstala pouze vazná porodna. V současné době jsou prováděny úpravy pro zlepšení odvětrání stájového prostředí.
Močovina v siláži
Krmnou základnu pro dojnice tvoří kukuřičná siláž a vojtěškové seno. Výroba vojtěškové senáže je v této oblasti vzhledem k nižším výnosům na horších půdách velmi pracná a problematická a od její výroby farmář ustoupil. Kvalita kukuřičné siláže je výborná, i když je k dispozici jen starší řezačka. Loni byla vyzkoušena metodika s použitím močoviny a konzervantu. Výsledek splnil očekávání, kukuřice je stabilní, nekazí se ani nezahřívá, má velmi dobrý obsah kyselin, vyšší obsah dusíkatých látek a dojnice ji výborně přijímají. Cena krmiv za jeden krmný den je dnes už celkově nízká. Cena směsi se pohybuje kolem 6000 Kč za tunu. Nejsou používány (kromě nízké dávky sojového extrahovaného šrotu) žádné drahé komponenty a velká část potřeby živin u dojnic je kryta objemným krmivem vlastní výroby, což je nejlevnější zdroj živin. Laktující dojnice jsou schopny sežrat v průměru 42 kg kukuřičné siláže o vyšší sušině a asi 4 kg sena, reálný příjem sušiny objemu je kolem 18 kg/ks a den. Před navázáním spolupráce s naší firmou byla zkrmovaná dávka jadrných krmiv a koncentrátů ve výši až 18 kg na dojnici a den. Tento systém byl postupně přepracován z důvodů zachování zdraví dojnic a úspor. Dnes je maximální dávka krmné směsi pro skupinu dojnic s nejvyšší užitkovostí nastavena na 8,7 kg/ks a den. Průměrná denní dávka na jednu laktující dojnici je asi 5,5 kg. Část jádra je podávána do mixu, zbytek přes krmné boxy. V chovu nejsou nyní přidávány žádné další krmné doplňky s výjimkou močoviny. Nutno říci, že shánění krmných komponentů v podmínkách Mostecka vůbec není jednoduché. Odhad nákladů na litr prodaného mléka se pohybuje nyní na částce 1,60 Kč na nakupovaná krmiva a 0,19 Kč ve veterinárních úkonech a léčivech.
Užitkovost odpovídá péči
Uzavřená užitkovost do 30. 9. 2000 činila průměrně 7158 litrů na dojnici, letos v květnu je již na 8600 litrech, přičemž výše užitkovosti prvotelek dosahuje kolem 8000 litrů. Do zvýšení užitkovosti se dle slov chovatele velmi pozitivně promítl přechod na dojení 3x denně. Systém častějšího dojení vyžaduje precizní organizaci chovu, která však byla dobře zvládnuta, čemuž napomáhá též kvalitní dojírna zahraniční provenience. Precizní sledování a znalost jednotlivých zvířat umožňuje velmi rychle zachytit jakékoliv změny v jejich chování i zdravotním stavu. Zvířata jsou na rozdíl od mnoha chovů v naprosté psychické pohodě, jsou velmi přátelská a proto jsou schopna tolerovat běžné provozní potíže, které by v jiném chovu mohly způsobit vážné problémy. Nízké náklady na krmný den vytváří předpoklady pro další investice do stáda. Loni ke konci roku byl pořízen kvalitní míchací krmný vůz, který přinesl podstatné zlepšení příjmu krmiv dojnicemi a výrazně pomohl stabilizaci užitkovosti. Pan Mazán má mnoho dalších plánů, třeba vybudování volné porodny, která je při současné užitkovosti nezbytností. Chov je velmi dobrým příkladem toho, kterak i v méně příznivých výrobních a hospodářských podmínkách lze realizovat chov skotu na vysoké úrovni.
Text a foto
MVDr. Jana Kozáková
Litoměřice
