Již po dvacátéosmé se sešli v Mistrovicích zákazníci a přátelé společnosti VVS Verměřovice na konferenci k aktuálním otázkám chovu mléčného skotu. Tentokrát se mluvilo také polsky, neboť hlavním zahraničním hostem byl profesor Zygmunt M. Kowalski ze Zemědělské univerzity v Krakově. Jeho téma bylo tranzitní období, které již bylo tolikrát diskutováno, ale stále je pro chovatele stěžejní výzvou nebo naopak příležitostí.
připomněl, že průměrné náklady na výrobu mléka se v ČR blíží 12 Kč. Přitom ČR je z 26 států unie v cenách mléka na 18. pozici (k říjnu 2022). Ziskovost výroby mléka v tuzemsku klesá. Přitom zaznamenáváme pokles produkce mléka v Německu, Francii nebo Nizozemsku, přičemž jen tento pokles je vyšší než produkce v celé ČR. To by znamenalo snad lepší budoucnost pro české chovatele dojených krav. Dále Jiří Burdych pozval přítomné na již 15. ročník soutěže Mléčná farma roku, jejíž vyhodnocení se bude konat ve čtvrtek 24. března 2023. Uzávěrka přihlášek je koncem ledna, takže, kdo se ještě nestihl přihlásit, má možnost.
Připomenutí slavného zakladatele genetiky
Prof. MVDr. Leoš Pavlata Ph.D. z Mendelovy univerzity v Brně dostal od organizátorů za úkol odtajnit život a dílo slavného otce genetiky Johana Gregora Mendela, u kterého jsme si nedávno připomněli 200 let od jeho narození:
„Mendel pocházel z německy mluvící sedlácké rodiny a měl čtvrtinu českých (moravských) genů, narodil se jako jediný syn v Hynčicích v Dolním Slezsku. Byl geniální v tom, že obdivuhodně popsal věci, o kterých svět neměl do té doby ani tušení. Jeho vzdělávání však nebyla vždy plná úspěchů. Nikdy nedokončil vysokoškolská studia. Nikdy nedokončil studium, aby byl plnohodnotným učitelem. Avšak jeho pedagogické schopnosti byly vynikající, jako učitel byl hodnocen velmi dobře,“ charakterizoval Mendela přednášející nastolil otázku, zda byl Mendel loser či génius. Ve finále asi to druhé, neboť zastával všechny tyto obory funkce: přírodovědec, učitel (bez dokončeného vzdělání), kněz, opat, včelař, meteorolog (9 z 13 publikací), sadař, zemědělec, ředitel banky, matematik, statistik.
Proslavil se až po své smrti, a to svými pokusy na rostlinách a z toho postulovanými Mendelovými zákony dědičnosti. V roce 1900 Holanďan Hugo de Vries a Němec Carl Correns nezávisle na sobě dospěli ke stejným závěrům jako Mendel a Angličan William Bateson, který nechal Mendelovu práci přeložit do angličtiny.
Reprodukce jako základ úspěšného chovu
Majitel rodinné mléčné farmy Doubravský dvůr a poradce chovů ze společnosti MilkProgres poradenství, s. r. o, MVDr. Václav Osička přednášel v Mistrovicích o reprodukci.
„Jak zlepšit reprodukční ukazatele? Úspěšným splněním tří cílů: Zaprvé udržet dobrý zdravotní stav, což znamená i lepší schopnost krav zabřeznout. Cílem je zvládnutí tranzitního období, kde hrozí hypokalcemie, ketóza, problémy raného puerperia, stabilita prostředí bachoru – SARA a podobně.
Zadruhé ke zlepšení reprodukce přispívá minimalizace stresové zátěže – komfort pro příjem a kvalita krmiva, ležení, dojení, prevence tepelného stresu.
Třetí oblastí je nastavení a řízení reprodukčního programu. Po uplynutí WP co nejdříve inseminovat. Po inseminaci co nejdříve vyhledat a inseminovat nebřezí krávy,“ shrnul na úvod přednášející a pomocí aplikace slido.com nechal publikum odpovědět pomocí mobilních telefonů na několik otázek. Například: Co je nedůležitější ukazatel pro výsledky pro reprodukce? Asi 30 zapojených posluchačů se shodlo na odpovědi „procento zabřezávání“, druhý v pořadí byl ukazatel „Pregnancy rate“.
Václav Osička vyzdvihl význam Pregnancy rate neboli indexu březosti, který počítá v 21denních periodách, jaké je procento březích z počtu možných březích krav. „Pregnancy rate nelze ošidit, jsou v něm zhodnoceny všechny ukazatele.
Tranzitní období jako výzva pro krávy i chovatele
Prof. Zygmund M. Kowalski ze Zemědělské univerzity v Krakově přednášel anglicky, za podpory osvědčené a zkušené tlumočnice Dany Kumprechtové.
V úvodu prof. Kowalski seznámil publikum s daty o Polsku, které má přes 2 miliony dojnic. Obvykle však žijí na menších farmách, než v ČR, průměrná velikost stáda je necelých 43 krav. V západní části Polska jsou větší modernější farmy, většina využívá synchronizační protokoly a nové technologie, ve východní části země se menší farmáři drží tradičnější způsobů chovu. Přitom mají ale dobré výsledky. Zatímco na východě Polska jsou s cenami za mléko spokojeni, na západě naopak hodně křičí,“ charakterizoval strukturu polských mléčných farem přednášející a dodal, že Polsko je společně s Rakouskem na prvním místě v Evropě, pokud jde o věk farmářů. Mládí tedy mění polské farmy.
Celý článek najdete v Našem chovu 1/2023.
