„Současná krize chovu prasat v celé Evropě vede k tomu, že všichni hledají způsoby, jak ušetřit,“ říká Ing. Michal Karmazín ze společnosti Agrico Třeboň. „Protože největší nákladovou položkou v chovu prasat jsou krmiva, hledají se rezervy právě tam. Pod tlakem nepříznivé ekonomické situace se v zahraničí upínají i k myšlence podávání fermentovaných krmiv, která by mohla pomoci také našim zemědělcům. Není to úplně nová myšlenka, vrací se opět po letech, kdy chovatelům prasat teče do bot.“
V časopisu Topagrar č. 4/2016 se fermentaci krmiv věnuje několikastránkový materiál. „Základním předpokladem podávání fermentovaného, nebo-li natráveného krmiva je technologie mokrého krmení, kterou využívá ve výkrmu prasat řada českých chovatelů,“ dodává Michal Karmazín. „Aby byla fermentace úspěšná, je třeba také dostatečné množství teplé vody. Dalším předpokladem je tedy laciná energie, v tom případě lze využít odpadní teplo z bioplynových stanic. Třetím důležitým předpokladem je správná hygiena fermentačního procesu, obsluha musí pochopit, že pracuje s živým materiálem.“
*
Více o fermentaci krmiv a jejím praktickém využití naleznete v Zemědělci č. 22.
